NA SLOVÍČKONe tak dávno pojmenoval svůj článek v Profitu Petr Bým vtipně Katastrofální katastry. Obsah opakovat nebudeme, stačí jen připomenout, že komentoval poměry v katastrálních rejstřících. V intencích tohoto sloupku si však připomeňme jistou dávku smyslu pro hru se slovy, kterou projevil.
NA SLOVÍČKO
Ne tak dávno pojmenoval svůj článek v Profitu Petr Bým vtipně Katastrofální katastry. Obsah opakovat nebudeme, stačí jen připomenout, že komentoval poměry v katastrálních rejstřících. V intencích tohoto sloupku si však připomeňme jistou dávku smyslu pro hru se slovy, kterou projevil. Tedy že vážné, pro mnohé možná i nudné ekonomické téma lze oživit. Inspiroval nás navíc k pár slovům o etymologii tří běžných slov z názvu.
Hned v úvodu nutno podotknout, že ta je přes vzájemnou podobnost dvou přece jenom rozdílná. Katastrofa se dostala do většina evropských jazyků přímo z řeckého katastrofé s významem „převrat, pád, záhuba“ (od kata, „dolů, zcela“ + stréfó, „otáčím“). Slovo katastr k nám připutovalo prostřednictvím němčiny z italštiny (catasto, „rejstřík“). Šlo, zjednodušeně řečeno - jako v mnoha případech terminologie z oblasti práva, obchodu či účetnictví - o přejímku. Ovšem předchozí vývoj slova je složitější. Pochází nejspíš z byzantského (tedy rovněž řeckého) katástichon, „seznam“ - od stíchos, „řádka“ (kdo si pamatuje z ruštiny, že stich znamená „verš“, je na známé půdě).
Při své exkurzi bychom neměli pominout ani slovo rejstřík. Jistě nedá příliš hloubání poznat, že jde o mezinárodní registr přeonačený do češtiny. Ten pochází z latiny - z regesta, „záznamy, soupisy“. Stejného původu je též hovorové lejstro, „listina“. Ke změně souhlásky došlo kvůli snazší výslovnosti (podobně jako legrace je pozměněná původní rekreace).
