NASTOUPIT A VYSKOČIT

Pomocí venture fondů mohou získat peníze i malé firmy

Česká republika se mezi investory konečně dostává do módy. Svědčí o tom nejen vzestup akcií na pražské burze, ale také příliv peněz prostřednictvím fondů na venture capital, což bychom mohli nejvýstižněji přeložit jako rizikový kapitál. Odborníci z této oblasti mu věští dobrou budoucnost především v souvislosti s rozvojem informačních technologií a internetu. Této formy financování využila například i společnost NetBeans, kterou její zakladatelé nedávno prodali americké Sun Microsystems (EURO 43, 47/1999, 02/2000). Zatím velmi decentní. Úspěšných projektů lze v Česku najít více. Celkově však zatím na venture capital mnoho financí nepřiteklo. Ze statistik Asociace rizikového kapitálu vyplývá, že od ledna do září loňského roku byly touto formou investovány 1,3 miliardy korun. Letos se však očekává prudký nárůst. Michal Zazvonil z firmy Corporate Advisors předpokládá, že vyšší příliv peněz vyvolá jak lepší image České republiky, tak lepší kvalita podnikatelských projektů i manažerských týmů. Stejného názoru je i Radek Laštovička z Fondu rizikového kapitálu. Je přesvědčen, že především u financování mladých podniků v oblasti internetu, informačních technologií a komunikací lze hovořit o boomu. Na straně domácích podniků hledajících investory rizikového kapitálu se profiluje ještě jedna akcelerující oblast, a to financování restrukturalizací nevhodně privatizovaných podniků nebo částí rozpadajících se průmyslových gigantů. Nicméně Laštovička přiznává, že klienty fondů rizikového kapitálu jsou především penzijní a pojišťovací fondy, banky, korporace i vlády a mezi takovými investory je Česká republika již zhruba dva roky na okraji zájmu. Dodává, že módní jsou dnes především regionální fondy zaměřené třeba na celou střední Evropu, v rámci nichž prudce rostoucí polský a maďarský trh pohlcuje většinu nabízených prostředků. „Zvláště v souvislosti s úspěšným rozvojem takzvaných nových trhů – tedy jakýchsi alternativních burz – jsou v tomto směru jednoznačně před námi Rakousko, Polsko a Maďarsko, kde došlo k podstatnému pokroku v posledních třech letech, tvrdí Laštovička. Podle statistik Asociace rizikového kapitálu, která sdružuje deset stálých a deset přidružených členů, se v letech 1994 až 1999 proinvestovaly téměř tři miliardy korun. A to ve 43 projektech. Kromě členů asociace v Česku investuje i dalších pět fondů rizikového kapitálu, které souhrnně provedly zhruba desítku dalších investic. Rizikový kapitál může být vítanou injekcí především pro střední a malé podniky. Ty mají v naší republice i přes poměrně přijatelné úrokové sazby stále minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry. Potom jim zbývají jen dvě možnosti: prodat projekt strategickému partnerovi, nebo se obrátit na nějaký fond rizikového kapitálu. Ten do příslušné firmy majetkově vstoupí prostřednictvím navýšení jejího jmění, a dodá tak potřebné peníze pro další rozvoj. Podíl, který nakoupí, může být různě velký. Rozpětí sahá od dvaceti procent až k majoritě. Velmi často to bývá rovných padesát. Pro podnikatele je důležité, že rizikový fond nezajímá záruka, jakou vyžadují například banky. Klíčový je totiž podnikatelský záměr managementu. Správně to načasovat. Venture fond není v podniku na věky, po určité době ho opustí a v případě úspěchu si vybere zisk. Doba jeho pobytu ve firmách je různá. „U odvětví, jako je strojírenství, se pohybuje délka účasti od tří do pěti let, u progresivnějších oborů, například informačních technologií nebo internetu, je to rok či dva, říká Michal Zazvonil. Výstupů z firmy může být několik. Podíl venture capital se může prodat na veřejném trhu burzy. Tento způsob však zatím bohužel v České republice příliš v úvahu nepřipadá. Podíl lze také prodat současnému managementu firmy nebo se najde zcela nový strategický partner. Poslední způsob v tuzemsku podle Zavadila jasně dominuje. Základem pro úspěch rizikového kapitálu je správné načasování vstupu a výstupu. Růstová křivka nově založené firmy připomíná svým tvarem hokejku s dlouhou čepelí. Zprvu je vodorovná, protože firma