Menu Zavřít

Ochuzené léto. „Mrtvá sezóna” doléhá na umělce, organizátory i drobné podnikatele

7. 6. 2020
Autor: čtk

Zrušené kulturní veleakce doléhají nejen na samotné umělce a organizátory, ale i na podnikatele v místech jejich konaní.

Prázdné hotely, zavřená léčebná zařízení. Tichá promenáda.
Karlovy Vary si na normální provoz po koronakrizi ještě dlouho počkají. Oživení
nejznámějšího lázeňského města v České republice nepřinese ani letošní léto.
Celé roky přitom platilo, že na začátku léta se vydělává na další měsíce
dopředu a také že „kdo nebyl v červenci na festivalu ve Varech, jako by nebyl“.

Mezinárodní karlovarský filmový festival (KVIFF) se stal
největším magnetem začátku prázdnin, a také největší společenskou akcí léta.
„Českým mejdanem roku“, na němž se předváděly nejen velké hvězdy světového
filmu, ale i domácí hvězdičky, VIP a byznysová a společenská smetánka, včetně
té politické. Nic takového se letos neodehraje. 55. ročník festivalu se odkládá
na příští rok, letos Vary pouze na začátku července na pár dní (od 3. do 11.
července) prolétnou českými kiny, kde filmoví fanoušci v rámci projektu Tady
Vary uvidí šestnáct filmů z letošního programu. „Je to takové naše poděkování
návštěvníkům, hostům a filmovým nadšencům, kteří každoročně vytvářejí ve Varech
skvělou festivalovou atmosféru,“ řekl prezident festivalu, herec Jiří Bartoška.
„Řekli jsme si, že když nemohou lidé do Varů, půjdeme my za nimi. A tak vzniklo
Tady Vary,“ vysvětluje na následujících stránkách v rozhovoru pro týdeník Euro
výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha.

Roztočené stamiliony

Regulérní festival se posouvá do roku 2021 i přesto, že
nějakou chvíli byl ve hře srpnový termín. Pořadatelé ale nakonec usoudili, že
by se lidé nemohli svobodně pohybovat a chodit do kina, a tak festival nakonec
zrušili. Nejistota byla tak veliká, že raději zvítězila varianta udělat
festival až příští rok než se pouštět do nějakého divokého provizoria. Tak
rozběhnutá akce se v malém ani dělat nedá. Nechtěli to ani karlovarští
politikové (ve vzácné shodě vládnoucích stran i opozice), kteří si raději
počkají na plnohodnotný ročník napřesrok. Pořadatele nelákala ani představa
uspořádat festival ve virtuálním prostředí na internetu. „Na spoustu filmů
bychom v této fázi, kdy jdou na festival, asi ani nedostali práva na online
prezentaci. Ale zároveň musím přiznat, že to není platforma, která by nás
přitahovala a bavila, my máme rádi filmy v kině,“ říká Mucha.

Pro festival a hlavně pro Karlovy Vary a okolí je zrušení
mnohem větší ztráta než pro filmové fanoušky. Ti si mohou zajít na festivalové
filmy do kina, případně si pustit jiné filmy na internetu, nebo v srpnu odjet
na 46. Letní filmovou školu, která ve zkráceném termínu v Uherském Hradišti
jako jeden z mála tradičních letních festivalů přece jen proběhne. Každoroční
příjmy z KVIFF do místní karlovarské ekonomiky ale nikdo nenahradí. Jde o
obrovské peníze, zásah to bude opravdu tvrdý. Na festivalu se každoročně otočí
kolem 180 milionů korun (rekord z roku 2018 je 185 milionů), které tu lidé
utratí za konzumaci jídla a pití, za suvenýry, ubytování a další turistické
atrakce. Jenom za hotelové služby přímo ve městě je to kolem 40 milionů korun,
akreditovaní (loni jich bylo 12 500) i neakreditovaní návštěvníci utratí za osm
dní přes 60 milionů, na hosty festivalu, včetně těch zahraničních připadne
bezmála 40 milionů utracených korun.

