Španělsko se loni stalo druhou nejnavštěvovanější destinací světa, když do země na Pyrenejském poloostrově zavítalo rekordních 94 milionů zahraničních turistů. Tento výrazný úspěch v odvětví cestovního ruchu se přitom podepsal i na celkovém výkonu tamní ekonomiky, která zažila léta nevídaný rozmach. HDP země se totiž vloni zvýšilo o 3,2 procenta, čímž výrazně překonalo Německo, Francii, Itálii či Velkou Británii.
Růst španělské ekonomiky byl dokonce tak výrazný, že země byla v loňském roce zodpovědná za 40 procent veškerého růstu v eurozóně. Podle odborníků za tím stojí i fakt, že oproti svým severním sousedům je Španělsko méně závislé na odvětví průmyslu, jež se v současnosti nachází v krizi.
„Evropský průmysl aktuálně velmi trpí kvůli mnoha různým faktorům. K nim patří například vysoké náklady na energie, konkurence z Číny a dalších asijských zemí, výdaje na snížení ekologické stopy či obchodní protekcionismus,“ řekla BBC María Jesús Valdemorosová, doktorka ekonomie na španělské IESE Business School.
Pomohla i protiinflační opatření
Kromě cestovního ruchu za zvýšením španělského HDP stojí rovněž rostoucí odvětví finančnictví či technologií nebo také zvyšující se investice veřejného sektoru. Ty aktuálně míří například do vylepšení a výstavby železničních tratí, do rozvoje průmyslu vozidel či do dotací pro malé podniky.
Velká část těchto peněz přitom pochází i z evropských fondů, z nichž má země do roku 2026 obdržet až 163 miliard eur, tedy téměř 4,1 bilionu korun. „Veřejné výdaje jsou v posledních letech skutečně vysoké a jsou zodpovědné za přibližně polovinu španělského růstu od pandemie covidu,“ doplnila Valdemorosová.
Kromě velkých investic odborníci oceňují i kroky španělské vlády, jež byly zavedeny s cílem snížit inflaci způsobenou válkou na Ukrajině. V době vrcholící evropské energetické krize si totiž Španělsko a Portugalsko vyjednaly s Bruselem takzvanou „iberskou výjimku“, která jim umožnila zastropovat cenu plynu používaného k výrobě elektřiny, což vedlo ke snížení ceny energií pro spotřebitele.
„Ukázalo se, že Španělsko je odolnější vůči různým šokům, a to včetně šoku inflačního, který byl způsoben válkou na Ukrajině. Myslím si, že za tím stojí i ochranný štít, který jsme zavedli pro naše spotřebitele a pro naše firmy,“ uvedl tamní ministr hospodářství a obchodu Carlos Cuerpo.
Pochvalně se vůči krokům španělské vlády nedávno vyjádřil i generální ředitel automobilek Seat a Cupra Wayne Griffiths, jenž ocenil třeba skutečnost, že země má druhou největší infrastrukturu obnovitelné energie v EU. „Ve Španělsku máme všechny faktory, které potřebujete k úspěchu: konkurenceschopnost, kvalitně vyškolené lidi a dobrou energetickou politiku. Nemá totiž smysl vyrábět elektromobily s nulovými emisemi, pokud je poháníte neekologickou elektřinou,“ nechal se slyšet.
Zemi trápí krize bydlení, za niž můžou i turisté
Nutno podotknout, že zdaleka ne všechno je ve Španělsku „růžové“. Ba naopak, problémů, jež tamní ekonomiku brzdí v ještě větším rozletu, je celá řada. Asi tím největším je vysoká míra nezaměstnanosti, která v posledním čtvrtletí roku 2024 dosáhla 10,6 procenta, což je nejhorší hodnota z celé Evropské unie. I v tomto ohledu se ovšem situace mírně zlepšuje, jelikož se jedná o nejnižší číslo za posledních 16 let. Zároveň je v zemi aktuálně více než 22 milionů zaměstnanců, což je nejlepší výsledek v historii, za nímž stojí také nedávná reforma trhu práce.
K dalším výzvám pro budoucí růst španělského HDP patří rovněž velká závislost země na cestovním ruchu, proti němuž navíc v poslední době mnoho místních občanů protestuje. S tím souvisí i krize na nemovitostním trhu, kdy má rostoucí počet lidí problém s pořízením dostupného bydlení, a to obzvláště v turisticky atraktivních lokalitách. Vláda tedy bude muset přijít na to, jak zajistit udržitelný růst cestovního ruchu bez výrazných negativních dopadů na místní.
Třetím závažným problémem je pak obrovský veřejný dluh Španělska, který je aktuálně vyšší než roční hospodářský výkon země. „Tuto situaci bude nutné napravit, protože pokud to neuděláme, mohlo by to způsobit značnou finanční nestabilitu,“ uzavřela Valdemorosová.
