Menu Zavřít

Přichází zničující Emílie Druhá? Káva bude jednou z obětí změn klimatu

Autor: Profimedia.cz

Řada tradičních oblastí bude mít takové problémy se změnami teplot, srážek a šířením onemocnění, že bude muset od pěstování kávy upustit.

I po dlouhém letu z Evropy a s těžkým spánkovým deficitem vypadá jihozápadní Šrí Lanka jako prospekt na tropickou Asii. Smáčená dešti je krajina svěží, od pláží s parádním příbojem Indického oceánu, kde háje kokosových palem střídají pole se zlátnoucí rýží obtěžkanou zralými klasy, stejně jako ta s mladými sazenicemi zatopenými vodou v zářivě zelené.

Sinhálské vesnice s červenými taškovými střechami domků, školáci v uniformách, buddhistické chrámy, u kterých postávají chrámoví sloni, zahrady s ovocem a kořením. Jako by za oknem někdo promítal velmi dlouhý reklamní šot. Pak začne silnice stoupat, ale vy už nevydržíte a padnete do mrákot a po probuzení jste zase někde jinde – kolem vás vysoké hory centrálního pohoří a čajové plantáže, kde Tamilky v sárí a s červenou tečkou na čele házejí čerstvě utržené lístky čajovníku do koše. Vítejte v průsmyku Ella, kilometr nad mořem, v srdci „tea country“.

Kdyby nebyla Hemileia vastatrix, Britové by o pozdních odpoledních popíjeli spíš šálek cejlonské kávy, nikoli čaje. Proč? Protože na centrální vysočině, dnes tak proslulé čajovými zahradami, došlo k „vynucené substituci“ a příčinou bylo uvedené houbovité onemocnění kávovníků.


Čtěte o situaci na trhu s čajem

 Čajová plantáž - ilustrační foto


Přitom ještě v polovině 19. století britští „planters“ (často Skoti) káceli cejlonské horské tropické pralesy jako o život po stovkách tisíc hektarů, aby je osazovali sazenicemi kávovníku, kterému se několik desítek let výtečně dařilo. Jasně že se o ně nestarali sami – na těžkou práci dováželi jako námezdní pracovní sílu hinduistické Tamily z jihovýchodní Indie (dnešní Tamilnádu), čímž se mimochodem zasloužili o budoucí dlouhotrvající konflikt mezi oběma etniky poté, co Britové odešli. To ale trochu předbíháme.

Kávová horečka, kdy se propojil britský kapitál s levně prodávanou půdou (panenský prales koupený za babku od sinhálských panovníků) a s masovým dovozem tamilských nádeníků, před 150 lety za jednu generaci proměnila centrální vysočinu na Cejlonu v třetí největší produkční oblast kávy na světě, po Brazílii a tehdy holandské Jávě.

Mimochodem život na rovníku v tropech před vynálezem antibiotik a klimatizace byl pro evropské kolonisty podstatně snesitelnější ve vyšších nadmořských výškách. V jednom pečlivě předělaném „planters house“ kousek pod „Ella Gap“ autor tohoto článku byl, neměli to vymyšlené špatně – krajina malebná, žádné velké horko, vyhlídka průsmykem až k Indickému oceánu.

 Podmínky se zhoršují. Ve Střední Americe nebude brzy možné pěstovat arabiku na 48 procentech výměry současných plantáží. Podmínky se zhoršují. Ve Střední Americe nebude brzy možné pěstovat arabiku na 48 procentech výměry současných plantáží.

Avšak běda. Z východní Afriky (pramáti kávovníku) přišla „zničující Emílie“ (Davastating Emily), jak plantážníci přezdívali šíření houbovité choroby, projevující se reznutím listů a pronikavým poklesem výnosů. Za pár let kompletně zlikvidovala zdejší kávovníkové zahrady. Kdo nezbankrotoval, musel najít něco jiného a zachráncem se ukázal čajovník, do té doby na Cejlonu zcela neznámý. Šrí Lanka je dnes zcela marginálním producentem kávy, bývala třetí, nyní je o nějakých čtyřicet příček níž.

