Neznámé války na Wikipedii. Editoři se roky perou o hesla, třetina sporů se nikdy nevyřeší

16. 11. 2018
Zdroj: Profimedia.cz

Třetina diskuzí mezi editory na Wikipedii skončí nevyřešena, vyplývá ze studie technologického institutu v Massachusetts. O některá hesla se vedou po mnoho let vytrvalé souboje – například o to, zda článek, který se týká kukuřice, má být v angličtině pod názvem corn nebo maize.

Největší internetová encyklopedie Wikimedia je spravována sítí dobrovolníků. Jde většinou o nadšence, kteří tráví spoustu svého volného času, aby se ujistili, že informace, které mají denně okolo čtvrt miliardy zobrazení, jsou přesné a aktuální.

Většina z článků v angličtině, 77 procent, je přitom spravována jen 1 procentem editorů. Někteří z nich jsou natolik pohlceni svým koníčkem, že vedou dlouhé spory o to, jaký výklad by měla mít jednotlivá hesla. Pokud editoři nesouhlasí s nějakou formulací, diskutují pod článkem na stránce Talk. Pokud se neshodnou, mohou otevřít Request for Comment (RfC – žádost o připomínku). Pak mají debatovat o možné úpravě. Rozsoudit by je měl neutrální editor.

Vědci z Technologického institutu v Massachusetts (MIT) představili studii, podle které třetina těchto sporů v rámci RfC zůstane nevyřešená. Často je opuštěna kvůli „vyčerpání“ editorů. Od roku 2011 do roku 2017 tým z MIT sledoval 7316 takových diskuzí a ptal se i aktivních editorů, kteří na tyto otázky odpovídají, proč nedošlo k uzavření těchto debat.

57 procent z těchto RfC je uzavřeno, ze zbylých 43 procent jich byly čtyři pětiny opuštěny bez výsledku a už se k nim nikdo nevrátil. Jedná se tedy o třetinu všech diskuzí. Podle editorů se většinou jedná o špatně formulované stížnosti, které napsali nezkušení diskutéři. Často šlo také o to, že jednotliví editoři měli mezi sebou nevyřízené účty z editací předchozích hesel a dalšími stížnostmi chtěli sabotovat vytvoření další položky.

Není vůle uzavřít složité diskuze

Také docházelo k vytváření falešných účtů, aby editoři měli na své straně více hlasů. Nebo k „lanaření“ ostatních editorů, aby se přidali na jejich stranu. „Nedostatek lidí způsobuje, že není vůle uzavřít jednotlivé diskuze, zejména ty, které jsou složité a dlouhé,“ vysvětlila Amy Zhangová, která studii na MIT vedla. Vědci vyvinuli nástroj Wikum, který má pomoci editorům některé diskuze rozsoudit. Mohou pozvat k debatě více lidí, aby se dokázali dobrat k cíli.

„Některá zjištění studie přesahují Wikipedii a mohou se uplatnit i na jiné diskuze,“ komentoval studii profesor Robert Kraut z Carnegie Melon Univestity, který se specializuje na vztahy mezi počítači a lidmi. Studii ocenil i Dario Taraborelli, šéf výzkumu Wikipedia Foundation, která encyklopedii provozuje. Vysvětluje, proč některé diskuze jsou neefektivní a předpojaté. Nastoluje to také otázku, jak tyto debaty více otevřít novým editorům.

Například spor o heslo kukuřice, se v angličtině táhne přes deset let. Editoři se nemohou shodnout, zda má být po názvem „corn“ nebo „maize“. Podobně nekonečný spor se táhne o znění hesla neurotičnost, zejména o to, zda je běžnější pro ženy nebo muže.

Dále čtěte:

Žena odnikud? Kanadskou nobelistku Stricklandovou neznala ani Wikipedia

Umělá inteligence se vymyká kontrole, varuje kanadský vědec

Facebook vypnul své roboty. Přestal jim rozumět

 Umělá inteligence, ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?