Energiewende je jedním z největších selhání poválečné německé politiky, tvrdí kritici
Platby na podporu obnovitelných zdrojů prodražují německým domácnostem cenu elektřiny až o čtvrtinu. Za kilowatthodinu Němci zaplatí v průměru 29,23 eurocentu, což odpovídá sedmi korunám a padesáti haléřům. Německý deník Handelsblatt píše o obrovském selhání německé poválečné politiky v souvislosti se zelenou transformací a odklonem od jádra.
Německé koncové zákazníky elektrické energie zasáhla cenová exploze. Jedna kilowatthodina v průměru stojí 29,23 eurocentu (7,50 koruny), uvedl Spolkový svaz pro energetiku a vodní hospodářství (BDEW). Dvacet pět procent z ceny jde na podporu obnovitelných zdrojů energie.
„Elektřina je pro spotřebitele skutečně drahá. Finanční zátěž související s přeměnou energetiky směrem k obnovitelným zdrojům byla rozdělena nespravedlivě,“ vyčetl předchozím vládám Angely Merkelové Klaus Müller, ředitel Spolkového spotřebitelského svazu (VZBV).
Nic na tom nemění ani to, že podpora zeleným energiím se pro příští rok sníží o 1,3 procenta. Při roční spotřebě čtyři tisíce kilowatthodin ušetří domácnost čtyři eura (102 korun) a zaplatí 1127 eur, uvedl deník Frankfurter Rundschau. Před deseti lety to bylo o 40 procent méně. Podle portálu Verifox platí Němci za elektřinu rekordní částky.
Podle některých energetických odborníků v Německu by se měli na energetické transformaci Německa podílet větší měrou velkoodběratelé, tedy firemní zákazníci. Domácnosti se podílejí na celkové spotřebě elektřiny čtvrtinou, platí však 36 procent z celkového objemu podpory zeleným zdrojům. Na drahou elektřinu si ale stěžují i firmy. Prý je to znevýhodňuje na evropském trhu. „Spolkové vládě se během jejího funkčního období nepodařilo zastavit zdražování elektrické energie a její ceny stabilizovat,“ prohlásil Eric Schwitzer, předseda Německého sněmu průmyslových a obchodních komor (DIHK). Handelsblatt ve svém komentáři napsal, že německý energetický obrat (Energiewende) je jedním z největších selhání poválečné německé politiky. Panují tu obrovské rozdíly mezi stanovenými cíli a realitou. Navíc se v debatě o odklonu od jádra a přechodu na obnovitelné zdroje energie spíše než fakta předkládají ideologicky zabarvené argumenty, jež nemají s realitou mnoho společného.
Již nyní je jasné, že Německo nesplní cíl do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent. Za očekáváním zůstávají zejména energetické úspory budov, ale také rozvoj elektromobility.
