Česko je místem, kde má pivovarnictví kořeny sahající hluboko do historie a kde pivo není jen nápoj, ale i součást národní identity a kultury. V posledních letech přitom zažívá obor renesanci nejen ve výrobě řemeslných piv, ale i v samotných prostorách, kde se zlatavý mok vaří. Dokazují to nové minipivovary i rekonstrukce historických budov napříč Českem.
Industriální dědictví, horské boudy, zámecké areály i městská zákoutí dostávají zásluhou architektů, sládků a místních komunit nový smysl. Díky inovativním nápadům zde vznikají multifunkční areály, které kombinují pivovarnictví, gastronomii, kulturní akce i ubytování. Projekty jako plzeňský Proud, krkonošský Trautenberk nebo moderní pražské pivovary Hostivar a Spojovna dokazují, že spojení starého a nového může být nejen esteticky působivé, ale i byznysově úspěšné.
Zároveň jde o místa setkávání, jež nabízejí autentický zážitek spojený s historií, řemeslem a současným životním stylem. Vydejte se s námi na cestu po místech, kde se potkává historie s budoucností, jednoduchost s designem a pivo s architekturou.
Proud oživuje elektrocentrálu Prazdroje
Kde jinde začít než v Plzni. Zdejší pivovar Proud sídlí v budově bývalé elektrocentrály Plzeňského Prazdroje, která vznikla v roce 1905 jako součást ambiciózního Spalkova projektu s cílem zajistit soběstačnost pivovaru v zásobování vodou a elektřinou. Její výroba nicméně skončila v polovině devadesátých let, načež budova chátrala až do roku 2019, kdy se začalo s přestavbou.
Svůj provoz minipivovar s výstavem až 10 tisíc hektolitrů ročně zahájil o několik měsíců později. Jeho rekonstrukci vedl ateliér Mimosa, který spojil industriální charakter s novým využitím. Zůstal například mostový jeřáb i zařízení bývalé elektrorozvodny, přibyl vstup se schodištěm a prosklený štít s výhledem na varnu.
Proud má i vlastní stáčírny, přičemž jeho název symbolizuje tři vrstvy významu: proud vody coby základní surovinu pro pivo, proud elektřiny jako původní účel budovy a hrdost, jak zní překlad anglického slova „proud“. Všechny se odrážejí v logu oceněném za korporátní design. Návštěvníci mohou objekt poznat v rámci prohlídek „nabitých energií“, které kombinují historii místa, pivovarské procesy i degustaci zdejších piv.
Pivo z podzemí Krkonoš
V Horní Malé Úpě, jen pár kroků od hranic s Polskem, proběhla citlivá rekonstrukce bývalé Tippeltovy boudy, v době socialismu známé jako hotel Družba, kde vznikl ve sklepení v nadmořské výšce 1 045 metrů a zároveň pět metrů pod zemí minipivovar Trautenberk s maximálním výstavem 10 tisíc hektolitrů ročně.
Architekti z ateliéru ADR vrátili celému objektu důstojnost tradiční horské architektury, když odstranili nánosy necitlivých úprav, přičemž zachovali dřevěný obklad i kamenný sokl a novodobé přístavby odlišili falcovaným plechem. Budova se tak vrátila k původním proporcím a kompaktní hmotě, s respektem k místnímu urbanismu i klimatickým podmínkám.
Historická část dostala nový život díky kombinaci tradičních materiálů a řemeslně kvalitního provedení. V interiéru se ADR rovněž drží principu jednoduchosti, funkčnosti a důrazu na detail, jejich prostory kombinují autentické repasované prvky s novými doplňky. Restaurace v přízemí má jednoduchý mobiliář, dřevěné obklady a repasovaná svítidla z první republiky, která propojují historický ráz s novým provozem. V horních podlažích je k dispozici 130 lůžek ve stylu horské ubytovny.
Průmyslový šarm a moderní pohodlí
Naše další kroky povedou na Vysočinu, kde nové návštěvnické centrum pivovaru Bernard od ateliéru B² Architecture propojuje industriální historii s příjemným prostředím pro odpočinek i setkávání. Exteriér zdobí členěná okna a výkladce, v interiéru dominují černá cementová stěrka, dřevěný nábytek a měděné prvky na baru, osvětlení i konstrukcích. Unikátní stěny z pivních lahví v kovových rámech slouží jako dělicí příčky a vytvářejí medové světelné efekty.
Z recepce návštěvníky provází spojovací krček do historické části s interaktivní expozicí o historii piva Bernard, kde jsou zachovány původní cihelné klenby a stěny připomínající pivovarské štoky. V patře je i malé kino. Multifunkční Sládkův sál nabízí flexibilní rozdělení prostoru, čtvercový bar lemují pivní lahve a za ním je vidět sklad s měděnými tanky.
Pivnice ve čtvrtém podlaží působí klidněji, s černou stěrkou, tmavými závěsy a dekoracemi z pivních lahví jako příčkami. Šikmá prkenná podlaha a stmívatelné LED osvětlení doplňují atmosféru, repasovaný nábytek spojuje historii s modernou. Terasa s posuvnými skleněnými stěnami nabízí panoramatický výhled na Humpolec a slouží jako celoroční venkovní posezení.
Pivovar, pekárna i restaurace v jednom
Několik pozoruhodných pivovarů nabízí i Praha, přičemž jde o zajímavé ukázky ryze moderní architektury. Na pomezí Horních Měcholup a Hostivaře vznikl pivovar Hostivar H2 jako pokračování úspěšného konceptu Pivovaru Hostivar 1. Nový objekt se nachází v blízkosti železniční stanice a navazuje na klidné prostředí přilehlého golfového hřiště.
