V Poradně Profitu č. 9/2007 jste vysvětlovali přestávky v práci na jídlo a oddech podle nového zákoníku práce. Jaký je rozdíl mezi přestávkou a přiměřenou dobou na oddech a jídlo? Kdy musí být přestávka poskytnuta a kdy ne?
V Poradně Profitu č. 9/2007 jste vysvětlovali přestávky v práci na jídlo a oddech podle nového zákoníku práce. Jaký je rozdíl mezi přestávkou a přiměřenou dobou na oddech a jídlo? Kdy musí být přestávka poskytnuta a kdy ne?
Zaměstnanci, který vykonává práce, jež nemohou být přerušeny (a proto mu nemůže být poskytnuta řádná přestávka v práci na jídlo a oddech), musí být zajištěna (aspoň) přiměřená doba na oddech a jídlo.
Ta se započítává do pracovní doby, zatímco (standardní) přestávka v práci na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítává.
Prakticky se jedná o situace, kdy zaměstnanec bude při práci po přiměřenou dobu odpočívat nebo jíst. Zaměstnavatel musí tyto situace akceptovat, neboť se fakticky jedná o výkon práce. Nejedná se o přestávku v práci.
Práce, které nemohou být přerušeny, jsou charakterizovány zejména:
- technologickou či provozní (funkční) nepřerušitelností práce,
- organizační nezajistitelností pracovní přestávky, tj. nemožností zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky.
V praxi jde zejména o: - takzvaná jednomužná pracoviště, tj. pracoviště s jedním člověkem (jako v případě hlídačů, vrátných, recepčních, dispečerů apod.), která neumožňují zastupitelnost jiným zaměstnancem,
- mimořádné situace, při nichž zaměstnanec přestávku čerpat nemůže, ačkoliv za normálních okolností ji jinak čerpat může.
Mladistvému zaměstnanci musí být za stanovených podmínek vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech.
Přestávku v práci na jídlo a oddech a přiměřenou dobu na oddech a jídlo nelze navzájem ztotožňovat. Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda.
Rozhodování o tom, zda poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech nebo jen přiměřenou dobu na oddech a jídlo, vyžaduje individuální hodnocení konkrétních podmínek každého pracoviště. Není vyloučeno, že zatímco v průběhu ranní či odpolední směny je možno zaměstnanci přestávku v práci poskytnout (například na pracovišti je více zaměstnanců, kteří se mohou v této době navzájem zastoupit), v průběhu noční práce nebo práce přesčas tomu tak není, a namísto přestávky v práci bude zaměstnanci zajištěna pouze přiměřená doba na oddech a jídlo.
RichardW. Fetter, právník