nevytváří žádný zisk. Po určité době jí dojdou peníze, a to je čas pro rizikový kapitál. Pro strategické partnery totiž bývá na vstup příliš brzo, neboť ti chtějí vidět nějaké konkrétní výsledky podnikání, nebo alespoň hotový produkt. Venture capital naopak ocení záměr, investuje a čeká prudký růst zisku. Až se tento růst dostaví, inkasuje svůj profit a odejde. Po určité době se totiž hokejka zlomí a dynamika firmy oslabí. V té době ale už mívá renomé a slušný výhled na dlouhodobé zisky, což je zase lákavé pro strategického investora. Do firmy Corporate Advisors přichází měsíčně kolem dvaceti žádostí o finanční pomoc prostřednictvím venture capital. „Tak o jednu třetinu z nich máme zájem a zabýváme se jejich nápady dál. Posoudíme kvalitu projektu, manažerský tým, oceníme jejich ideu pomocí určitých matematických modelů vázaných na předpokládaný obrat firmy. Když se s ní domluvíme, nakoupíme určitý podíl na této firmě, vysvětluje Zazvonil. Corporate Advisors realizuje zhruba jeden projekt do měsíce či do měsíce a půl. Zazvonil je přesvědčen, že v tuzemsku je peněz pro rizikový kapitál dost. V současné době jde zejména o to, aby se kvalita projektů a manažerských týmů zvyšovala co nejrychleji. Rozdělené jako koláč. Konkurence mezi jednotlivými rizikovými fondy v tuzemsku zatím není nijak markantní, protože každý se specializuje na jiný obor. Rozhodující je i fáze vstupu do projektu, někdo ji volí vysloveně na počátku, jiné fondy vstupují později. Rozdělit lze fondy i podle velikosti firmy, kterou chtějí pomocí venture capital sanovat. Výnosnost investice nastavují fondy kolem 30 až 35 procent. Při této hranici vidí optimální zajištění zisku a pokrytí rizika. Ne každý projekt se totiž povede a zisky musejí kompenzovat ztráty. Z údajů poradenské firmy PricewaterhouseCoopers za rok 1998 vyplývá, že v České republice byly v té době v kursu především podniky z oborů spotřebního zboží, průmyslové výroby a služeb. Na chvostu se naopak ocitlo odvětví biotechnologií, energetika, doprava či zemědělství. Není to zadarmo. Názory podnikatelů na tento způsob investování se samozřejmě různí stejně, jako je různý každý jednotlivý projekt financovaný prostřednictvím venture capital. Někteří tvrdí, že finance přes rizikové fondy jsou jedny z nejdražších peněz, které může podnikatel získat. Jiní majitelé firem si zase pochvalují cenné zkušenosti zahraničních poradců a často jim ani nevadí, že prostřednictvím fondů rizikového kapitálu přicházejí o majoritní účast ve firmě. „Máme nyní lepší přístup k úvěrům a lepší pozici při jednání s peněžními institucemi,“ uvedli například v minulém týdnu svorně ředitel firmy Stavo Artikel Jaroslav Bubla a ředitel Bohemia Printu Jiří Černický při příležitosti prezentace jejich parnterství s fondem rozvojového kapitálu Czech Direct Equity Fund I. Ten totiž získal v každé z uvedených společností podíl za 160 milionů korun. Vstup tohoto fondu, který vlastní ze 40 procent Evropská banka pro obnovu a rozvoj, do společnosti Bohemia Print umožnil například této polygrafické firmě nákup tiskárny za půl miliardy korun. „Investicemi do obou firem dochází k významnému oživení rizikových fondů ve střední Evropě, a fond se tak řadí k největším v České republice“, tvrdí Milan Ganik, ředitel firmy CDA, která fond Czech Direct Equity Fund I spravuje. V průběhu dvou až tří let plánuje investovat v Česku do dalších osmi až deseti firem s tím, že předpokládá třicetiprocentní výnosnost prostředků fondu ročně. Daleko od světa. Někteří odborníci jsou názoru, že rozvoji rizikových fondů by mohl pomoci stát určitými zárukami, jak je to běžné ve světě. Nesrovnatelná je rovněž právní úprava tohoto podnikání u nás a v zahraničí. Hlavní překážky rozvoje rizikového kapitálu vidí Laštovička v nízké vymahatelnosti práva a v příliš technickém zaměření většiny českých manažerů. „Poskytovatelé rizikového kapitálu preferují svou spoluúčast při strategickém řízení podniků. Jejich ochrana při nečestném chování managementu je nízká. Hlavně její prosazení však trvá českým soudům tak dlouho, že nebývá finančně smysluplné vůbec se jí domáhat, vysvětluje Laštovička.