Menu Zavřít

Od začátku měsíce zdražil plyn o polovinu. Žádná další energetická krize se ale v Evropě nekoná, uklidňují ekonomové

20. 6. 2023
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • Po delší době začal plyn v červnu opět zdražovat. Aktuálně se jedna megawatthodina prodává za zhruba 35 eur, ještě před několika dny to ale bylo mnohem víc
  • Že by se jednalo o začátek nového trendu, který by mohl vyústit v opakování loňské energetické krize, nicméně ekonomové odmítají
  • Vyšší ceny dávají do souvislosti s dočasnou odstávkou některých závodů na zpracování této suroviny v Norsku a chystaným uzavřením největšího plynového pole v Evropě
  • Zároveň poukazují na skutečnost, že jsou země Starého kontinentu na letošní topnou sezónu mnohem lépe připraveny než vloni

Do začátku topné sezóny je sice ještě relativně dlouho, přesto cena zemního plynu v Evropě během posledních dní výrazně stoupla. Opět. Zatímco ještě na začátku června stála jedna megawatthodina ve virtuálním obchodních uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Rotterdamu lehce přes 23 eur (kolem 545 korun), o pouhé dva týdny později byla podle serveru Trading Economics cena tohoto termínovaného kontraktu na dodání v červenci bezmála jednou tak vysoká, konkrétně se vyšplhala na více než 41 eur, respektive 975 korun. Stalo se tak poté, co se seběhly hned dva podstatné nepříznivé faktory najednou.

Za vyšší prodejní ceny může podle CNN v první řadě delší než původně plánovaná odstávka jednoho z norských závodů na zpracování plynu. Vedení společnosti Gassco, provozovatele tamní distribuční sítě, se totiž minulé úterý nechalo slyšet, že dočasná uzavírka továrny se prodlouží až do poloviny července, ačkoliv se mělo za to, že bude opětovně zprovozněna již tuto středu. To vše navíc ve chvíli, kdy i další dva norské zpracovatelské závody zůstávají na neurčito mimo provoz vinou „procesních problémů“.

Konečně nějaká dobrá zpráva? Inflace má podle ekonomů v průběhu roku skutečně klesat, stále je tu však mnoho ,ale‘
Přečtěte si také:

Konečně nějaká dobrá zpráva? Inflace má podle ekonomů v průběhu roku skutečně klesat, stále je tu však mnoho ,ale‘

Další plyn do ohně pak přidala zpráva, kterou zveřejnila zpravodajská agentura Bloomberg a podle níž by měla nizozemská vláda urychlit uzavření největšího plynového pole v Evropě, jež se nachází v Groningenu na severovýchodě země. Těžba zde má skončit již 1. října, přičemž rozhodnutí je reakcí na stížnosti tamních obyvatel, kteří opakovaně upozorňují na fakt, že v jejím důsledku dochází k otřesům, jež poškodily už tisíce budov. Kabinet premiéra Marka Rutteho tuto zprávu sice dosud nepotvrdil, má se tak ale stát ještě v průběhu června.

Současné ceny mnohem více odpovídají realitě

Ačkoliv na konci minulého týdne došlo, co se ceny zemního plynu týče, k určité korekci směrem dolů, i nadále se prodává o dost dráž než začátkem měsíce. V pondělí večer stála jedna megawatthodina necelých 35 eur (přibližně 830 korun). „Nedávný cenový nárůst ukazuje, jak moc je evropský trh ve skutečnosti citlivý na jakékoliv tržní disrupce,“ cituje CNN Billa Weatherburna, komoditního analytika společnosti Capital Economics.

Zemní plyn je ve srovnání se začátkem měsíce aktuálně o poznání dražší. Zdroj: Trading Economics

Zemní plyn je ve srovnání se začátkem měsíce aktuálně o poznání dražší. Zdroj: Trading Economics

Weatherburnův argument dokonale potvrzuje fakt, že navzdory své velikosti není zmíněné groningenské pole z hlediska dodávek této suroviny pro Evropy až tak podstatné. Jeho podíl je technicky vzato docela zanedbatelný, objasňuje server americké televize.

Massimo Di Odoardo z konzultační firmy Wood Mackenzie každopádně zdůrazňuje a uklidňuje zároveň, že na opakování loňského scénáře, kdy se ceny pohybovaly až na desetinásobku své současné hodnoty, by rozhodně dojít nemělo: „To panické období, kterého jsme byli svědky během uplynulého léta… k tomu již velmi pravděpodobně nedojde.“

„Nemyslím si, že by cena plynu měla začít významně růst,“ souhlasí se svým kolegou analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Její aktuálně vyšší úroveň podle něj daleko lépe reflektuje realitu. „Pouze se dostala na hodnoty (pod 25 eur za megawatthodinu), která už neodpovídala nákladům v dodavatelském řetězci,“ dodává s tím, že pokud by se přeci jen měla vyhoupnout nad hranici 50 eur, bylo by to s největší pravděpodobností jen na chvíli – tedy za předpokladu, že se v průběhu léta nestane nic mimořádného a že Evropu nezasáhnou žádné významné vlny veder.

Ruský plyn do Evropy nadále proudí, jeho podíl ale činí už jen 10 procent

Jak se bude cena plynu vyvíjet ve zbytku roku, podle Tylečka do značné míry ovlivní vedle výše zmíněného i naplněnost evropských zásobníků. „Evropa je určitě připravena lépe, nesmíme však usnout na vavřínech. V minulé topné sezóně zásadně pomohly vyšší zimní teploty. Pokud tomu tentokrát bude jinak, situace bude horší, ale přesto to opět zvládneme. Spoléhal bych na úspory, které výrazně pozitivně ovlivnily bilanci s plynem, i vysoké zásoby. Ty dle dat společnosti AGSI nyní v Česku dosahují na devětasedmdesátiprocentní hranici, a jsou tak nad průměrem EU, který činí 74 procent,“ doplňuje v komentáři pro Euro.cz.

DT24

Ekonom konzultační firmy EqSA Tomáš Dvořák navíc očekává, že než začne letošní zima, budou tato čísla ještě vyšší. Konkrétně hovoří o devadesátiprocentní naplněnosti, a to i v případě, že by Moskva zcela zavřela poslední kohouty.

Ruské ropné tankery křižují bez odpovídačů oceány jako nikdy předtím. Odborníci se obávají zvýšeného rizika kolizí a úniku látek
Přečtěte si také:

Ruské ropné tankery křižují bez odpovídačů oceány jako nikdy předtím. Odborníci se obávají zvýšeného rizika kolizí a úniku látek

„Závislost Evropy na dodávkách zemního plynu z Ruska se oproti roku 2021 významně snížila. Do poloviny roku 2021 importovala z Ruska zhruba polovinu své spotřeby. Od začátku invaze na Ukrajinu se podíl dováženého plynu významně snížil, a to až na přibližně 10 až 15 procent ke konci roku 2022. Navíc má v příštích 12 měsících dojít k dalšímu poklesu poptávky ze strany EU, a to dokonce o větší objem, než který se očekává, že bude z Ruska za stejné období dovezen. Závislost Evropy na dodávkách plynu z Ruska tak soustavně klesá,“ prozrazuje. Tyleček v této souvislosti na závěr poznamenává, že ruská surovina ještě stále proudí potrubím do Maďarska, Rakouska a na Slovensko, zatímco kapalný zemní plyn (LNG) vytěžený na území Ruska zase putuje především do Belgie a Španělska.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).