Zkráceně se Paláci kultury říkávalo Pakul. Lidé ho kromě toho nazývali Lidojemem, ale také si kvůli své rozlehlosti vysloužil přezdívku Široký. Ta odkazuje k pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký, kdy jeho dlouhým „bratříčkem֧“ byl hotel Forum, dnes Grandhotel Prague Towers, zatímco označení Bystrozraký příslušelo Krajskému ředitelství Policie ČR. K jeho přejmenování na Kongresové centrum Praha (KCP) došlo v roce 1995.
Slavnostní otevření za účasti prezidenta Gustáva Husáka
Rozhodnutí vlády zbudovat víceúčelovou kongresovou halu na pankráckém předmostí Nuselského mostu bylo učiněno roku 1972. Mezi klady tohoto místa patřily dobrá dopravní dostupnost a výhled na historické centrum Prahy. Po několika kolech architektonicko-urbanistické soutěže byl vybrán návrh týmu VPÚ (Vojenský projektový ústav), který tvořili Jaroslav Mayer, Josef Karlík, Vladimír Ustohal a Antonín Vaněk.
Stavba započala 1. ledna 1976 a byla dokončena za pět let, tedy v roce 1981. Vyžádala si demolici krajního bloku domů, které stály mezi ulicemi Na Bitevní pláni a Na Pankráci. Její průběh v rozhovoru pro server praguecc.cz nastínil Josef Karlík, jeden z architektů budovy: „Stavba neoficiálně začala už v roce 1974 přípravou území a drobnými demolicemi, ale opravdu stavět se začalo až o rok později. Půl roku to byla největší černá stavba v Praze. Dodavatel Průmstav byl vybrán už při projekci, tak začali budovat zařízení pro staveniště. Byla tam dvě míchací centra a poměrně složité zázemí. Někdy to byly nervy.“
Slavnostní otevření budovy připadlo na 2. dubna, účastnil se ho i tehdejší prezident Gustáv Husák. Už o čtyři dny později se zde uskutečnil XVI. sjezd KSČ. Nová budova přilákala po svém otevření tisíce zvědavců, kteří byli ochotni si vystát hodinové fronty, jen aby ji mohli spatřit i zevnitř.
Rarita v podobě pohyblivého stropu
Palác se stal chloubou města. Návštěvníkům poskytoval nevídaný komfort, 20 sálů a 50 salonků mohlo v jednu chvíli posloužit až téměř 10 tisícům z nich. Jen do Kongresového sálu se vešlo přibližně 2 800 osob.
Mezi přednosti Kongresového sálu patřila také skutečnost, že byl vybaven oponou vytvořenou metodou art protis či pohyblivým stropem, díky němuž se akustika dala upravit dle charakteru dané akce. Další vychytávku představovala vzduchotechnika, která přiváděla čerstvý vzduch přímo k sedadlům diváků.
Vnitřní členění budovy
Palác kultury sestával ze tří podzemních podlaží železobetonové konstrukce a sedmi nadzemních. Plášť byl přitom z velké části zhotoven z bronzově tónovaného plaveného skla. Severní část budovy se těšila panoramatickému výhledu na Prahu, a proto sem byla umístěna restaurace a hlavní foyery, zatímco v jižní části se nacházely šatny a zkušebny účinkujících či sklady jevištního zařízení.
Západní průčelí bylo vyhrazeno administrativnímu provozu. V podzemních podlažích pak bylo technické, skladovací a zásobovací zázemí, stejně jako garáže. Ty byly určeny až pro 800 automobilů a 40 autobusů. Co se týče vstupů, hlavní reprezentační vstup vedl z jižního průčelí, přičemž vstupy pro návštěvníky se nacházely na severní terase.
Spojovacím prvkem pater reprezentační části se stalo točité schodiště, v jehož nástupní části byla instalována kovová plastika Slunce. K architektonickým skvostům budovy se dále řadil Strom života od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Jednalo se o skleněnou plastiku umístěnou v hlavním terasovém foyeru.
Slavní umělci se zde střídali jak na běžícím pásu
Vrchol interiérové tvorby v Paláci kultury završovaly dva autorsky řešené salonky, a to takzvaný Předsednický a Prezidentský. Posledně zmíněný upoutával pozornost zejména půlkruhovým svítidlem tvořeným ze stovek „zkumavek“.
V Předsednickém salonku natáčel samotný Arnold Schwarzenegger. Jednalo se o reklamu na online střílečku Mobile Strike. Pro účely filmových štábů byly vnitřní prostory budovy využity ale i tehdy, když se zde točil snímek Whiskey Cavalier nebo seriál Bez vědomí.
Mimo to se v Paláci kultury konaly také nejrůznější divadelní představení či koncerty. Roku 1984 přivítal zpěváka Eltona Johna, dále pak třeba Johnnyho Cashe nebo Boba Dylana. Po sametové revoluci se v jeho útrobách následně jednalo o složení první polistopadové vlády ČSSR a v roce 1995 zde byl zároveň prvně uveden úspěšný muzikál Dracula.
Místo, kde Pluto pozbylo statusu planety
I v novém tisíciletí se v bývalém Paláci kultury nadále pořádají různé konference, kulturní, společenské či sportovní akce nebo velké mezinárodní sjezdy. Kongresové centrum hostilo kupříkladu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, později summit NATO nebo zasedání Rady EU. Nelze však opomenout ani valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie, během něhož bylo Pluto překlasifikováno na trpasličí planetu a tedy vyřazeno ze seznamu planet Sluneční soustavy.
V podzemí budovy nějakou dobu sídlila prodejna automobilů a o několik let později v jiné části paláce zase televize Prima. V roce 2009 se pak ve zdejším salonku střetl bývalý prezident Václav Havel s americkým prezidentem Barackem Obamou při jeho návštěvě Prahy a o dva roky později zde přednášel dalajlama.
Rekonstrukce KCP
V letech 1998 až 2000 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy. Mimo jiné bylo v rámci ní dostavěno dnešní Business Centrum Vyšehrad a hotel Holiday Inn Prague o 254 pokojích. Poslední zásadní proměnou prošlo Kongresové centrum roku 2017. Rekonstrukce se týkala technického zázemí, Wi-Fi infrastruktury či digitálního navigačního systému. Zároveň byly v budově zmodernizovány toalety i šatny a položeny nové koberce.
Zdroje: prague.eu, pamatkovykatalog.cz, denik.cz, e15.cz
