Menu Zavřít

Paroubek v protisměru

6. 7. 2006
Autor: Euro.cz

Politici dávají ruce pryč od tvrdého silničního zákona

Ať si premiér Jiří Paroubek připíše všechny body udělené řidičům-hříšníkům na své osobní konto. Tak radí předsedovi dosluhující vlády, který pomáhal na svět bodovému systému a teď ho ostře kritizuje, poslanec Martin Říman z ODS. Absurdita nápadu plně vystihuje absurditu situace. Účel Paroubkova obratu je totiž evidentní: hodinu po dvanácté se distancovat od lidoveckého zákona, vyhoupnout se na hřbet vlny očekávaného odporu proti němu a pomocí podpory zdola si buď vydupat prezidentovo pověření k sestavení vlády, nebo už rovnou sbírat body pro eventuální předčasné volby. Jenže žonglovat takto s autoritou silničního zákona je nebezpečné. Navíc jakkoli je norma nedokonalá, dopravní experti i někteří politici varují, že rychlé, populisticky motivované úpravy by mohly způsobit ještě větší chaos.

Až budu premiérem.

„Pokud já budu ministerským předsedou, tak ten zákon rychle změníme.“ Tato památná věta odstartovala 30. června útok na novou silniční normu, zavádějící v Česku bodový systém pro řidiče. Nevyslovil ji kupodivu šéf ODS a dlouhodobý odpůrce bodového řešení Mirek Topolánek, nýbrž Jiří Paroubek. Dosluhující ministerský předseda, jehož vláda a koalice zmíněný zákon před rokem doslova proboxovala sněmovnou. „Já myslím, že tento zákon jsem byl připraven kritizovat už dříve, ale nedošlo na to, protože mým soupeřem v televizních debatách nebyl nikdo z lidovců,“ vysvětlil Paroubek s tím, že hlasování sociálních demokratů ve prospěch normy byla chyba. „Zákon vychází z chybné lidovecké premisy třikrát a dost,“ hodil nakonec vinu na KDU-ČSL.
Minulý týden musel premiér přiznat omyl podruhé. Navrhl totiž, aby vláda kvůli příliš „drastickému“ zákonu udělila řidičům několikatýdenní amnestii na přestupky, což však experti včetně ministra – šéfa legislativní rady vlády Pavla Zářeckého označili za nepřijatelné řešení. „Možná to nebyla šťastná myšlenka,“ připustil Paroubek, přesto chce zákon rychle změnit.

Šimonovský versus Paroubek.

Paroubkův kotrmelec udělal ze silničního zákona politikum první kategorie. Bude o něm v tomto týdnu jednat vláda a „nesoulad“ se objevil i v řadách pravo-zelené koalice Mirka Topolánka. Už minulé pondělí na zasedání vlády v Kolodějích Paroubek čekal, že ministr dopravy přednese analýzu situace včetně návrhů úprav, ale přepočítal se. Místo Milana Šimonovského (KDU-ČSL) dorazil náměstek Antonín Tesařík s tím, že start zákona byl úspěšný a měnit se nic nemusí. Ministr vnitra František Bublan i Šimonovský sice mají do tohoto týdne připravit návrhy změn, šéf dopravy se však staví na zadní. „Já nevím, co pan premiér očekává,“ řekl Šimonovský minulé úterý v rozhovoru pro Hospodářské noviny. „Po analýze – a ne po takové, která trvá jeden týden, ale řádově měsíce – jsem připraven se k zákonu vrátit,“ uvedl. A neodpustil si popíchnutí: nemělo by jít o změny směrem k větší toleranci, ale naopak ke zpřísnění.

Hned, nebo až za rok?

Narozdíl od Paroubka kritizují občanští demokraté podobu nového silničního zákona už léta. Kvůli výhradám hlasovali proti jeho přijetí. Jenže lidovcům se teď spolu se Stranou zelených podařilo do koaliční smlouvy s ODS prosadit zdrženlivý přístup. Koaliční strany se zavázaly, že normu nechají rok působit a teprve pak se začnou zabývat eventuálními úpravami. „Myšlenku ročního odkladu jsem tam vnesl já,“ říká Martin Říman, který by měl ve vládě Mirka Topolánka obsadit křeslo ministra průmyslu a obchodu a jenž stále trvá na tom, že zákon je bičem na slušné řidiče. „Ale jediné řešení bylo dát tomu nějaký čas, rok je asi taková rozumná doba. My z toho zákona nejsme nadšeni, hlasovali jsme proti němu. Na druhé straně – pokud se nechceme ocitnout v anarchii, musíme jej všichni respektovat,“ varuje poslanec ODS. Paroubkovy úvahy o amnestii považuje za nebezpečné: „Vzbuzuje tím pocity a naděje, že se u nás dá vládnout absolutistickým způsobem,“ upřesnil.
Trpělivost s novým zákonem avizuje i budoucí ministr dopravy Topolánkovy vlády Aleš Řebíček. Někteří členové ODS včetně samého Topolánka by ale uvítali okamžité úpravy. A právě s tím možná kalkuluje Paroubek. ČSSD a ODS by změny dokázaly prosadit velmi snadno a rychle. To se nelíbí šéfovi zelených Martinovi Bursíkovi. „S tímhle v principu nesouhlasíme. Teď nějaká korekce vůbec není na stole. Zákon je zřejmě přínosný a vystoupení politiků proti němu, či dokonce zpochybňování jeho účinnosti ze strany premiéra Paroubka jeho respekt vlastně snižují. To je politicky neodpovědné,“ myslí si Bursík.

