Lednové intervence vyšplhaly na rekordních 391 miliard

Česká národní banka v lednu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 391 miliard korun za nákup eur. Jde o nejvyšší měsíční objem od zahájení intervencí v listopadu 2013, kdy centrální banka na devizovém trhu nakoupila eura za 202 miliard korun.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun.

Za růstem objemu devizových intervencí je podle ekonomů rostoucí inflace a rostoucí očekávání investorů, že ČNB ukončí kurzový závazek v blízké době. Bankovní rada ČNB na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení devizových intervencí vidí polovinu letošního roku. Rada dodala, že kurzový závazek neukončí dříve než v letošním druhém čtvrtletí.

Intervence ve značném objemu pokračovaly podle analytiků i v únoru, kdy podle jejich odhadů ČNB na trhu nakoupila eura za 210 miliard korun. To podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala svědčí o obrovském zájmu spekulantů o český trh, o sázky na posílení koruny. „Konec kurzového závazku nadále předpokládáme na zasedání ČNB 4. května. Poté očekáváme v průměru posílení domácí měny. Případný odliv spekulativního kapitálu však může korunu krátkodobě i oslabit, klidně i nad úroveň 27 korun za euro,“ uvedl. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler pak konec kurzového závazku očekává na mimořádném zasedání bankovní rady ČNB hned zkraje druhého čtvrtletí.

Přečtěte si rozhovor s členem bankovní rady ČNB:

Osmdesát procent národa žije ve zlatém standardu. Rozhovor s Lubomírem Lízalem z ČNB

Podle ekonomů objem devizových rezerv již překonal hranici 60 procent HDP a patří po Švýcarsku mezi největší v rámci zemí OECD. ČNB dlouhodobě tvrdí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. Ale i v tomto případě ČNB dlouhodobě uvádí, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu.

„Po ukončení intervencí ČNB pravděpodobně vzniknou masivní ztráty z přecenění, které bude následně umazávat dlouhá léta. Pokud by přitom tyto ztráty v průběhu let nevznikaly, a ČNB místo toho generovala zisk, ten by mohl proudit do státního rozpočtu a zlepšovat tak stav českých veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská však upozornila, že hospodaření centrální banky není závislé na veřejných rozpočtech a tíhu z její ztráty přímo nenesou daňoví poplatníci.

Hospodaření ČNB loni skončilo v zisku 46,5 miliardy korun. O využití zisku však rozhoduje bankovní rada a lze předpokládat, že loňský zisk převede do rezervního fondu, a ne do státního rozpočtu. V takovém případě by v rezervním fondu měla mít zhruba 60 miliard korun. Ty následně může využít na umoření případných ztrát.

Zdroj: ČNB

Dále čtěte:

Rusnok: ČNB bude oslabovat korunu nejméně do konce čtvrtletí

Intervence končí, hra o kurzy začíná

ČNB se tváří, že koruna zůstane slabá