Nová stavba by se měla stát nejdelším visutým mostem na světě. Počítá s mostovkou o šířce zhruba 60 metrů a délce 3 666 metrů, přičemž hlavní zavěšené rozpětí bude mít 3 300 metrů, a to mezi dvěma gigantickými, téměř 400metrovými ocelovými věžemi. Konstrukce je navržena tak, aby se přemostění obešlo bez podpěr ve vodě. To je v náročných podmínkách Messinské úžiny, která se vyznačuje silnými proudy a větry, klíčové.
Zatížení vozovky ponesou mohutná lana o průměru 1,26 metru a 5320metrové délce, která jej přenesou do věží a následně do podloží. Most nabídne tři jízdní pruhy v každém směru, dvě železniční tratě a dva servisní pruhy. Součástí projektu jsou i navazující stavby na obou březích úžiny, včetně více než 40 kilometrů silnic a železničních tratí, tří podzemních stanic a desítek tunelů, protože až 80 procent nových silnic má vést pod zemí.
Pokud bude celý projekt úspěšně dokončen, překoná současného rekordmana – turecký most 1915 Çanakkale přes Dardanelskou úžinu, který měří 2,02 kilometru. Náklady se odhadují na téměř 16 miliard dolarů (necelých 333 miliard korun) a budou hrazeny z veřejných zdrojů, uvádí web Popular Mechanics.
Rekordní stavba se starověkými kořeny
Myšlenka propojení Sicílie s jižním regionem Kalábrie není nikterak nová. Diskutuje se o ní desítky let, přičemž její kořeny sahají dokonce až do starověku. Už stovky let před naším letopočtem popisoval Plínius starší legendu o dočasném mostu z lodí a sudů pro přepravu zajatých slonů. Dnešní technologie však posouvají tuto vizi na zcela jinou úroveň.
V novodobé historii vypsala první soutěž na inkriminovanou stavbu vláda v roce 1969, další italské administrativy od projektu střídavě upouštěly nebo se k němu vracely. Současný kabinet premiérky Giorgie Meloniové schválil dekret o obnově projektu v roce 2023 a zároveň ho označil za strategickou infrastrukturu, klíčovou pro ekonomický rozvoj jižní Itálie i celé země – i s ohledem na fakt, že má jít o zásadní prvek pro dokončení transevropských dopravních sítí.
Kritici však upozorňují na vysoké náklady, ekologické dopady a nutnost demolice zhruba 550 domů. Další obavy se týkají možného vlivu mafie, i když vláda proti organizovanému zločinu slibuje přísná opatření. Tedy řečeno jinak, projekt není jen technickou výzvou, ale i politicky mimořádně citlivým tématem.
„Časovaná bomba“
Kromě výše popsaných rizik se proti vzniku nového mostu svým způsobem staví i sama příroda. Messinská úžina je geologicky mimořádně aktivní oblast, studie z roku 2023 dokonce využila k vysvětlení zdejší seizmické aktivity řeckou mytologii. Podle starých legend měly totiž obě strany průlivu ovládat legendární příšery Skylla a Charybda, které námořníky nutily volit mezi dvěma smrtícími nebezpečími. Čelil jim i bájný Odysseus.
Že realita nemusí od mýtů daleko, potvrzují také vědci. V oblasti se totiž střetávají dva tektonické zlomy, což způsobuje častá zemětřesení. Výzkumníci popsali, jak se mořské dno mezi zlomy propadá a vytváří dynamické prostředí, které výrazně komplikuje jakoukoliv stavbu. Podle studie dochází k postupnému zúžování průlivu, což podtrhuje zásadní rizika spojená s projektem, který má stát přímo nad geologickou „časovanou bombou“.
Pokud se však inženýrům podaří tyto výzvy překonat, bude se bezpochyby jednat o jeden z nejodvážnějších stavebních experimentů současnosti. Kapacita mostu po plánovaném otevření v roce 2033 by měla dosáhnout až dvě stě vlaků denně a po jeho vozovce by mělo jezdit v průměru na šest tisíc vozidel za hodinu.