Kdo byl pro, kdo proti.

Kdo vlastně nese za bodový systém politickou odpovědnost? Systém trestných bodů pro řidiče se poprvé objevil už v roce 2001 v zákonu o provozu na pozemních komunikacích, avšak nemohl být použit, protože ještě neexistovaly jasně definované přestupky ani registr řidičů. S druhým „bodovým“ pokusem přišel na podzim 2003 ministr Šimonovský, když se stejný zákon pokusil novelizovat. Špidlova vláda v lednu 2004 předlohu schválila. Jenže v říjnu téhož roku zákon smetla se stolu sněmovna, když pro hlasovalo jen 70 ze 149 přítomných poslanců a proti 55. Lví podíl na krachu měla přitom ČSSD, protože na jednání nepřišlo 21 jejích zákonodárců, a jedenáct sociálních demokratů včetně předsedy klubu Petra Ibla dokonce hlasovalo proti (plus tři unionisté). Proti bodovému systému už tehdy byla ODS. V listopadu 2004 však tehdejší Grossova vláda schválila nový návrh bodového systému, doplněný o připomínky hospodářského výboru vedeného ČSSD. To se odrazilo i na větší podpoře v kabinetu: zdrželi se jen unionističtí ministři Karel Kühnl a Pavel Němec.

Sněmovní přetahovaná.

Prvním čtením ve sněmovně zákon prošel i díky částečné podpoře občanských demokratů. „ODS nebude navrhovat zamítnutí nebo vrácení tohoto zákona v prvním čtení, neboť i my jsme znepokojeni situací, která panuje na českých silnicích a dálnicích,“ prohlásil tehdy ve sněmovně Říman. V červnu 2005 zpravodaj Miroslav Kala (ČSSD) z hospodářského výboru doporučil novelu schválit, což se loni 22.června – už v éře premiéra Paroubka - také stalo. Zavedení bodového systému podpořilo 117 poslanců (ČSSD, KDU-ČSL, část US-DEU, část KSČM), 46 bylo proti (ODS a dva komunisté), několik zákonodárců US-DEU a KSČM se zdrželo. Odpor Senátu loni na podzim sněmovna nejdřív hladce přehlasovala (130 pro ze 192 přítomných, proti ODS). Když se však Senát pokusil formou schválené, ale zatím neplatící novely odstranit například zákaz předjíždění kamionů nebo rozšířit jejich víkendový provoz, sněmovna ustoupila. Bodový systém tak mohl od 1. července začít fungovat.

ebf 24 - tip duben

Špatný zákon.

S jakým výsledkem? Jiří Paroubek se nemýlil v odhadu, že novinku zatratí jak řada řidičů, tak i úředníci, odpovědní za registraci přestupků a bodů. „Ten zákon je tvrdý a také špatný. Hrozně špatný,“ říká po týdenní zkušenosti s bodovým systémem například ředitel odboru dopravněsprávních agend Magistrátu hlavního města Prahy Josef Mihalík. „Jednak tam chybí jakákoli tolerance ve správním řízení – přitom každý zákon počítá s přihlédnutím k osobě pachatele. Tento ne! Jsou i chybně nastavené lhůty, máme třeba jenom pět dní pro získání souhlasu od státního zastupitelství. Zákon také navádí ke korupci policistů. A bodový systém nás i zdržuje: Naše úřednice nestíhají zapisovat přestupky nebo žadatele o nové řidičské průkazy, protože duplicitní zapisování trvá déle,“ líčí Mihalík a poukazuje na frontu stovek naštvaných lidí, která se tvoří před budovou v pražské Kongresové ulici.

Ať se v tom nerýpají.

Ani Mihalík by však nebyl pro zrušení zákona nebo nějakou „amnestii“. „Když už jsme to pustili do provozu, nemůžeme couvnout. Lze udělat jedině novelu, a to bude trvat minimálně půl roku. Po ten půlrok to lidé budou odnášet,“ konstatuje trpce. Za ještě horší však Mihalík považuje, že nedokonalosti zákona ke zvýšení popularity budou chtít využít politici. „Bojím se, že se v tom teď někdo začne rýpat a zase se ulétne. Snad by tomu měli politici nechat spíš volný průběh a pak se zeptat expertů z regionů,“ míní. Poslanec Říman připomíná, že změna názoru premiéra Paroubka na bodový systém je jen další v řadě jeho obratů. „Vzpomeňme na odvolanou povinnost vydávat účtenky, na předvolební registrační pokladny. Je to od pana Paroubka cítění momentálního větru veřejného mínění,“ soudí Říman.
Když byl Říman ministrem dopravy v druhé Klausově vládě, zjistil na poslední chvíli, že řidiči nebyli upozorněni na povinnost vybavit auta zadními mlhovými světly. „Taky jsem měl tendenci doporučovat policii, ať je benevolentní. Nešlo to. Nakonec jsem se rozhodl zaplatit pokutu za řidiče, které policie dopadla,“ vrací se Říman k doporučení, ať Paroubek poskytne řidičům své body.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).