Finanční přínos městu a kraji je ve srovnání s veřejnými
náklady na pořádání festivalu mnohonásobný. Město a Karlovarský kraj poskytují
festivalu každoroční dotaci ve výši dvakrát osm milionů korun, kolem milionu
stojí vícenáklady na údržbu města. Pouhý finanční přínos pro místní ekonomiku
je tedy více než desetinásobný. Nevyčíslitelná je pak popularizace Karlových
Varů v zahraničí. Na kolik letošní neuskutečněný ročník přijde samotné
pořadatele, se zatím ještě neví. „Od počátku komunikujeme s ministerstvem
kultury, které nám slíbilo podporu. Kolik přesně peněz to nakonec bude, vám
ještě neřeknu, pořád ještě vyčíslujeme náklady, jsou tu ještě Tady Vary a
některé další akce,“ vysvětluje Mucha, který už má v hlavě příští ročník. „Pro
nás je podstatné, že nám všichni naši partneři slíbili podporu i na příští rok.
A my věříme, že se festival uskuteční v podobě, kterou máme my i diváci rádi.“

Festival bude!

Jinou cestou šla Letní filmová škola (LFŠ), jejíž 46. ročník
se nakonec v Uherském Hradišti konat bude, takže filmoví fanoušci nepřijdou v
létě úplně zkrátka. Tradiční akce Asociace českých filmových klubů proběhne
letos až v srpnu a ve zkrácené verzi. S největší pravděpodobností nepřijedou
zahraniční hosté a odborníci, sníží se počet repríz (kina se po projekci musejí
vždy vydezinfikovat), kvalita a množství filmů ale podle organizátorů negativně
zasaženy nebudou. „Samozřejmě jsme konzultovali celou věc s vedením města,
které bylo za dané situace pro, aby se škola konala. Máme s nimi velmi dobré
vztahy. Aby se občané nebáli, což naprosto chápu, výrazně omezíme off program
ve veřejném prostoru,“ říká ředitelka LFŠ Radana Korená. „Navíc na filmovku
jezdí velmi inteligentní a zodpovědní lidé, proto se nebojím, že by kvůli
hygienickým opatřením byly nějaké velké problémy.“

Jezdíte na letní festivaly?

Letní filmová škola v Uherském Hradišti je ve srovnání s
KVIFF co do počtu akreditovaných sotva poloviční, ale i pět a půl tisíce
akreditovaných lidí, kteří stráví v Uherském Hradišti týden, je pro město
silnou ekonomickou injekcí. Letos jich ale bude daleko méně. „Zatím ještě
přesně nevíme, kolik lidí bude moci přijet, hygienická opatření se neustále
mění. Akreditaci spouštíme až v červenci. Ale kdyby platila současná pravidla,
mohli bychom vydat tak osm set a až devět set akreditací,“ popisuje blízkou
budoucnost ředitelka Korená. Podle ní ale během LFŠ přijede do Hradiště mnohem
více lidí. „Musíte počítat i ty, kteří se neakreditují a přijedou jen tak. Je
to během filmovky vždy dohromady asi patnáct až dvacet tisíc lidí, uvidíme, jak
to bude letos, ale určitě jich bude méně.“

Šéfka LFŠ ale nepočítá s tím, že by škola kvůli omezené
kapacitě potřebovala méně festivalových pracovníků. „Je to paradox, původně
jsem si myslela, že počet lidí musíme omezit, ale nakonec se ukazuje, že kvůli
opatřením proti koronaviru budeme naopak muset najmout více lidí než obvykle,“
směje se Korená.

