Němci vyvinuli ,elektrický nos‘ na detekci požárů. Do konce dekády má zachránit až čtyři miliony hektarů lesa

18. 11. 2022
Doba čtení: 2 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Společnost Dryad představila zařízení, které má mít potenciál zachránit do roku 2030 až 3,9 milionu hektarů lesa

  • Produkt slibuje detekci požáru v rané doutnající fázi, a to do jedné hodiny od jeho vzniku, což zvyšuje šance na jeho uhašení

  • Takzvané elektrické nosy na detekci požáru zatím testují některé obce, lesy i železnice v Evropě, Spojených státech a Jižní Koreji. Během příštího roku chce společnost vyprodukovat až 230 tisíc kusů

Kromě toho, že změna klimatu způsobuje oteplování a sucho, se významnou měrou podílí také na vzniku přírodních požárů. Jejich počet má podle CNN do roku 2030 vzrůst na 14 procent. Už teď jsou přitom s ohledem na emise výrazným znečišťujícím faktorem. Jen loni tyto požáry uvolnily do atmosféry rekordních 1,7 miliardy tun uhlíku, což odpovídá více než dvojnásobku produkce CO2 celého Německa.

Problém představuje fakt, že stávající systémy včasného varování jsou založeny na vizuální detekci kouře, a to buď prostřednictvím satelitního snímkování, kamer, nebo lidských pozorovatelů. Podle spoluzakladatele a generálního ředitele společnosti Dryad Carstena Brinkschulteho je však uvedené řešení příliš pomalé.

„Aby vznikl kouř, který stoupá nad koruny stromů a je vidět ze vzdálenosti řekněme 10 až 20 kilometrů, musí být základní požár značně velký. Pod ním už může hořet půlka fotbalového hřiště. Když k tomu připočtete čas, který hasiči potřebují k příjezdu na místo, může být požár příliš velký na to, aby se dal vůbec uhasit,“ komentuje Brinkschulte.

Poplach do 60 minut

Společnost Dryad se tuto dobu snaží zkrátit tím, že požár odhalí už ve fázi doutnání, tedy obvykle během prvních 60 minut. Přesně za takovým účelem firma navrhla snímač napájený solární energií a vybavený detektorem plynu. „Dokáže detekovat vodík, oxid uhelnatý a těkavé organické sloučeniny, v podstatě cítí oheň. Představte si to jako elektrický nos, který připevníte na strom,“ vysvětluje Brinkschulte.

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat
Přečtěte si také:

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat

Jakmile snímač zjistí požár, vyšle pomocí vestavěné antény signál přes bezdrátovou síť. Prostřednictvím satelitu a 4G je pak přenášen i na internetu. Informace se tak dostanou přímo ke správcům lesa. „Rozesíláme také výstrahu a můžeme se přímo propojit s IT systémy místního hasičského sboru. Dostanete tak poplach s přesnými GPS souřadnicemi senzoru, který požár zachytil,“ říká ředitel.

Hlavními zákazníky společnosti jsou kromě soukromých lesů momentálně obce, ale i elektrárenské společnosti a železnice, jejichž zařízení jsou sama často zdrojem požárů. Dosud startup nainstaloval celkem 300 senzorů ve zkušebních zařízeních v Německu, Řecku, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Turecku, Spojených státech a Jižní Koreji.

„Systém Dryad jsme testovali na lesní ploše o rozloze asi 50 hektarů, která byla obzvláště silně zasažena žhářstvím, říká Philipp Nahrstedt, jenž spravuje les o rozloze 62 tisíc hektarů v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. „Založili jsme lesní požár a během 14 minut ho zaznamenaly senzory. Tento čas detekce byl fenomenální a ukázal, jak velký potenciál systém Dryad má,“ dodává.

Mezi Španělskem a Nizozemskem vyroste první koridor pro zelený vodík. Pomůže dekarbonizovat Evropu
Přečtěte si také:

Mezi Španělskem a Nizozemskem vyroste první koridor pro zelený vodík. Pomůže dekarbonizovat Evropu

Společnost se nyní snaží zvýšit výrobu senzorů, přičemž v nadcházejících měsících hodlá vyprodukovat na 10 tisíc kusů a v tom dalším pak dokonce 230 tisíc. „Časem půjdeme do milionů,“ plánuje Brinkschulte a dodává, že cílem společnosti Dryad je mít do roku 2030 rozmístěno 120 milionů těchto senzorů a tím před vypálením zachránit 3,9 milionu hektarů lesa.

  • Našli jste v článku chybu?