Německá ekonomika, dlouho považovaná za motor Evropy, má za sebou dva hubené roky a ani dnes to s ním nevypadá příliš růžově. Na začátku letošního roku se přitom zdálo, že se blýská na lepší časy, když politici a ekonomové sdíleli naděje na hospodářské oživení doma i v celé Evropě. Obrovské investiční závazky a zásadní fiskální změny pak posílily očekávání, že Německo by mohlo poskytnout ekonomice eurozóny tolik potřebný impulz.
Berlín přijal změny v dlouholeté dluhové brzdě, která omezovala velikost vládního rozpočtového deficitu, a některé výdaje na obranu a bezpečnost z ní vyňal. Země se rovněž rozhodla vytvořit infrastrukturní a klimatický investiční fond ve výši 500 miliard eur (téměř 12,4 bilionu korun), což bylo tehdy považováno za možný zásadní zlom a způsob, jak nastartovat pomalou německou ekonomiku.
Jenže Německo po dvou poklesech v roce 2023 i 2024 začalo i rok 2025 velmi vlažně. Zatímco hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,3 procenta, v dalším kvartále se ale o 0,3 procenta snížil. Také ekonomika eurozóny se potýká s problémy, přičemž ve druhém čtvrtletí 0,6procentní tempo růstu za první tři měsíce letošního roku zpomalilo na pouhých 0,1 procenta.
Člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Martins Kazaks přitom uvedl pro CNBC na začátku měsíce, že pokud jde o fiskální výdaje, které by měly příští rok podpořit ekonomiku eurozóny, „velká naděje spočívá v Německu“. Ekonomové však nyní upozorňují, že cesta k oživení bude pozvolná a s řadou rizik, a začínají zpochybňovat, zda a kdy se zlepšení vůbec dostaví.
Utrácení se nedaří
V Německu sice podle hlavního ekonoma banky Berenberg Holgera Schmiedinga začal výrazně vzrostly objednávky v obraně a investice do infrastruktury, ale na reálných datech to zatím vidět není. „Celkově vše probíhá tak, jak jsme po velké reformě dluhové brzdy očekávali, ale skutečné utrácení je mnohem pomalejší. V Německu to trvá, než se peníze utratí,“ dodal.
V důsledku tohoto masivního utrácení však čeká v dalších letech našeho západního souseda vysoký deficit a potenciálně nečekané dopady, jak upozorňuje hlavní ekonomka společnosti Capital Economics Franziska Palmasová. Vláda dle jejích slov nezvyšuje jen výdaje na obranu a infrastrukturu, ale využívá část dodatečného fiskálního prostoru k financování jiných výdajů, například k financování snížení daně z elektřiny pro podniky nebo pokrytí rostoucích nákladů na důchody, zdravotnictví a sociální dávky.
„Opatření, jako je snížení daně z elektřiny, budou mít na ekonomiku sice pozitivní efekt, avšak dodatečné výdaje na zdravotnictví a důchody růst nepodpoří, protože odrážejí především rostoucí náklady spojené s demografií,“ upozornila Palmasová s tím, že změny pomohou růstu německé ekonomiky v příštím roce, ale ten nemusí být tak velký, jak mnozí ekonomové očekávají.
Hlavní německé ekonomické ústavy přitom prognózují na rok 2026 růst jen něco přes jedno procento. A obdobný růst čeká ECB v celé eurozóně.
Minimální impulz?
Zmíněné fiskální stimuly přidají k HDP země podle Schmiedinga zhruba 0,3 procentního bodu, což má zvýšit růst ekonomiky eurozóny o 0,1 procentního bodu. Palmasová přitom tvrdí, že růst Německa přidá v roce 2026 k růstu eurozóny asi 0,2 procentního bodu. Ekonomiku eurozóny však v příštím roce podpoří i další faktory, k nimž patří nedávné snížení úrokových sazeb ze strany ECB nebo silný růst Španělska, který podpořila imigrace a růst zaměstnanosti.
Naopak mírně negativní dopad budou mít pravděpodobně americká cla, která uberou dle Palmasové z HDP asi 0,2 procenta. A ve Francii budou brzdit hospodářský růst fiskální opatření a škrty v rozpočtu.
O něco optimističtější je Schmieding, který si myslí, že německé oživení bude mít pozitivní dopady i nad rámec samotného HDP. „Přechod Německa z mírné recese do poloviny roku 2024 k významnému růstu od konce roku 2025 bude mít mírně kladný efekt na důvěru jeho sousedů. Německo je koneckonců obvykle jejich nejdůležitějším obchodním partnerem,“ uzavřel.
