Minulý týden snížil Federální rezervní systém USA úrokové sazby. Letos se tak stalo vůbec poprvé a Američané doufají, že by jim díky tomu mohly mírně klesnout životní náklady. Zatím se ale rozdíly mezi bohatými a chudými zvyšují.
Klíčovou součástí americké ekonomiky jsou spotřebitelské výdaje, které zůstávají robustní. O 0,6 procenta se zvyšovaly i během srpna, kdy analytici předpokládali pokles. Bližší pohled na data ale ukazuje, že růst zaznamenává jen malé procento nejbohatších.
„Vyhlídky ekonomiky jsou svázané s majetkem a výdaji movitých lidí,“ uvedl pro CNN Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody's Analytics. Americké hospodářství podle něj táhnou ti, kteří patří mezi 20 % obyvatel s nejvyššími příjmy.
Mzdové nůžky se rozevírají
Příjmová propast se podle údajů Moody's Analytics historicky zvětšuje. K 30. červnu 2025 se pětina nejbohatších (ti, kteří vydělávají zhruba 264 500 dolarů, tedy téměř 5,5 milionu korun ročně) podílela na více než 63 procentech všech výdajů a u desetiny nejbohatších (s příjmy nad 353 tisíc dolarů, v přepočtu necelých 7,3 milionu korun ročně) to bylo přes 49 procent. Oba údaje jsou tak na základě dostupných dat nejvyšší v historii. V roce 2019 pro srovnání činily podíly 59,2 procenta respektive 44,6 procenta.
„Pokud se nejbohatší z jakéhokoliv důvodu začnou chovat opatrněji, ekonomika utrpí recesi,“ řekl Zandi s tím, že by k tomu mohlo dojít při významné korekci cen akcií, protože velká část bohatství těchto zámožných jedinců, je vázána na robustní finanční trhy.
Hrozba recese
Nejbohatší domácnosti, které se na růstu výdajů v USA podílejí stále větším způsobem, vytvářejí tlak na inflaci a podněcují spekulativní sázky. To by mohlo podnítit bubliny na trhu s aktivy a učinit Spojené státy zranitelnějšími vůči potenciální recesi, kterou by podle ekonomů pocítily hlavně nižší příjmové skupiny.
„Hospodářský cyklus vždy působí velmi depresivně, když se podíváme na rozdělení příjmů, protože nejchudší lidé zpravidla na recesi doplatí nejvíc,“ vysvětlil Tyler Schipper, docent ekonomie na Univerzitě sv. Tomáše v Minnesotě. K rostoucí nerovnosti ve výdajích navíc dochází v době, kdy americká ekonomika zpomaluje, inflace roste a situace na trhu práce se zhoršuje.
Někteří lidé včetně obyvatelky Minnesoty Calyssy Hall tak s penězi už od dob pandemie vyjdou jen těžko. „Bylo těžké se úplně vzpamatovat,“ řekla Hall pro CNN, ale dodala že zatím neztrácí naději a doufá v lepší zítřky. Nechce utrácet příliš, ale ráda by si občas někam vyrazila, aniž by musela řešit, kolik to bude stát.
Kupní síla klesá
Z vyjádření ekonomů Moody's Analytics vyplývá, že Trumpova politika vysokých cel na dovoz zatížila spotřebitelskou poptávku, investice podniků i nábor zaměstnanců. Přesto se zdá, že americké domácnosti celkově zvládají svůj dluh a prodlení se zatím nestupňuje na znepokojivou úroveň. U domácností s nižšími a středními příjmy je ale tento ukazatel méně stabilní.
Zatímco celková míra delikvence zůstává na předpandemické úrovni, procento zůstatků 30 a více dní po splatnosti u domácností s kreditním skóre pod 660 vzrostlo v červenci na 9,06 procenta, což je nejvyšší podíl od února 2016. V srpnu tato míra delikvence klesla na 8,77 procenta. Celkový růst mezd přitom zpomaluje a nedávné trendy, kdy byl nárůst mezd rychlejší u pracovníků s nižšími příjmy, se obrátily.
Bohatí bohatnou, střední třída chudne
Nová analýza zveřejněná organizací Oxfam očekává, že desetina procenta nejbohatších Američanů profituje z nedávno schváleného daňového zákona (přijde si tak až na 60,3 miliard dolarů, tedy více než 1,2 bilionu korun ). Dále odhaduje, že toto ustanovení by mohlo zvýšit příjmy horního procenta osob o 2 miliardy dolarů (přes 40 bilionů korun). Naopak cenové tlaky jsou obzvlášť akutní pro domácnosti s nízkými a středními příjmy.
„Ekonomové již dlouho tvrdí, že cla jsou regresivní; fungují jako spotřební daň a spotřební daně jsou pro domácnosti, které vynakládají větší část svého rozpočtu na zboží a služby, větší zátěží,“ upozornil Shipper. „Také vidíme, že lidé se středními příjmy čím dál častěji nakupují v obchodech se zlevněným zbožím nebo supermarketech typu Walmart.“
Na nákupu potravin se teď snaží ušetřit i rodina Scotta Goodwina z Indiany, která zároveň omezuje výdaje za koncerty a další akce. Vždy hospodařili s penězi zodpovědně, ale v posledním roce se jejich kupní síla snížila, a tak musí počítat ještě víc.
„Ekonomika se neustále mění. Mám dnes stejnou kupní sílu jako před pěti lety? Pravděpodobně ne,“ konstatoval Goodwin. „Jsme si toho vědomi. A s manželkou se uskromníme, když je potřeba.“
Pomůže snížení úrokových sazeb?
Inflace se v USA v posledních měsících prudce zvýšila, částečně kvůli dopadům cel, ale také kvůli vyšším cenám služeb, zejména v cestovním ruchu.
„Zámožní spotřebitelé jsou stále ochotni si za spoustu věcí připlatit, zatímco řada domácností omezuje i diskreční výdaje,“ zmínila Diane Swonk, hlavní ekonomka společnosti KPMG, která zároveň upozorňuje, že rozšiřující se nerovnost oslabuje celkové výdaje.
Federální rezervní systém ale v minulých dnech poprvé v tomto roce snížil úrokové sazby, a to o čtvrt procentního bodu. Podle analytiků to tedy může některým domácnostem přinést mírnou úlevu. „Měnová politika nicméně působí se zpožděním a neočekává se, že by současné ekonomické problémy vyřešila, jen může pomoci zvládnout náročné období,” uzavřel Schipper.
