Menu Zavřít

O létání z regionů je zájem. Téměř všechna krajská letiště loni zaznamenala rekordní počty cestujících, růst má pokračovat i letos

21. 3. 2025
Doba čtení: 5 minut
  • Aerolinky a cestovní kanceláře loni rozšířily nabídku letů z českých regionálních letišť v Brně, Ostravě, Pardubicích, Českých Budějovicích a Karlových Varech
  • Nová a posílená spojení se projevila v nárůstu počtu odbavených cestujících. Na pěti letištích zažili dosud nejlepší sezónu v historii
  • Velká očekávání mají v regionech také od letošního roku. I v něm by opět měly přibýt další linky, a tudíž by se měl znovu navýšit i počet cestujících 

Hlavní leteckou bránou do České republiky je bezpochyby Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni, které loni odbavilo více než 16 milionů cestujících. Kromě metropole ale menší regionální letiště provozují i v dalších českých a moravských městech, konkrétně v Brně, Ostravě, Pardubicích, Českých Budějovicích a Karlových Varech.

Jak přitom ukazují data o vytíženosti těchto vzdušných přístavů, zájem o lety z regionů mezi Čechy neustále roste. A to docela markantně, neboť s výjimkou zmíněných Karlových Varů vloni všechny zaznamenaly dosud rekordní počty přepravených cestujících. Stalo se tak především díky nově spuštěným leteckým spojům jak ze strany aerolinek, tak i charterům organizovaným zdejšími cestovními kancelářemi.

V Brně letos zavedou čtyři pravidelné linky

Velmi úspěšný byl rok 2024 třeba pro Letiště Brno, které v jeho průběhu odbavilo 749 153 cestujících, což ve srovnání s rokem předešlým představuje zhruba devítiprocentní nárůst. Dosud nejvyšší byl rovněž počet destinací, do kterých se vloni z moravské metropole dalo dostat. Bylo jich třiatřicet a nacházely se na třech různých kontinentech. Kromě toho se navíc dařilo i cargo sektoru, kdy celkový objem odbaveného nákladu za rok 2024 činil 11 800 tun.

Outstream Placeholder

„Těší nás, že již potřetí v řadě jsme zaznamenali meziroční nárůst počtu odbavených cestujících. Je to pro nás důkaz, že obliba cestování se mezi lidmi drží na vysoké úrovni, a máme radost, že této poptávce můžeme vyjít vstříc nabídkou nejen v podobě charterových letů, ale i pravidelných linek. Jejich počet se u nás navíc od letošního jara zdvojnásobí – dohromady budou z brněnského letiště operovány čtyři, a to do Londýna, Říma, italského Bergama a španělské Malagy,“ uvedl Jiří Filip, člen představenstva Letiště Brno.

I díky těmto novým pravidelným spojům mají v Brně od letošního roku velká očekávání a plánují realizaci několika důležitých investic za vyšší desítky milionů korun. „Chceme pokračovat v rozšiřování zákaznického parkoviště. Další investice poputují do rozvoje odbavovacích ploch a oprav ploch provozních. Kromě toho průběžně modernizujeme technické vybavení pro odbavování letadel, odmrazovací vozidla či nakladače kontejnerů pro cargo přepravu,“ doplnil Filip.

Ostrava hlásí značný růst nákladní dopravy

Podobně jako v Brně si loňský rok pochvalují i na ostravském letišti Leoše Janáčka v Mošnově. To loni odbavilo rekordních 493 tisíc cestujících, což představuje nárůst o 44 procent oproti roku 2023. V nabídce bylo celkem 31 destinací, přičemž nejvíce pasažérů mířilo do turecké Antalye, egyptské Marsy Alam a Hurghady, bulharského Burgasu či do Londýna.

Využili už jste služeb některého z českých regionálních letišť?

Důležitá byla pro letiště rovněž pravidelná linka polské společnosti LOT do Varšavy, kde cestující přestupovali například do Bruselu, Amsterdamu nebo Paříže, ale také do New Yorku či Toronta. Kromě toho pak o 59 procent vzrostla i nákladní doprava, která loni s více než 22 tisíci tun odbaveného nákladu dosáhla historického rekordu.

„Rok 2024 potvrdil, že Letiště Leoše Janáčka Ostrava se stává významným hráčem v letecké dopravě. Rekordní výsledky v počtu cestujících a objemu nákladu zdůrazňují jeho rostoucí důležitost v rámci českého i mezinárodního trhu. Rozmanitá nabídka nových destinací, pravidelné linky do strategických uzlů a plány na další expanzi v roce 2025 jasně ukazují, že letiště je připraveno reagovat na stále rostoucí poptávku,“ řekl v tiskové zprávě náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Radek Podstawka.

