Dubaj ve Spojených arabských emirátech (SAE) se v posledních letech profilovala jako bohatá a luxusní metropole, která je zároveň globálním finančním centrem, leteckým uzlem a významnou turistickou destinací. V regionu Blízkého východu se navíc jednalo o jakousi oázu stability nedotčenou válkami, kriminalitou či nepříznivou geopolitickou situací, což město vyneslo do popředí zájmu celého světa.
To vše se ale podle listu The Wall Street Journal (WSJ) změnilo se začátkem americko-izraelských útoků proti Íránu. Tamní diktatura totiž v odvetě zaútočila na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu, což odnesly právě i některé budovy v SAE či přímo v Dubaji.
Vyrazili byste za současné situace na dovolenou do Dubaje?
Ačkoliv samotné materiální škody nepředstavovaly pro ropný stát žádný neřešitelný problém, obrovsky utrpěla především jeho mezinárodní reputace. Uzavřené letiště i zprávy o hořících objektech v důsledku íránských útoků vyvolaly paniku, kvůli níž se mnoho lidí snažilo dostat z Dubaje co nejrychleji pryč, zatímco řada dalších svoji cestu tam raději zrušila, potažmo alespoň odložila. Idylická představa o bezpečném místě uprostřed jinak nevyzpytatelného blízkovýchodního regionu se tak k nelibosti vedení země i zdejších byznysmenů rázem rozplynula.
Trpí hotely, obchody i přístav
Ukazatelů, jež potvrzují současný ekonomický úpadek Dubaje, je vícero. Jedním z nich je třeba obrovský přístav Jebel Ali, díky němuž se město stalo centrem obchodu v celé oblasti. Z tohoto areálu ještě před válkou vyplouvalo zhruba 40 tisíc přepravních kontejnerů denně, dnes už je to ale jen zhruba tisícovka. I čelní představitelé přístavu přitom přiznávají, že k předválečnému provozu se doky pravděpodobně hned tak nevrátí.
Jen o pár kilometrů dál stojí jedno z největších nákupních center světa, ikonický Dubai Mall. I v něm je podle WSJ poznat, že se situace změnila k horšímu. Tamní obchod s oblečením AAPE Now dosahoval před válkou průměrného denního obratu kolem 21 tisíc dolarů (přibližně 429 tisíc korun). Po vypuknutí konfliktu se toto číslo snížilo o zhruba 90 procent, přičemž i v současnosti jeho zákazníci utratí za mikiny, trička a další zboží jen necelých sedm tisíc (asi 148 tisíc korun) denně.
Nízký zájem klientů samozřejmě trápí také hoteliéry. Třeba čtyřhvězdičkový Fairmont Hotel on the Palm dosahoval loni v červnu více než dvoutřetinové obsazenosti, letos je ale kapacita hotelu zaplněná na méně než 40 procent. Nedaleký obří resort Atlantis zase musel kvůli dopadům války propustit zhruba desetinu zaměstnanců, což bylo přes 700 lidí.
Řada lidí Dubaj opouští natrvalo
Stranou problémů nezůstal ani trh s nemovitostmi, který byl před válkou na historických maximech. Investoři nezřídka kdy kupovali teprve rozestavěné byty nebo domy v očekávání, že jejich hodnota po dokončení výstavby rychle poroste. Dnes už ovšem k něčemu takovému prakticky vůbec nedochází.
Zejména Evropané nákupy nemovitostí výrazně omezili, v důsledku čehož na trhu zůstávají de facto jen Indové, Rusové, Číňané a obyvatelé Spojených arabských emirátů. I ti se ale nyní soustředí téměř výhradně na dokončené objekty, jejichž ceny navíc klesly minimálně o desetinu. Podle Abdullaha Alajajiho, generálního ředitele realitní kanceláře Driven Properties, celkový počet prodejů nemovitostí klesl o přibližně 80 procent.
Vysokou nejistotu na realitním trhu způsobuje rovněž fakt, že někteří obyvatelé města se nyní rozhodli z Dubaje odejít. Podle odborníků se to týká převážně lidí, jež zde byli jen kratší dobu, nebo se potýkali s nějakými problémy už před začátkem války.
Do druhé kategorie patří třeba manažerka z finančního sektoru, která byla čím dál frustrovanější z toho, jak nyní věci v zemi fungují. „Spojené arabské emiráty prosazují svoji otevřenost vůči zahraničním investicím a podnikatelům, ale jejich obrovské fondy státního majetku úzce napojené na emirátskou elitu v praxi znamenají, že outsideři neustále soupeří o vhodné příležitosti s vládou,“ řekla novinářům žena, která si nepřála uvést své jméno.
Vláda spouští podpůrné programy
Navzdory výše popsanému vývoji se stále najde spousta těch, kteří věří, že se Dubaj ze svých současných problémů nakonec dostane. Pomoci se tomu snaží i místní vláda, jež v posledních měsících představila celou řadu nových projektů a podpůrných programů s cílem znovu nastartovat ekonomiku a zmírnit dopady války. Velkou výhodou je přitom fakt, že si země dotování může dovolit, jelikož její suverénní fondy spravují aktiva v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu dolarů (asi 38 bilionů korun).
„Kdokoli si myslel, že může poškodit ekonomiku Spojených arabských emirátů, neznal její samotnou podstatu. Je to totiž významné globální centrum, které prostě nemůže být narušeno žádnou stranou,“ uvedl šejk Abdulla bin Mohamed bin Butti Al Hamed.
Také podle šéfa Driven Properties Alajajiho je patrné, že se trh s nemovitostmi pomalu začíná zotavovat: „Dubaj vždycky prosperovala díky zahraničním penězům, potřebuje ale neustálý přísun turistů, z nichž se postupně mohou stát rezidenti. Díky uzavření mírové dohody se tedy snad dočkáme většího počtu turistů, což povede i k většímu počtu transakcí na realitním trhu.“
„Z hlediska budoucnosti Dubaje je současná situace skutečně zlomovým bodem,“ přidal se expert na Blízký východ William Wechsler. Kompletnímu stažení se z tohoto více než 3,5milionového města by se dle jeho názoru měli investoři i firmy vyhnout. „Zásadní otázka pro všechny zní: ‚Skutečně jste ochotni vsadit si na to, že Dubaj už nadále nebude úspěšná?‘“ uzavřel řečnicky.
