Zní to jako sen, ale pro tisíce zaměstnanců po celém světě je to stále konkrétnější realita – čtyři pracovní dny místo pěti, bez snížení mzdy, a se třemi dny volna. Po úspěšných testech ve Spojeném království, na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu začínají firmy experimentovat s tím, jak přenastavit pracovní rytmus pro 21. století. Výsledkem je vyšší produktivita, nižší míra vyhoření, spokojenější zaměstnanci a v mnoha případech i větší zisky. Vyzkoušelo to i pár firem z Česka.
Co začalo jako okrajová iniciativa několika technologických společností a aktivistů, se dnes mění v seriózní debatu o tom, zda už není čas přepsat pravidla práce. Nahrává tomu automatizace a umělá inteligence, které dávají reálnou šanci zbavit se rutiny a zvýšit efektivitu. A že existuje chuť to vyzkoušet, dokazuje i čerstvá vlna britských firem, které po půlročním testu přecházejí na čtyřdenní režim natrvalo. Má to však i své háčky.
„Čtyřdenní pracovní týden zní moderně, ale většina firem na něj zatím není připravená, přičemž důvodem je vlastní kultura. Bez změny stylu práce, důvěry, odpovědnosti a podpory rozvoje lidí to nebude fungovat. Klíčová bude i schopnost lídrů a týmů prioritizovat podle skutečné hodnoty pro firmu, ne jen podle naplnění úvazku. Pokud se tohle nezmění, stane se zkrácený týden jen nástrojem HR marketingu, ne funkční realitou,“ připomněla pro Euro.cz HR expertka Michaela Sekaninová.
Ostrovní experiment
Jak již bylo zmíněno, poté, co britský půlroční pilotní projekt testoval zkrácený pracovní týden buď ve formě čtyř pracovních dnů týdně, nebo devíti dnů za dva týdny, oznámily všechny zúčastněné firmy, že si nové nastavení ponechají. Téměř tisícovka zaměstnanců tak bude podle serveru The Guardian i nadále pracovat méně než obvyklých pět dní v týdnu, přitom za plnou mzdu. Projekt organizovala iniciativa 4 Day Week Foundation, která dlouhodobě prosazuje kratší pracovní týdny napříč firmami i sektory.
Byli byste pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne?
Navázala tím na předchozí test z roku 2022, kdy se do půlročního projektu zapojilo téměř tři tisíce pracovníků. Výsledkem bylo, že 56 z 61 firem zkrátilo pracovní dobu i po skončení projektu. V lednu tak mohla nadace oznámit, že přes pět tisíc lidí ze starší vlny testů začalo nový rok s trvale zkráceným pracovním týdnem. Zmíněná organizace svoji snahu označuje za pokračování historického posunu z přelomu 19. a 20. století, kdy odborová hnutí prosadila dvoudenní víkend, přičemž do té doby byla běžná šestidenní pracovní doba s jediným dnem volna.
Zastánci čtyřdenního týdne argumentují, že kratší pracovní doba zlepšuje well-being a duševní zdraví zaměstnanců, zvyšuje jejich motivaci a firmám pomáhá s náborem a udržením talentů. Dokládají to i výsledky průzkumu Boston College, podle něhož uvedly necelé dvě třetiny zaměstnanců, že během testovacího období pociťovali menší míru vyhoření, a téměř polovina se cítila spokojenější se životem.
Zkušenosti firem
Do projektu, který v Británii odstartoval v listopadu, se zapojily firmy z neziskového a poradenského sektoru s pěti až čtyřmi sty zaměstnanci. Patřila mezi ně například British Society for Immunology nebo malá webová společnost BrandPipe, jež projekt označila za obrovský úspěch.
„Byl to odrazový můstek, díky kterému jsme přehodnotili, co znamená efektivita. Finanční výsledky jsou dnes dvojnásobné oproti minulosti,“ uvedl její šéf Geoff Slaughter s tím, že pokud se má koncept rozšířit napříč dalšími obory, měli by průkopníci získat podporu nebo pobídky.