Když umělá inteligence pomáhá hlídat už i letadla. Na londýnském Heathrow začali při řízení letového provozu používat AI
Přečtěte si také:

Když umělá inteligence pomáhá hlídat už i letadla. Na londýnském Heathrow začali při řízení letového provozu používat AI

Pro letošek se navíc v Ostravě podařilo zajistit nárůst počtu pravidelných linek, takže k Varšavě, Londýnu a andaluské Malaze přibude spojení do katalánské Girony, která slouží i jako nízkonákladové letiště pro Barcelonu. Navíc zde budou spuštěny ještě nákladní linky do Gruzie a Číny.

V Pardubicích poprvé přes 200 tisíc cestujících

V ostatních českých regionálních letištích už jsou počty cestujících o poznání nižší, přesto je ale trend nárůstu jejich počtu jasně patrný. Třeba v Pardubicích loni odbavili 200 205 cestujících, což představuje zhruba 60procentní navýšení oproti roku 2023.

„Historický rekord je důkazem stále se zvyšujícího zájmu o letecké cestování z Pardubic, rostoucí poptávky po letecké dopravě, pokračujícího růstu mezinárodního a domácího cestování. Kromě pravidelných linek nabízí naše letiště svým zákazníkům mnoho charterových linek do atraktivních destinací,“ shrnul v tiskové zprávě předseda představenstva pardubického letiště Jindřich Tauber.

Nekrolog: České aerolinie čeká v sobotu poslední přistání, z tradičního dopravce se 100letou historií se nakonec skutečně stal „aeroklub“
Přečtěte si také:

Nekrolog: České aerolinie čeká v sobotu poslední přistání, z tradičního dopravce se 100letou historií se nakonec skutečně stal „aeroklub“

Na východě Čech budou letos tvořit důležitou část provozu charterové linky cestovních kanceláří do letních přímořských destinací v jižní Evropě a severní Africe, k nimž se přidají pravidelné linky Ryanairu do španělských měst Alicante, Girona a Palma de Mallorca. Poslední jmenované spojení je přitom novinkou, což by mohlo opět vést k nárůstu odbavených pasažérů. „Očekáváme, že rekordní růst počtu cestujících bude pokračovat i v následujících letech,“ doplnila výkonná ředitelka letiště Mária Luticová.

Některé linky byly zrušeny

Zbývající dvě letiště v Českých Budějovicích a Karlových Varech loni zaznamenala úspěšnou sezónu, přesto se ale nepodařilo splnit předchozí očekávání. V jihočeské metropoli sice loni odbavili rovněž rekordních 55 tisíc cestujících, některé charterové linky cestovních kanceláří byly ovšem kvůli malému zájmu zrušeny. Týkalo se to například spojení na španělskou Mallorcu či do tuniské Enfidhy, stejně tak byly po několika týdnech zastaveny i zimní lety do egyptské Hurghady.

I přes tento vývoj ale bude během letošní letní sezóny z Českých Budějovic vypravováno celkem šest pravidelných charterových linek třeba do Turecka, Řecka či Egypta. „Očekáváme tedy, že letiště odbaví na odletu a příletu v roce 2025 více cestujících než v loňském roce,“ řekla redakci Euro.cz vedoucí oddělení vnějších vztahů Šárka Glaserová.

CIF25

Co se týče Karlových Varů, tamní letiště odbavilo vloni téměř 38 tisíc cestujících, což představuje „jen“ třetí nejlepší výsledek v historii. I zde přitom některé destinace nebyly mezi cestujícími dostatečně vyhledávané, což vedlo k jejich zrušení. „Z nabídky byly staženy lety na Rhodos a do Heraklionu. Významně byla ovlivněna také kapacita pravidelné linky do Tel Avivu, kde se vzhledem k politické situaci využívala menší letadla, než bylo původně plánováno,“ vysvětlila jednatelka Letiště Karlovy Vary Alice Justina Undus.

Aby letadla netrávila tolik času na zemi. Umělá inteligence pomáhá aerolinkám s efektivnějším přiřazováním letištních bran
Přečtěte si také:

Aby letadla netrávila tolik času na zemi. Umělá inteligence pomáhá aerolinkám s efektivnějším přiřazováním letištních bran

Pro letošní letní sezónu zatím letiště nabízí charterové lety do Turecka a Bulharska, kromě toho se počítá s linkou do uzbeckého Taškentu či zmíněného Tel Avivu. Oproti loňskému roku se ovšem jedná o menší počet spojů, takže lze předpokládat, že se v Karlových Varech sníží i samotný počet cestujících.

  • Našli jste v článku chybu?