Menu Zavřít

O blamáži, debaklu a fiasku navrch

29. 5. 2006
Autor: Euro.cz

na slovíčko Nemluvte o provazu v domě oběšencově, říkává se. A stejně nevhodné je provokovat takovýmto titulkem v období vrcholící předvolební horečky. Politici - a volební kandidáti zvláště - by určitě na existenci uvedených termínů nejraději zapomněli. Prvé dva pocházejí z francouzštiny, třetí z italštiny.

na slovíčko

Nemluvte o provazu v domě oběšencově, říkává se. A stejně nevhodné je provokovat takovýmto titulkem v období vrcholící předvolební horečky. Politici - a volební kandidáti zvláště - by určitě na existenci uvedených termínů nejraději zapomněli.

Prvé dva pocházejí z francouzštiny, třetí z italštiny. Všechny znějí daleko šťavnatěji než domácí spisovné ekvivalenty „neúspěch, nezdar, ostuda, hanba“. Snad jenom hovorové „průšvih“ a ještě hovorovější „průser“ mají obdobný břink. Proto pronikli cizí hosté už před drahnou dobou do naší mateřštiny jako nůž do másla a uhnízdili se v ní. Scházelo nám dostatečně výbušné výrazivo vhodné - na rozdíl od těch příliš zemitých - do salonů.

DT24

Etymologie všech tří výpůjček není bez zajímavosti. Blamovat se a blamáž zavítaly do češtiny prostřednictvím německé studentské hantýrky, ale v přibližně dnešním smyslu se začaly užívat dříve ve francouzštině (ze středověké latiny, prapůvod řecký). Z francouzštiny se rozšířil rovněž debakl. Původně to znamenalo, světe div se, „prolomení ledu“. Za vznik dnešního významu vlastně může Emil Zola. Le débacle totiž pojmenoval román o válečné porážce Francie (v českém překladu nazývaný „Rozvrat“). Ještě pozoruhodnější je původ slova fiasko. V italštině existovala fráze far fiasco, „mít neúspěch“; slovní spojení prý vzniklo z tradice házet po neúspěšných hercích prázdné láhve od vína.

Nezbývá než popřát kandidátům, aby je v případě nezdaru ve volbách aspoň netrefila flaška. *

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).