Zdravotnictví po celém světě čelí enormnímu tlaku. Personál opouští profesi, nových lidí je málo a pacientů přibývá. Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že do roku 2030 bude chybět 4,5 milionu sester, které jsou dlouhodobě vystaveny riziku syndromu vyhoření a emočního vyčerpání.
V budoucnu by, podobně jako v jiných odvětvích, mohli přetíženým zdravotníkům ulevit roboti s umělou inteligencí (AI), od nichž si mnozí slibují, že dokážou převzít značnou část rutinní práce. Na jednom takovém dnes pracují například v tchajwanském Foxconnu. Nese jméno Nurabot a aktuálně je testován v jedné z tamních nemocnic.
Konkrétně by tento humanoidní robot s AI měl sestrám pomáhat například s podáváním léků či doprovázením pacientů. Dle samotných vývojářů by mohl snížit jejich pracovní zátěž o 20 až 30 procent. „Nejde o náhradu sester, ale o společné plnění mise,“ uvádí pro CNN ředitelka uživatelského designu Foxconnu Alice Linová. Podle ní přebírá Nurabot pouze rutinní úkoly a uvolňuje sestry pro péči o pacienty a odborná rozhodnutí. Komerční uvedení robota vyvinutého za pouhých 10 měsíců se plánuje již na začátek příštího roku, cenu však tchajwanský výrobce zatím neoznámil.
Integrace AI
Na vývoji hardwaru spolupracoval Foxconn s japonskou firmou Kawasaki Heavy Industries, neboť vycházel právě z jejich servisního robota „Nyokkey“, který se pohybuje na kolečkách, má dvě ramena pro přenášení předmětů a je vybaven kamerami a senzory pro orientaci v prostoru. Na základě zkušeností zdravotních sester pak přidal například bezpečné úložné prostory na lahvičky a zkumavky.
Nurabot od tchajwanské firmy Foxconn
Robot využívá pro komunikaci jazykový model od Foxconnu, zatímco americká Nvidia dodala klíčovou AI infrastrukturu. Za tímto účelem zkombinovala několik vlastních platforem, aby se Nurabot dokázal samostatně pohybovat po nemocnici, plánovat úkoly a reagovat na slovní i fyzické podněty. Umělá inteligence byla nasazena i při tréninku a testování robota ve virtuální nemocnici, což výrazně urychlilo vývoj a umožnilo přizpůsobovat chování konkrétním pacientům a situacím.
Pomoc, nebo překážka?
Nedostatek personálu není jediným problémem zdravotnictví. Rychle roste i populace seniorů, přičemž podle WHO se počet lidí starších 60 let zvýší do konce dekády oproti roku 2019 o dvě pětiny. OSN pak očekává, že do poloviny 30. let bude osob ve věku nad 80 let více než kojenců, přičemž jedním z nejvíce postižených regionů má být jihovýchodní Asie.
Zavádění robotů ve zdravotnictví ale naráží na řadu překážek, od preference pacientů pro lidský kontakt až po nutnost přizpůsobit nemocniční prostory, které jsou navržené pro potřeby lidí. Nezbytná je také otázka bezpečnosti, a to nejen z hlediska fyzických rizik, ale i etiky a ochrany dat, což vyžaduje podle odborníků spíše postupné a pečlivé testování než rychlou implementaci.
Úplnou novinkou nicméně roboti ve zdravotnictví nejsou. Už desítky let se používají „chirurgové“, jako je například zařízení da Vinci, díky kterému se operace stávají mnohem přesnější. V jedné ze singapurských nemocnic již dnes pracuje více než 80 těchto humanoidů, kteří tamnímu personálu pomáhají s administrativou a doručováním léků. A také v USA v současnosti funguje už téměř stovka autonomních robotů „Moxi“, jež převáží léky, vzorky a materiál mezi odděleními.
Přesná čísla o tom, do jaké míry jsou tyto stroje efektivní, nicméně zatím chybí. Navíc je nutné poukázat i na některé konkrétní komplikace, jež jsou s jejich zapojováním do běžného chodu spojené. Vedle technických poruch se nejčastěji jedná o problémy s komunikací či potřebě neustálého školení.
Rostoucí trh
Potenciál ve zdravotnictví vidí i další technologické firmy, kromě Foxconnu a Nvidie do něj investují také Amazon a Google. Sektor takzvaných chytrých nemocnic je sice zatím menší, ale rychle se rozvíjí. Podle společnosti Mordor Intelligence dosahuje v roce 2025 hodnoty více než 70 miliard dolarů (téměř 1,5 bilionu korun), přičemž nejrychleji rostoucím trhem je region Asie a Pacifiku.
Nurabot se nyní testuje v Taichung Veterans General Hospital, avšak jeho přístup k nemocničnímu datovému systému je zatím omezený. Foxconn v rámci pilotního provozu sleduje mimo jiné, o kolik se zkrátí nachozená vzdálenost zdravotního personálu a jaká je přesnost doručování léků. Samozřejmostí je také vyhodnocování zpětné vazby od pacientů a sester.
Do běžného provozu, včetně napojení na nemocniční informační systém a plně autonomního plnění úkolů, by každopádně robot podle Linové měl být začleněn ještě letos. A i když nedokáže vyřešit nedostatek sester, může pomoci „zmírnit problémy způsobené stárnutím populace a odlivem personálu z nemocnic“, dodává na závěr.
