Představte si, že dostanete chuť na kávu, a jen na základě této myšlenky vám kuchyňský kávovar za pár okamžiků automaticky připraví výborné espresso. Že to zní jako hudba velmi vzdálené budoucnosti? Ne nutně. Ve skutečnosti by něco podobného mohlo být realitou už za pár let, a to zásluhou vědců z Georgijského technického institutu, kteří nyní podle webu Singularity Hub dosáhli poměrně zásadního průlomu v oblasti neinvazivních zařízení, jež jsou schopná analyzovat naše myšlenky.
Takzvaná rozhraní mozek-počítač (Brain-computer interface – BCI) v poslední době zažívají velký boom, a to především díky úspěchům společnosti Neuralink, kterou vlastní nejbohatší muž světa Elon Musk. Jeho technologie ale využívá invazivní přístupy, při nichž jsou elektrody chirurgicky implantovány hluboko do mozku člověka, což má poskytovat nejspolehlivější detekci tamních elektrických signálů. Je tedy nepravděpodobné, že by lidé mimo vážně nemocných pacientů byli ochotni podstupovat takto náročnou a rizikovou operaci jen proto, aby mohli komunikovat pomocí myšlenek.
Ostatně i proto se čím dál více vědců z celého světa věnuje poslední dobou vývoji neinvazivních technologií, jako je třeba elektroencefalografie (EEG), která k zachycení mozkových signálů využívá elektrody přilepené na vnější stranu hlavy. Dosud byl u těchto zařízení problém v tom, že se nedařilo zajistit stabilní kontakt mezi zmíněnými elektrodami a pokožkou hlavy, a to zejména v situacích, kdy se daný člověk pohyboval. Právě to se ale nyní podařilo vědcům vyřešit.
Funguje dobře i za běhu
Klíčem úspěchu nového neinvazivního rozhraní je jeho miniaturní velikost dosahující průměru pouhého jednoho milimetru. Na zařízení je zároveň umístěno pět „mikrojehel“, které jej dokáží připevnit k hlavě tak, aby byl zajištěn vysoce stabilní kontakt. Samotné jehly jsou přitom velmi malé, díky čemuž člověk při jejich zabodnutí do pokožky necítí vůbec žádnou bolest.
Kromě připevnění k tělu ale jehly slouží i k detekci myšlenek, jelikož obsahují vodivý polymer PEDOT, který je schopen zachytit elektrické signály z mozku. Ty poté analyzuje a rozklíčuje ono milimetrové zařízení, jež zároveň výsledek odešle kamkoliv je třeba.
Celé rozhraní bylo nyní podrobeno první zkoušce, kdy mělo rozpoznat, zda chtějí uživatelé přijmout, odmítnout, nebo ukončit hovor. Na rozdíl od klasických laboratorních testů přitom účastníci výzkumu neseděli, ale chodili nebo dokonce běželi. To mělo potvrdit, že zařízení funguje i za situací, s nimiž by si konkurenční rozhraní rozhodně neporadila.
Výsledky prvního experimentu dopadly na výbornou. Systém správně detekoval rozhodnutí účastníků i v těchto složitějších podmínkách, a to s průměrnou přesností 96,4 procenta. Navíc se ukázalo, že kvalita záznamu a analýzy zůstala po celou dobu 12hodinového výzkumu stabilní, přičemž rozhraní pravděpodobně vydrží ještě mnohem déle.
Cílem je umožnit dlouhodobé používání
Vysoká přesnost dosažená hned v prvním testu podle vědců jasně ukázala, že potenciál jejich nově sestrojeného zařízení je skutečně obrovský. „Tento pokrok otevírá cestu pro praktické a nepřetržité používání rozhraní mozek-počítač v každodenním životě a zlepšuje integraci digitálního a fyzického prostředí,“ uvedli výzkumníci v článku, jenž byl zveřejněn v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nyní hodlají vědci svůj výtvor otestovat ještě důkladněji. Pokud se přitom ukáže, že zvládne správně identifikovat také složitější myšlenky, mohlo by to představovat skutečně zásadní zlom pro celé odvětví. Samotná výroba rozhraní totiž i přes jeho miniaturní velikost není nijak zvlášť náročná, takže šance, že lidstvo již za několik málo let bude mít k dispozici přístroj, který nám splní naše myšlenky, aniž bychom je museli vyslovit, významně narůstá.
