Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace. Tradičně se pěstuje především v Asii, ale rýžoviště jsou běžná i jinde, mimo jiné také v jižní Evropě, například v Itálii či Španělsku. Plodina obvykle potřebuje dostatek vody, stabilní teplo a dlouhou vegetační sezónu, což jsou podmínky, které britské podnebí donedávna nesplňovalo.
Jenže s postupující klimatickou změnou se otevírají nové možnosti. A tak se ve východní Anglii může odehrávat experiment, který by ještě před pár lety zněl jako nerealistický vtip. Na obyčejném poli v klidné části regionu se rodí unikátní pokus s pěstováním rýže. Rostlinám se daří i proto, že země zažila horké léto, podle Met Office nejteplejší od začátku měření v roce 1884.
Rostliny nyní připomínají hustou trávu, na stéblech se však tvoří drobná zrna. „Když lidem řeknu, co tady dělám, myslí si, že si dělám legraci. Jsem vlastně ohromená, protože to jsou velké, zdravé, košaté rostliny,“ říká pro BBC oceňovaná ekoložka a první britská pěstitelka rýže Nadine Mitschunasová.
První rýžoviště v Cambridgeshiru
Mladá úroda je součástí ambiciózního pokusu, který má zjistit, jaké potraviny by mohla Británie pěstovat v budoucnu. Cílem je odpovědět na zásadní otázky, jak vyprodukovat dostatek jídla a zároveň chránit obživu farmářů v době, kdy klima zásadně mění podmínky hospodaření.
Experiment vzešel z UK Centre for Ecology and Hydrology (UKCEH) ve spolupráci s farmáři Craigem a Sarah Taylorovými, jimž půda pod rýžovištěm patří. Na jejich pozemcích, pár mil severně od Ely v Cambridgeshiru, vznikla čtyři zaplavená políčka, kam bylo vysazeno několik desítek rostlin. Zatím jde jen o test, zda by se rýže mohla stát budoucí plodinou i v podmínkách, kde se to dřív zdálo nemožné.
Rýži totiž máme spojenou spíš s tropy, ale jak je vidět, může růst i v chladnějším klimatu. V Cambridgeshiru se nyní testuje devět různých odrůd z Brazílie, Kolumbie, Itálie či Filipín, přičemž teplé léto pomohlo. „Nikdo to předtím nezkusil, ale s klimatickou změnou se objevují plodiny, o nichž bychom si ještě před deseti lety nemysleli, že by tu mohly růst,“ říká Mitschunasová, i když Richard Pywell z UKCEH varuje, že zatím by bylo komerční pěstování riskantní. Pokud se ale klima oteplí o dva až čtyři stupně, což se pokládá za pravděpodobné, mohla by se rýže stát i v Británii běžnou plodinou.
Nové plodiny a klimatické řešení
Projekt ale není jen o britské rýži na talíři. Mohl by také pomoci v boji proti klimatické změně. Krajina v Cambridgeshiru patří k nejproduktivnějším v zemi, pěstuje se zde asi třetina britské zeleniny, což znamená zátěž pro životní prostředí. Farma stojí na bohaté rašelinné půdě, která byla dříve pod vodou, ale nyní vysychá. Tím pádem se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý, a rašeliniště se tak podílejí zhruba třemi procenty na britských emisích skleníkových plynů.
To zároveň zhoršuje kvalitu půdy, což Taylorovi každodenně vnímají, protože jsou s krajinou hluboce spjatí i díky svým předkům. Pole s rýží obklopují hlavní plodiny regionu, k nimž patří brambory, cibule a řepa. Jenže farmáře nejen v této oblasti ohrožuje nepředvídatelné počasí posledních let, které snižuje výnosy a ohrožuje sklizně. „Vidíme, že budoucnost je nestabilní. Přitom naše dědictví je pro nás velmi důležité. Chci, aby děti věděly, že jsme se alespoň pokusili udělat rozdíl,“ dodává Sarah Taylorová.
Proto kromě rýže testuje tým i další plodiny, například salát nebo hybridní vrbu, která roste ve vodou podmáčených podmínkách. Zaplavováním rašelinných polí v Cambridgeshiru by zároveň mohly zůstat skleníkové plyny „uzamčené“ v mokré půdě. A i když se při pěstování rýže uvolňuje metan, první výsledky naznačují, že emise nejsou vyšší než množství uhlíku, které zůstává v půdě.
Budoucí možnosti
O projekt se zajímá i britská vláda, protože by mohl přinést průlom v řešení závažného problému, a to jak zajistit zemědělství a potravinovou bezpečnost, a přitom omezit obrovské dopady na klima. Celý potravinový systém, včetně dovozu, se podílí na emisích skleníkových plynů 38 procenty, přičemž samotné zemědělství tvoří téměř 12 procent.
Pěstování rýže na rašelinných půdách sice tento problém samo o sobě nevyřeší, ale může posloužit jako model. „Stojíme na kritickém rozcestí klimatické změny a musíme vědět, jaké plodiny bychom mohli v budoucnu pěstovat,“ vysvětluje Pywell s tím, že někde by mohlo být životaschopné znovuzavodnění rašelinišť spojené s pěstováním rýže, zatímco jinde by pokračovaly tradiční plodiny, jen v odlišných podmínkách.
Pěstování rýže ve Spojeném království zní sice celkem jednoduše, ale ve skutečnosti jde o složitý projekt s velkými ambicemi. Ještě nějakou dobu potrvá, než budeme moci ochutnat první britskou sklizeň, ale v příští dekádě by se rýže z britských polí na naše talíře opravdu dostat mohla.
