Hlasy čtenářů V televizní diskuzi Sedmička (16. října) jsem sledoval rozpravu pánů Tlustého zODS a Krause z ČSSD. Ačkoliv musím říci, že Vlastimil Tlustý poněkud zjednodušoval, s jeho argumenty lze v zásadě souhlasit, a to zejména v oblasti výše daní.
Hlasy čtenářů
V televizní diskuzi Sedmička (16. října) jsem sledoval rozpravu pánů Tlustého zODS a Krause z ČSSD. Ačkoliv musím říci, že Vlastimil Tlustý poněkud zjednodušoval, s jeho argumenty lze v zásadě souhlasit, a to zejména v oblasti výše daní. Tlustý nepřímo tvrdí, že na takzvané Lafferově křivce (závislost výběru daní na výši daňové zátěže) se Česko nyní nachází za maximem. Plyne z toho, že snížení daňové sazby povede ke zvýšení celkového výběru. Potvrdilo se to, co píše autor glosy v Profitu č. 42/2005. O to větší bylo moje zděšení, když pan Kraus během debaty vytáhl jakýsi graf, který prohlásil za Lafferovu křivku, kde bylo maximum této křivky umístěno na úrovni zdanění 50 procent. Ve skutečnosti se maximum této křivky pro každou ekonomiku nachází někde jinde a vůbec není jednoduché je určit. Podobný přístup ČSSD k ekonomii pozoruji po celou dobu její vlády - nedovaření rádobyekonomové si myslí, že poručí větru dešti. A tak vymýšlí a vymýšlí, přičemž jejich výmysly a následné experimenty zbytečně oslabují ekonomiku. Pokud jim to ale nezarazíme včas, tak nás krize, která časem nevyhnutelně vystřídá období růstu, srazí na kolena. Dr. Ing. Ctibor Hlaváč