Hemileia („Emílie“) do hlavní pěstitelské země Brazílie dorazila v roce 1970, o desetiletí později ničila plantáže i v Kolumbii a Střední Americe a dneska je rozšířena všude, přičemž obzvlášť citlivé jsou na ni kultivary Coffea arabica, tedy výběrové kávy.

Pěstování kávy, ilustrační foto

Potíž je v tom, že Emílii fouká do plachet změna klimatu, takže se očekává její šíření v důsledku růstu průměrných teplot v oblastech pěstování arabiky s vyšší nadmořskou výškou. Nedosti na tom, dnešní hlavní pěstitelské oblasti ohrožuje také sucho, na nějž je kávovník citlivý, případně přízemní mrazíky, které ho spolehlivě ničí.

O kávu nepřijdete

Klimatické modely simulují zhoršení podmínek pro kávovník ve všech současných důležitých pěstitelských oblastech. Abychom byli konkrétní: ve Střední Americe se arabika nebude dát pěstovat na 48 procentech, v Brazílii na 60 procentech, a v jihovýchodní Asii dokonce na 70 procentech výměry současných plantáží.

 Třídění kávy. Takto Tamilové počátkem 20. století zpracovávali plody kávovníku. Třídění kávy. Takto Tamilové počátkem 20. století zpracovávali plody kávovníku.

To vypadá katastroficky. Ale neznamená to, že o svůj šálek kávy přijdete. Možná bude dražší, mnohem spíše se však vaše poptávka po kávě bude saturovat přesunem jejího pěstování do nových oblastí, jako vždycky – viz příklad Cejlonu. Dobrá otázka je, co se stane s těmi původními.

Fakt, že kávy je dost, souvisí především s tím, že se její pěstování šíří na úkor kácení původních lesů. Většinou jde o masovou, koncernovou produkci, i když i tady najdete označení „fair trade“ a „rainforest alliance“, která nabízejí ujištění, že pijete kávu, při jejímž pěstování se bral ohled na ekologii a výkupní ceny pro samostatné malé pěstitele, jež umožňují poslat děti do školy a aspoň trochu akumulovat kapitál.

Z farmy až po lžičku

Úplný genom Coffea arabica je ve veřejné doméně od roku 2014 a otevírá prostor pro šlechtění kultivarů, které snad budou odolnější vůči nemocem a nebudou vyžadovat koňské dávky fungicidů, odolají periodickému suchu, aniž by si vynucovaly další zábor půdy.

 Café de altura. Na středoamerických plantážích jsou kávovníky zasazeny jako podrost původního subtropického horského lesa, v němž se zachová značná část druhového bohatství. Café de altura. Na středoamerických plantážích jsou kávovníky zasazeny jako podrost původního subtropického horského lesa, v němž se zachová značná část druhového bohatství.

Kamarád autora tohoto článku Tomáš Hes žije již mnoho let na střídačku v Česku a v Mexiku, většinou v oblastech s původním obyvatelstvem. Zrovna psal, že začíná s programem „spořicího kafe“, což je mikrofinancování pěstitelů z kmene Totonak a Nahua, kteří dělají šetrnou zastíněnou kávu (keře jsou v podrostu lesa) v mexickém státě Puebla. Zdaleka není sám, na tohle jsou Češi vážně neuvěřitelně dobří.

Příběh „z farmy až po lžičku“, když není vylhaný, je asi nejlepší cestou, jak konzumovat s klidným svědomím nejen kávu, ale cokoli. Navíc „kávám s původem“ jsme přišli v Česku na chuť a zdejší kávová scéna začíná být stejně zajímavá jako ta, která tady vyrostla na čaji. Nezávislí dovozci i pražírny se množí jako houby po dešti, přičemž často pěstují svoje samostatné příběhy.

Kávová horečka, kdy se propojil britský kapitál s levně prodávanou půdou a s masovým dovozem tamilských nádeníků, před 150 lety za jednu generaci proměnila centrální vysočinu na Cejlonu v třetí největší produkční oblast kávy na světě.

bitcoin školení listopad 24

Dále čtěte:

Na mule kolem světa. Kávu Juan Valdez následuje celý kavárenský řetězec

Dobroty v ohrožení: klimatické změny se podepisují na vínu, kávě i čaji

Vyhipstřená kávička

Klára Donathová


  • Našli jste v článku chybu?