V Česku s podobným benefitem experimentuje jen pár firem. Patří mezi ně například společnost SAB finance. Dle podnikového managementu se firmě nabídka až 52 dnů volna ročně navíc osvědčila, pracovníci díky ní dostali zcela nový motivační impulz. „Kromě zvýšené efektivity zaměstnanců byla firma očištěna od běžných procesů, které práci zpomalovaly, a také se podařilo zredukovat e-mailovou komunikaci a vše přesunout do systému,“ sdělila naší redakci Charlotta Petrovková, jež ve společnosti zastává roli ředitelky rozvoje podnikání.
Efekty jako vyšší produktivita, silnější motivace a častější docházení lidí do kanceláří či více zájemců o nové pracovní pozice popisuje i ředitelka strategie brněnské softwarové společnosti Phonexia Zuzana Roznosová. Podle Markéty Lőrinczy, šéfky dotčené firmy, která čtyřdenní pracovní týden pro všechny zaměstnance zavedla od roku 2023, se původní obavy z hromadění práce a neschopnosti plnění termínů ukázaly jako liché.
„Zaměstnanci vidí v kratším pracovním týdnu natolik velký benefit, že dokážou pracovat mnohem efektivněji a lépe si činnosti rozvrhnout, aby ji zvládli v kratším čase,“ nechala se slyšet s tím, že kromě lepšího plánování přispělo k vyšší efektivitě snížení počtu meetingů, plošší struktura firmy a posílená komunikace v týmech.
Má to i svá proti
Také investiční společnost Cyrrus testovala zkrácený pracovní týden v létě 2023. Zaměstnanci si test sice pochvalovali, ale firma určitá negativa zaznamenala, hlavně u dlouhodobých projektů. Experiment byl podle vedení společnosti cennou zkušeností a třeba u kreativních či samostatně řízených pozic se osvědčil. Naopak u týmů, které se věnují projektové a rozvojové činnosti, měl jednoznačně negativní dopady. Proto o plošném zavedení neuvažují a místo toho zkouší jiné typy benefitů, naposledy třeba pozvali všechny zaměstnance na firemní dovolenou na Mauricius.
Na negativa upozornila i řídicí partnerka poradenské firmy RSM CZ&SK Monika Marečková: „Zavádění čtyřdenního pracovního týdne za plnou mzdu považuji za cestu, která nás neposune směrem ke konkurenceschopnosti, ale spíš k evropskému turistickému skanzenu. V době, kdy čelíme silnému tlaku ze strany ekonomik, jako je Čína nebo USA, bychom si měli klást jiné priority – zvýšení produktivity, digitalizaci, investice do inovací.“ Podle ní je překážkou i nedostatečný počet nezaměstnaných, kteří by pomohli vykrýt případný výpadek kapacit.
„Podobné změny by měly být výsledkem vývoje na trhu práce, měnících se preferencí zaměstnanců či nových poznatků v řízení lidských zdrojů,“ přidal se mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona. „Zavádění kratší pracovní doby by mělo být přirozeným vývojem v těch firmách a odvětvích, které si to mohou dovolit bez ohrožení konkurenceschopnosti a provozní efektivity,“ řekl pro Euro.cz.
Podle Denis Janatové, ředitelky společnosti smitio, je zkrácený pracovní režim vhodný například v oblasti technologií, vývoje softwaru, designu a marketingu – tedy jednoduše řečeno tam, kde je měřítkem výsledků spíše kvalita a výstup než fyzická přítomnost v kanceláři.
„Zatímco ještě před pár lety to znělo jako utopie, dnes si firmy uvědomují, že work-life balance je zásadním faktorem pro udržení kvalitních lidí – zejména mladších ročníků. A pokud chtějí být konkurenceschopné, musí nabídnout víc než jen klasickou mzdu,“ podotkla.
U rutinních provozů, výrobních linek nebo služeb typu zdravotnictví je přechod na takový systém samozřejmě náročnější, nikoliv však nemožný. Vyžadoval by každopádně úplně jiný způsob plánování a někdy i personální posílení. „Není to o tom ‚dělat míň‘, ale dělat chytřeji. Kratší pracovní týden není pro každého, ale měl by být možností. A stejně jako remote nebo hybridní režim, i toto je další krok k individualizaci pracovních podmínek. Věřím, že budoucnost práce je flexibilní – a čtyři dny týdně v tom budou hrát svou roli,“ uzavřela Janatová.