Každý, kdo někdy během filmového festivalu v Uherském
Hradišti byl, ví, že všechny restaurace, jídelny a relaxační zařízení včetně
koupaliště jsou denně zavalené účastníky školy. I proto se místní podnikatelé
na LFŠ vždy velmi těší. Už před osmi lety vznikla analýza ekonomického přínosu
festivalu, společnost Economic impacT tehdy zjistila, že díky LFŠ, na který
čtyři pětiny lidí jezdí z jiných krajů, než je ten domácí Zlínský, naroste
hospodářský výkon v oblasti o 40 milionů korun, na festivalu přitom vydělávají
malé i velké provozovny, jejichž obrat vyroste o 16 milionů a čistý zisk
vyskočí o 3,3 milionu korun. Od roku 2012, kdy tato analýza vznikla, nejen
vzrostly ceny, ale zvýšil se také počet účastníků LFŠ (nárůst o 1800, tedy
skoro o polovinu) na pět a půl tisíce, takže celkový ekonomický přínos
Uherskému Hradišti je při běžném provozu, jaký tu byl například loni, o více
než deset milionů větší.

A z čeho je letní filmová škola financována? „Máme smlouvu s
městem na deset let, která nám zajišťuje každoroční dotaci ve výši tří milionů
korun,“ vypočítává ředitelka Korená. „Čtyři miliony máme letos od ministerstva
kultury, Státní fond kinematografie poskytl tři miliony. To jsou ale grantové
peníze, o které každoročně žádáme, nemáme je jisté jako například karlovarský
festival.“ Filmová škola dostávala také jeden milion korun od Zlínského kraje,
zastupitelstvo kraje ale tuto dotaci přiznanou na letošní rok před pár týdny
kvůli koronakrizi zrušilo. Celkový rozpočet běžné LFŠ se ale pohybuje kolem
dvaceti milionů korun, několik milionů korun musejí pořadatelé každý rok shánět
od sponzorů. V minulosti mohli počítat s generálním partnerem, společností
innogy, ten ale dohodu s filmovou školou neprodloužil, takže letos se musejí
organizátoři poohlédnout po jiných sponzorech. Rozpočet ještě naplněný nemají.

Prkna, co znamenají svět

Léto nezůstane úplně bez kultury nakonec ani v Praze. V
provozu by měly být letní divadelní scény. Například letní scéna Divadla Ungelt
na Novém Světě. „Letní scéna bude, velkou část lístků už jsme prodali po Novém
roce ještě před koronakrizí, nový prodej se zatím rozbíhá pomalu, zájem však
je,“ říká mluvčí Divadla Ungelt Josef Kubáník. „Bohužel pořád ještě nevíme,
jaká opatření pro venkovní scénu budou zavedena, takže nemůžeme přesně říct,
zda se tam vejde všech 300 diváků. Ale budeme hrát, i kdyby musely být volné
řady a mezi lidmi rozestupy dva metry.“ Ministr kultury Zaorálek v rozhovoru
pro týdeník Euro řekl, že venkovní divadelní scény budou ostrou zkouškou pro
příští vnitřní sezonu, která začne v září. Když se to povede bez větších
problémů teď na venkovních scénách, může podle něj začít i nová řádná divadelní
sezona (viz Euro 20/2020).

CONTENT24

Divadlo Ungelt, které letos slaví 25 let existence, začalo
hrát ihned poté, co vláda zrušila nouzový stav a rozvolnila opatření proti
viru, čímž umožnila divadelní i filmová představení ve vnitřních prostorách. „K
nám do divadla se vejde jen 87 diváků, nemělo by vzhledem k současným opatřením
moc smysl hrát jen pro polovinu publika, proto jsme rádi, že nám vyšlo vstříc
Divadlo Metro, kam se sto lidí vejde i při těchto opatřeních. Chodí lidé, kteří
si koupili lístky už před krizí, někteří jsou rádi, jiní se stále bojí,
uvidíme, jestli se budou bát přijít i na venkovní scénu,“ doplňuje mluvčí
divadla Josef Kubáník.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).