„Adults only“. Nápis, který v případě švýcarské plavební společnosti Viking lze najít de facto všude. A jak se zdá, tato sázka se zatím náramně vyplácí. V době, kdy roste počet starších a bohatších cestovatelů, kteří hledají dovolenou bez hluku, s komfortem a službami šitými na míru, patří zmíněná firma mezi nejrychleji rostoucí značky v byznysu, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Na jejích plavbách platí šestnáctibodový seznam toho, co cestující na palubě rozhodně nenajdou. Mimo dětí jsou to například kasina, ale také pestrobarevné koktejly s paraplíčky. Kromě toho se navíc „vikingští“ kapitáni vyhýbají Karibiku, který je jinak pro většinu konkurence doslova zlatým dolem, a sázejí na designově konzistentní lodě, jež plní především svůj původní účel a které mají k obřím zábavním komplexům ve stylu Royal Caribbean, Carnivalu či Norwegian Cruise Line opravdu daleko.
„Jsou tu velmi úspěšné plovoucí zábavní paláce. My ale bereme dospělé na zajímavá místa, aby se mohli dále vzdělávat,“ vysvětluje pro WSJ rozdíl šéf Vikinga Tor Hagen, který takto naráží na skutečnost, že na cestující, jež obvykle tvoří movitější klientela ve věku obvykle 55+, na palubách jeho lodí namísto večerních show a party čekají spíše přednášky historiků, klasická hudba a klidné wellness.
Ekonomika postavená na vyšší ceně
Že model, který by na první pohled mohl působit až asketicky, skutečně funguje, dokládají čísla. Letos v létě měl Viking vyprodaných 96 procent kapacit všech říčních i oceánských plaveb na tento rok. A co se roku následujícího týče, i v jeho případě zná už nyní svého majitele více než polovina veškerých lodních lístků uvolněných do prodeje.
Nutno navíc podotknout, že samotné plavby rozhodně nejsou levné, jejich cena se obvykle pohybuje mezi 800 a 900 dolary za noc a osobu (od zhruba 17 tisíc do necelých 19 tisíc korun), což je ve srovnání s ostatními velkými hráči na trhu někdy i dvojnásobek. Na druhou stranu, cestující mají v ceně služby, za které jinde platí extra – od prádelny přes exkurze a Wi-Fi až po víno a pivo k jídlu či přístup do spa. Za masáže či nadstandardní výlety už si nicméně musejí doplatit.
Celkově Viking ve druhém letošním kvartálu utržil téměř 1,9 miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). To je meziročně zhruba o pětinu více. A zatímco u konkurence tvoří až třetinu tržeb výdaje hostů přímo na palubě, v případě Vikinga to není ani 10 procent. Hlavním zdrojem příjmů jsou právě ony vysoké ceny lístků, které se téměř nemění.
„Loď z roku 2012 má stejnou schopnost vydělávat jako loď z roku 2025,“ vysvětluje finanční ředitelka Leah Talactacová s tím, že výstavba kajuty vyjde společnost obdobně jako velké korporace, zatímco průměrný výnos na pasažéra je dvoj- až trojnásobný. Interiéry na jednotlivých plavidlech jsou navíc navrženy ve stejném stylu, tedy s důrazem na čisté linie, světlé barvy a detaily z kůže, přičemž výsledek má působit „domácky“, ne luxusně či opulentně. Jedinou větší odlišností mezi loděmi je originální umění na stěnách.
Konkurence klepe na dveře
Zda se Viking poveze na vlně slibného ekonomického růstu i nadále, pochopitelně ukáže až čas. Dle odborníků čeká luxusní segment zámořských plaveb větší konkurence ruku v ruce s tím, jak čím dál více významných hotelových řetězců rozšiřuje svá pole působnosti a expanduje do dalších odvětví cestovního ruchu. Cestou expanze se navíc vydávají i v Royal Caribbean, jejíž vedení letos oznámilo, že od roku 2027 chystá vlastní řadu luxusních říčních plaveb.
Šéf Vikinga Hagen nicméně sebevědomě prohlašuje, že se těchto výzev nebojí. Aktuálně operuje na 21 řekách a má prioritní přístup zhruba do 110 přístavišť. „Přejeme jim hodně štěstí. Ale my máme velký náskok,“ uzavírá.
