Pěstitelé chmele v Tršické, Úštěcké a Žatecké oblasti teď zjišťují, jestli deště z uplynulých týdnů dostatečně zavodnily půdu v chmelnicích. Několik jejich kolegů však souběžně s tím řeší ještě jeden zádrhel. Po šlechtitelské stanici v Žatci žádají co nejrychlejší vyřešení problému s údajně nekvalitní výsadbou.
Jak týdeník Euro napsal poprvé loni na podzim, z Chmelařského institutu v Žatci se v minulých letech dostal k pěstitelům pravděpodobně poškozený či nekvalitní klon Žateckého poloraného červeňáku. Ten produkuje mnohem menší výnosy, než by měl, a podle některých odborníků má i nedostatek hořkých alfa látek a silic zásadních pro pivovary. Což ve výsledku ohrožuje export chmele za 1,2 miliardy korun.
I když žatečtí šlechtitelé dlouhodobě jakékoliv pochybení odmítají, nová zjištění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělské ho (ÚKZÚZ) mluví jinak. V dokumentu Souhrnná zpráva z monitoringu chmele v roce 2018 experti uvádějí, že chmelový klon číslo 72 ze Žatce je skutečně poškozený. „Je to šíření neveřejných informací,“ reagoval Josef Patzak, jednatel žateckého institutu, na dotazy týdeníku Euro. Nic prý komentovat nechce.
Pěstitel chmele Václav Eminger: Sadbě už nevěřím
ÚKZÚZ přitom na základě kontroly a porovnání štoků na několika chmelnicích přináší jasná zjištění. „Nejpravděpodobnější příčinou genetických/epigenetických změn chmele odrůdy poloraný červeňák (…) je chybně nastavený proces výroby sadby chmele metodou in vitro, respektive nedodržení základních pravidel, která musí množitel (…) dodržovat,“ uvádějí kontroloři.
A i když Chmelařský institut v Žatci jako výrobce a prodejce sadby dlouhodobě tvrdí, že za údajnými problémy rostlin je suché a horké počasí nebo pěstitelské chyby zemědělců, ÚKZÚZ s něčím takovým nesouhlasí.„Je nutné, aby Chmelařský institut, jako dodavatel vadné sadby, neprodleně ukončil nepravdivé informování pěstitelů o příčinách degradace odrůdy Žatecký poloraný červeňák (počasí, agrotechnika, ošetření.) a přijal taková opatření, která povedou k výrobě odrůdově pravé a čisté sadby Žateckého poloraného červeňáku,“ píše se v souhrnné zprávě dále.
Kde se stala chyba
Podle odborníků z ÚKZÚZ je příčinou současných potíží klonu 72 pocházejícího z Chmelařského institutu v Žatci „jednoznačně extrémní délka trvání kultury“. Tedy to, že originální vzorky, z nichž žatečtí šlechtitelé klonují, pocházejí už z let 1988, 1996 a 1998. Jako jediné řešení proto ústřední kontroloři navrhují, aby Chmelařský institut založil novou kulturu klonu 72 in vitro, která bude odpovídat jeho správné charakteristice. Zjistit reakci jednatele institutu Josefa Patzaka je téměř nemožné. Během krátkého telefonního rozhovoru prohlásí pouze, že jde o interní řízení, s organizací ÚKZÚZ nejednal a celé je to prý absolutní nesmysl.
To Jan Grůza, který třaskavou souhrnnou zprávu z monitoringu chmele sestavoval, je o něco sdílnější. Sice potvrzuje, že řeč s Patzakem a jeho kolegy není, ale to prý kontrolorům nebrání pracovat na změnách legislativy. Současná kauza tak nejspíš bude stát za úpravou zákona o uvádění do oběhu osiva a sadby. Pěstitelé by mohli uplatnit reklamaci sadby do jednoho roku, kvalitu jednotlivých odrůd a jejich klonů by zase měly hlídat srovnávací výsadby.
Globální oteplování?
Jak žatecký institut, tak Svazu pěstitelů chmele ČR|Svaz pěstitelů chmele ČR hned od začátku závažnost celé věci snižují tím, že z celkových 119 pěstitelů v Česku jich údajný problém s klonem 72 pořízeným v Žatci řeší jen několik. „Sezona byla enormní, k morfologickým změnám docházelo i u jiných odrůd. Nebylo to jen v Čechách, ale i ve Francii a Německu,“ zhodnotil loňské měsíce už dřív Josef Patzak. „Jemné chmelové odrůdy nejsou na problém globálního oteplování připravené,“ dodal.
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Postižení pěstitelé ale vidí celou věc jinak. „To by se ale muselo projevit na všech porostech! Proč jsou ty klony 72 od jiných dodavatelů v pořádku a nikdo si nestěžuje?“ zlobí se třeba Václav Eminger, zemědělec z Kozojed. „Navíc v roce 1996 jsme od žateckého institutu koupili sadbu klonu 72 a ta je naprosto vynikající, ta chmelnice dosáhla několikrát výnosu tři tuny na hektar a jinak je téměř pořád přes dvě tuny,“ líčí pěstitel, který chce po žateckém institutu vymoci stotisícovou kompenzaci. Novější chmelnice s klonem 72 mu rodí až o třetinu méně.
Dále čtěte:
Esej: Rána řepce na solar
Pěstuj chmel, zachráníš pivo
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
Češi zůstávají s odstupem největšími pivaři. Na druhé místo se propili Rakušané
ČLÁNKY DO MAILU