Půdorys stavby se přizpůsobuje nepravidelnému tvaru pozemku, fasádu tvoří dřevěné obložení v kombinaci s černým trapézovým plechem. Klíčové části objektu jsou prosklené – hosté tak vidí jak do restaurace, tak do varny. V letní sezóně doplňuje provoz zahradní výčep s venkovním posezením.
V přízemí budovy je hlavní část pivovaru a přímo na něj navazuje dvoupodlažní restaurace. Dominantou interiéru je bar obložený stříbrným plechem a velká kamna, zatímco galerie v patře je přístupná ocelovým točitým schodištěm. Dřevěný obklad se táhne přes obě podlaží a kontrastuje s bílými akustickými stěnami z děrovaného sádrokartonu.
V horním patře objektu se nachází pekárna, administrativní prostory a technické zázemí pivovaru. Pivo zde vzniká tradiční metodou, nabídku tvoří stabilní sortiment čepovaných i lahvových piv, doplněný sezonními speciály. Hostivar H2 tak spojuje poctivé řemeslo se současnou architekturou a pohodlím pro návštěvníky.
Místo spojení různých světů
Pivovar Spojovna vznikl podle návrhu mar.s architects na pomezí pražských čtvrtí Chodov, Kunratice a Šeberov. Právě tato lokalita, kde se střetává studentský život vysokoškolských kolejí, byznys sféra z okolních kanceláří a sídlištní prostředí, inspirovala i název podniku. Spojovna jako místo setkávání – přes den patří „bílým límečkům“, večer studentům i místním. Areál tvoří pivovar s restaurací, doplněný o zahradu s venkovním výčepem a prostorem pro kulturní i sportovní akce.
Architektonicky budova reaguje na tvar parcely a uzavírá se do sebe. Svá velká okna naopak otevírá pouze tam, kde je to důležité, například do varny a restaurace. Fasádu tvoří černě mořené smrkové latě ve 3D rastru, doplněné dřevěnými okny. Jižní strana objektu je otevřená do zahrady přes velkou prosklenou plochu a zastřešenou terasu, čímž vzniká propojení interiéru s exteriérem.
Vnitřní prostory kombinují smrková prkna, betonovou stěrku a šedě natřené cihly. Výrazným motivem jsou černé ocelové tyče, které slouží jako nohy stolů a lavic, konstrukce dělicích prvků i nosiče osvětlení. Mezi dominanty patří betonový výčep s pohledem do kuchyně a shluky skleněných koulí, které vyznačují klíčová místa restaurace.
Jednoduchost cihel a oceli
Z Prahy se vydáme na sever, kde na okraji Mostu vznikla novostavba minipivovaru navazující na tradici pivovarů Hostivar, Spojovna a Trautenberk, na nichž se podílel již zmíněný architektonický ateliér ADR. Objekt, postavený na obdélníkovém půdorysu v ulici Pod Koňským vrchem, se vyznačuje čistou, minimalistickou architekturou s režným cihelným zdivem a výraznými skleněnými plochami na obou štítech. Na jednom konci budovy je možné nahlédnout do restaurace, na druhém do varny. Venkovní posezení doplňuje drátěná konstrukce pro popínavý chmel jako odkaz na místní tradici chmelařství.
Dispozice je jasně rozdělena podle funkce. Na severní straně je technologické zázemí pivovaru, na jižní zmíněné restaurační zařízení s výčepem a kuchyní. Interiér zůstává stejně úsporný jako vnějšek, bílé stěny odhaleného zdiva, keramické obklady v zázemí, betonová podlaha a masivní dřevěný nábytek s kovovými detaily. Dominantou centrální místnosti jsou dva hlavní pulty, výčepní a barový.
Výraznou identitou pivovaru je graficky zpracované logo ve tvaru písmene M, které odkazuje nejen k názvu města i piva, ale stalo se i součástí fasády. Vyvedené v černém ocelovém plechu podtrhuje charakter stavby – strohý, industriální, ale účelný. Pivovar tak jasně komunikuje svoji moderní funkci i regionální příslušnost.
Nová epocha Pánů zlaté růže
Na závěr vás pozveme na jih, do zámeckého pivovaru v Jindřichově Hradci, který má za sebou bohatou historii sahající až do 16. století. Po znárodnění se zde vařilo pivo až do roku 1966, poté objekt převzal státní podnik Fruta, který proslavil tuzemský rum s ikonickou plachetnicí. Počátkem 90. let však celý areál začal chátrat a zásadní ránu mu zasadil požár v roce 2011. Díky iniciativě města byl každopádně vloni spuštěn projekt obnovy za téměř 500 milionů korun. Sladovna se promění v multikulturní centrum a samotný pivovar bude uveden zpět do provozu.
Klíčovým centrem rekonstrukce je adaptace oné sladovny na multikulturní sál. Architekti ze studia Archa 66 vytvořili flexibilní prostor s možností variabilního uspořádání. Obnova pivovarské části kladla důraz na funkčnost a veřejný charakter objektu. Rekonstruované prostory starého pivovaru budou opatřeny novými vstupy, balkonovými prvky a prosklenými štíty, umožňujícími pohled do provozu. Stavba respektuje historii, ale vrací ji do života. Pivovar bude sloužit jako kulturní i gastronomická atrakce, která ctí své staleté kořeny i budoucnost města.
V roce 2026 by se měl po rekonstrukci otevřít pivovar i restaurace, kde společnost Kapitán JIH plánuje představit nové pivo s názvem JINDRA, které odkazuje na město i jeho historii. Nový život pivovaru má symbolizovat nejen návrat městské pivovarnické tradice, ale i propojení kulturního a společenského dění.
