Příběh Billa Gatese, jednoho z nejvlivnějších byznysových lídrů, inovátorů a filantropů moderní doby, je dobře známý. A nyní znovu ožívá v knize Zdrojový kód: Moje počátky.
Jde o první díl nejočekávanějších memoárů poslední dekády. Gates v něm píše o svém dětství, raných vášních a zálibách. A také o okamžiku, kdy se musel rozhodnout pro byznys a zanechat studií na Harvardu.
Devětašedesátiletý byznysmen v knize odhaluje kritický okamžik, který změnil trajektorii nejen jeho života a kariéry, ale který ve svém důsledku významně ovlivnil i dnešní svět a životy běžných lidí. Svého rozhodnutí o opuštění studií zakladatel společnosti Microsoft původně litoval – a dokonce se na nějaký čas na univerzitu vrátil. Na druhou stranu mu to nicméně umožnilo být u úplného počátku světa softwaru a získat rozhodující náskok.
Krok do neznáma
Tehdy se psal rok 1975 a 20letý Gates pochopitelně netušil, že jeho firma jednoho dne způsobí revoluci v počítačovém průmyslu a udělá z něj a jeho bývalého spolužáka Paula Allena, s nímž Microsoft zakládal, miliardáře. Dnes má podnik hodnotu přes tři biliony dolarů (téměř 72 bilionů korun) a s firmou Apple se přetahuje o první místo nejhodnotnější firmy na burze Nasdaq.
Své rozhodnutí opustit univerzitu a založit softwarovou společnost Gates odkládal tak dlouho, jak jen to šlo. A to z toho důvodu, že dle vlastních slov během studií zažíval „skvělé časy“, po kterých se mu prý stýskalo tak moc, že dokonce zvažoval, že se na prestižní školu záhy vrátí, píše CNBC.
„Harvard mě bavil. Líbila se mi intelektuálská atmosféra i všechny kurzy, a to včetně takových, jako třeba psychologie, ekonomie či historie. Líbilo se mi být obklopen chytrými lidmi, s nimiž bylo možné dlouho do noci diskutovat o zajímavých věcech. Nebyl jsem sice příliš společenský, ale pár přátel jsem měl, takže mi život na univerzitě vyhovoval. Hodně jsem se tehdy naučil,“ popisuje Gates s tím, že právě proto rok váhal, než školu opustil.
Rozhodující okamžik
Ještě na střední škole Gates a Allen předpovídali, že mikroprocesory promění v budoucnu objemné a drahé počítače v malé, cenově dostupné osobní přístroje, které budou dostupné pro každého. Ani v roce 1974 však první budoucí šéf Microsoftu nebyl přesvědčen o tom, že je na něco takového technologie připravena. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy za ním tehdy Allen přišel s aktuálním vydáním časopisu Popular Electronics.
Na jeho obálce byla první minipočítačová sada na světě, jež mohla konkurovat komerčním modelům. Šlo o počítač firmy Micro Instrumentation and Telemetry Systems (MITS) s názvem Altair 8800. Allen a Gates byli tehdy přesvědčeni, že by mohli být v čele zcela nového odvětví – a tvořit software pro počítače, které by se dostaly téměř do každé domácnosti.
„Klíčový byl moment, kdy se objevil Altair. Do té doby jsme si říkali, že až se tohle stane, budeme to my, kdo si načasuje vznik i podobu naší společnosti. Jenže tenkrát nás zachvátila panika, že se to děje bez nás,“ vzpomíná Gates. Že v MITS žádnou takovou sadu ve skutečnosti nesestavili, tehdy netušili. I proto jednali rychle.
Velkou část prvního roku Microsoftu strávil Gates rozpolcený mezi Albuquerque v Novém Mexiku, kde firma původně sídlila, a svým pokojem na koleji, píše v nové knize. Během dvou semestrů v roce 1976 dokonce zkoušel Microsoftu šéfovat na dálku, když přesvědčoval tehdejšího programátora Rica Weilanda, aby za něj řízení firmy převzal. Ten ale místo toho odešel na postgraduální studium a nedlouho poté se přestěhoval do Los Angeles. Gates proto musel učinit rozhodnutí.
Počítač na každém stole a v každé domácnosti
Už od samého začátku byli oba zakladatelé Microsoftu velmi ambiciózní. Jejich heslem bylo „počítač na každém stole a v každé domácnosti“. Zabývali se všemi typy softwaru, ať už šlo o databáze, textový editor, či tabulkový procesor. „Chodili jsme do různých počítačových klubů, a dokonce ani tam lidé netušili, že vývoj softwaru přinese vznik nového počítačového průmyslu a že rozmanitost potřebného softwaru bude obrovská,“ vypráví Gates s tím, že zcela rozhodující podle něj byla možnost být u samotného zrodu softwarového světa, kdy nové produkty vznikaly velmi překotným tempem.
Navzdory vlastnímu úspěchu má nicméně úspěšný podnikatel pro mladé lidi zcela jasný vzkaz. A ten zní přesně opačně, než co kdysi udělal on sám. „Jsem velkým fanouškem co nejširších znalostí a myslím si, že jen v opravdu výjimečných případech by měl člověk přerušit univerzitu, aby se věnoval něčemu jinému,“ uzavírá jeden z nejbohatších lidí světa. Sám nakonec vysokoškolský titul nikdy nezískal, zato však působil jako první generální ředitel Microsoftu až do svého odstoupení v roce 2000. Tedy dlouhých 25 let.
