Memorandum o lithiu je neplatné, tvrdí Babiš. Arbitráže se neobává

- Spory ohledně těžby lithia vypukly poté, co loni 2. října ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění, týkající se možné těžby na Cínovci. Na místě nyní provádí průzkum společnost Geomet na základě licence, kterou získala v roce 2010. Loni byla licence ministerstvem životního prostředí prodloužena. Geomet patří od roku 2012 EMH registrované v Austrálii. Podpis memoranda krátce před volbami vzbudil pozornost politiků.

- Už 3. října prezident Miloš Zeman na návštěvě Ústeckého kraje řekl, že v těžbě lithia by se měl angažovat státní podnik. Byla by to podle něj záruka, že prostředky zůstanou v ČR. O den později ministerstvo průmyslu zveřejnilo obsah dokumentu, který obsahuje tři okruhy dohody - závazek „maximalizovat možnosti“ dalšího zpracování lithia v ČR, vůli spolupracovat s českými vědci na nejúplnějším zpracování rudy a možnost, že se stát kapitálově zapojí do těžby.

- Opoziční komunisté přišli 6. října s požadavkem na svolání mimořádné sněmovní schůze k těžbě lithia. Podpořili je poslanci ANO, k žádosti se připojili také někteří poslanci ČSSD a SPD. Ostře se o memorandu vyjádřil předseda ANO, nynější premiér Andrej Babiš, který je označil za „krádež ČSSD za bílého dne“. Podle tehdejšího volebního lídra sociální demokracie Lubomíra Zaorálka ale postupoval ministr Havlíček v rámci toho, co umožnily předchozí kroky mistra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

- Ministr Havlíček 8. října odmítl tvrzení Babiše a některých komunistů, že na základě dokumentu hrozí mezinárodní arbitráž. Memorandum podle něj neznamená pro ČR závazky. O lithiu pak 1. října hlasovala vláda, která hlasy ministrů za ČSSD a KDU-ČSL zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum. Ve stejný den se těžbou zabýval Senát, který vyzval politiky zejména z ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a způsob vedení volební kampaně nad zájmy ČR.

- Kvůli lithiu se 16. října, čtyři dny před začátkem voleb, sešla mimořádně Sněmovna. Poslanci přijali usnesení, ve kterém požádali vládu, aby zrušila platnost memoranda s EMH. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci uvedl, že se o dalším postupu poradí s právníky.

- V polovině října EMH oznámila, že její zájem o těžbu lithia trvá, firma chce o projektu jednat s novou vládou. Společnost také uvedla, že chce dostát závazkům z memoranda a že už jednala se státním podnikem Palivový kombinát Ústí a připravuje jednání se státním podnikem Diamo.

- Po volbách do Sněmovny předseda vítězného hnutí ANO Babiš 29. října řekl, že memorandum o těžbě lithia je podle něj neplatné. Prohlásil také, že zatím neví, jak by situaci řešil, a že chce proto počkat na analýzu, jejíž vypracování slíbil dosluhující premiér Sobotka.

- Po jmenování menšinové vlády Andreje Babiše nový ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner letos 11. ledna řekl, že ministerstvo zatím neplánuje zrušení memoranda o těžbě lithia a že resort vyhodnocuje, co by z hlediska penalizací nebo finančních postihů takový krok znamenal.

- Po jednání s EMH a její dceřinou firmou Geomet 25. ledna oznámil Hüner, že Česko uzavře s EMH do jednoho týdne dodatek k memorandu. O obsahu dodatku odmítl mluvit, řekl pouze, že variant kapitálových účastí je několik, nevyloučil ani účast firmy Diamo. Premiér Babiš 30. ledna Hünera kritizoval za to, že nekonzultoval s vládou svá jednání o úpravě memoranda. Babiš řekl České televizi, že Hünerovi dal za úkol předložit vládě analýzu, že je memorandum neplatné. Navíc podle premiéra Hüner o tématu špatně komunikoval.

- Dnes před jednáním vlády Babiš řekl, že memorandum je nesmyslné a neplatné. Zopakoval to i po jednání vlády s tím, že případných soudních sporů ani arbitráží ze strany EMH se neobává. Podle Babiše je Hünerovým úkolem dojednat právní nezávaznost memoranda.

- O tom, že se v Krušných horách nacházejí zásoby lithia, se ví desítky let. Význam suroviny začal stoupat v posledních dvou dekádách, kdy se lithium stalo součástí stále rozšířenějších baterií. S tím také roste cena suroviny a vyplatí se i těžba, která by ještě před několika lety nedávala ekonomický smysl. V ČR je podle odhadů tři a šest procent celosvětových zásob kovu.

- Společnost Geomet, kterou před deseti lety založila skupina českých geologů, se původně na Cínovci zabývala možným využitím jiných kovů, například cínu nebo wolframu. Ty se na místě těžily do roku 1990, poté už se dobýváni nevyplatilo. Se stoupající cenou lithia Geomet zaměřil většinu své pozornosti právě k tomuto kovu.

- Kromě Geometu, který se chystá na hlubinnou těžbu a podle staršího vyjádření chce mít do poloviny roku 2018 připravenu studii proveditelnosti (těžit se má začít v roce 2022), se získáváním lithia zabývá také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Kov chce získávat z povrchového odkaliště po starší těžbě rud na Cínovci. Tento způsob těžby má trvat pět až šest let a firma již má pro ložisko všechna potřebná povolení.