Menu Zavřít

Odvaha mu nechybí

14. 7. 2005
Autor: Euro.cz

Generální ředitel van der Veer ruší těžkopádnou dvojitou strukturu a urychluje rozhodování

Středa 20. července bude velkým dnem pro třetí největší ropnou skupinu na světě Royal Dutch/Shell a pro mezinárodní kapitálové trhy. Toho dne se spojí její britská a nizozemská část a vznikne jediná organizační jednotka s názvem Royal Dutch Shell se sídlem v Haagu, ale zapsaná do britského obchodního rejstříku. Akcionáři po této změně volali už léta, protože si stěžovali, že těžkopádná dvojitá anglo-nizozemská struktura se dvěma předsedy a dvěma výkonnými výbory prakticky téměř znemožňovala významné kroky, například velké akvizice.
Mužem, který měl nakonec odvahu Shellem otřást, je Jeroen van der Veer, inženýr, na něhož se pohlíželo jako na dočasného správce, když loni v březnu nastoupil po sesazeném Philipu Wattsovi. Místo toho se pustil do několika největších změn, které Shell zažil ve své osmadevadesátileté historii. Kromě zefektivnění podnikové struktury se van der Veer horlivě snaží dát do pořádku divizi průzkumu, která má pro Shell zásadní význam. Roční výdaje na průzkum zvýšil na 1,5 miliardy dolarů, což je podle edinburské poradenské firmy Wood Mackenzie nejvyšší číslo v celém odvětví. Dalších deset a půl miliardy putuje do výroby. Van der Veer usilovně hledá nové zásoby a už zařídil několik významných dohod o průzkumu v Libyi a západní Austrálii.
Jeroen Van der Veer se chopil kormidla, když na Shell útočila americká Komise pro cenné papíry a další instituce za to, že zveličuje zásoby. Nový generální ředitel, který kdysi stál v čele pobočky Shell Chemical v USA, však věděl, že problémy jsou daleko hlubšího rázu. „Když se dívám přinejmenším deset let do minulosti, zjišťuji, že jsme ztratili některé přednosti, a stoprocentně se zasadím o to, abychom je získali zpátky,“ prohlásil sedmapadesátiletý van der Veer v interview poskytnutém 5. července ve své střídmě zařízené londýnské kanceláři.
Jednou z priorit je zrychlení příliš analytického způsobu práce, který znesnadňuje uzavírání velkých obchodů. Van der Veer plánuje, že vedoucí pracovníky vyšle do dvou nových podnikových akademií. Na jedné z nich si vytříbí postřeh pro ostrá jednání se zeměmi OPEC a dalšími velkými producenty ropy. Druhá je naučí zvládat vypětí při uzavírání mnohamiliardových obchodů, jež jsou podle něj budoucností velkých ropných společností. Shell už několik takových mamutích obchodů rozjel, například projekt těžby zemního plynu na ostrově Sachalin v hodnotě 5,3 miliardy dolarů a projekt Bonga na těžbu ropy z mořského dna u nigerijského pobřeží.

Spousty peněz v hotovosti.

Kdyby – a to je velká neznámá – se van der Veerovi podařilo dát věci do pořádku, do popředí by se dostaly dosavadní výhody Shellu. Patří mu první místo na světě v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG), což je jedno z paliv, jež zaznamenávají nejrychlejší vzestup, a nedávno získal slibnou plochu k průzkumu v nově otevřené Libyi, kde se surovina využije k zásobování tamního závodu na LNG. Je také obrovským hráčem v Kataru, který má bohaté zásoby zemního plynu, a sice jak v LNG, tak ve zkapalňování plynu, což je další slibná technologie. Credit Suisse First Boston odhaduje, že Shell bude mít v letošním roce impozantní čistý příjem 20,7 miliardy dolarů, čímž získá velké množství hotovosti na investice do průzkumu.
Než se však úsilí vložené do průzkumu promění v zisky, mohou uplynout celá léta. Je pravděpodobné, že částečně vinou nedostatečných investic koncem devadesátých let bude růst výroby Shellu zaostávat za soupeři, jako je BP, kde jde produkce ročně nahoru zhruba o čtyři procenta. Shell odhaduje, že jeho vlastní výroba vzroste do roku 2009 jen trochu. Protože se ale rozjíždějí velké projekty, produkce by se mohla zvýšit z 3,8 až čtyř milionů barelů denně v roce 2009 na 4,5 milionu až pět milionů barelů do roku 2014.
Shell má ještě jednu výhodu. Společnosti Morgan Stanley odhaduje, že asi 1,3 milionu barelů ze současné denní produkce Shellu pochází ze současných aktiv (legacy assets) přinášejících stabilní příjmy, jež vyžadují omezené dodatečné investice, když jsou využívána. Toto číslo se do roku 2013 zvýší na více než 2,5 milionu barelů denně.
Další možností růstu jsou akvizice. Jedním z hlavních důvodů restrukturalizace Shellu je to, aby se mohly k akvizicím snáze využívat akcie. Při současných cenách nemají velké obchody smysl. Až se ale naskytne příležitost, nizozemský ředitel bude připraven.

CONTENT24

Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

PŘEKLAD: Jiří Kasl

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).