Menu Zavřít

Kulturní válka. V Polsku zuří bitva mezi konzervativci a liberály

11. 11. 2020
Autor: Ray Baseley

Třicetiletý právník Mateusz Fuchs ukazuje přímo z pondělní blokády Varšavy na kameru svoji roušku s heslem „j*bat PiS“ a komentuje to slovy: „Hodní jsme už byli, tak teď jinak.“ Fuchs je jedním z mnoha tisíc Poláků, kteří v době pandemie zaplavili ulice polských měst.

Protesty jsou bezprostřední reakcí na rozhodnutí polského ústavního soudu,
který shledal potraty v případě vážných vývojových vad plodu protiústavními.
Nadále mají být možné pouze v případě znásilnění nebo incestu nebo z důvodu
ochrany života matky.

„Tribunál si zachovává pozici, že lidský život má hodnotu v každé fázi
vývoje a měl by být chráněn,“ uvedla zpravodajka polského ústavního soudu.

Kromě nespokojenosti s potratovou politikou se hlas ulice nese v duchu ztráty trpělivosti nad stavem, kam se země posouvá pod jejím faktickým vládcem Jarosławem Kaczyńskim. Na fotkách z nyní více než dva týdny trvajících protestů jsou vidět mnohdy velmi vulgární hesla, některá míří proti vládě, jiná útočí na církev.

„Ne všichni protestují za stejnou věc, někdo je proti zákazu potratů, ale to
je jen špička ledovce. Postupně se požadavky vyostřily až na demisi vlády,“
říká Fuchs přímo z centra dění. Společným jmenovatelem všech současných
polských protestů je rozzuřenost vůči vládě a na pozadí je i protest proti
církvi.

„Ta se nám plete do životů prakticky od dětství, máme toho dost,“ dodává a
nabízí jeden příklad, jak silné postavení církev v polské společnosti má: „Na
základních a středních školách jste na předmět křesťanství zpravidla
zaregistrován automaticky, rodiče vás mohou odhlásit, je ale společensky
nepsaným požadavkem výuku absolvovat.“

Kolem 85 procent Poláků se sice stále identifikuje jako katolíci, ale ubývá
praktikujících. Studie Pew Research Center uvádí, že návštěvnost kostelů u
mladých v Polsku klesá nejrychlejším tempem na světě s prudkým poklesem důvěry
v církev jako instituci.

Soud vládní strany

Vicepremiér a předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński ospravedlňuje soudní rozhodnutí článkem ústavy, který obsahuje slova o nutnosti „zajištění právní ochrany života každého člověka“. V Polsku se ročně uskuteční podle oficiálních statistik pouze přes tisíc potratů, pro 98 procent z nich jsou důvodem závažné vady plodu. Jinými slovy – v praxi matka nebude moci na interrupci, ani když je dítě postižené tak vážně, že nepřežije do druhého týdne po narození.

Silně omezit už tak jednu z nejstriktnějších evropských potratových politik
se vládnoucí konzervativci snažili již vícekrát. V roce 2016 návrh na zákaz
potratů dostala do parlamentu protipotratová sdružení. Zákonodárný sbor jej
však po protestech odpůrců pohřbil. Letos je situace jiná. Co nešlo přes
zákonodárný sbor, povedlo se přezkumem u ústavního soudu, který je složen
převážně z nominantů PiS. Strana od svého návratu k moci v roce 2015 nominovala
pět svých soudců do patnáctičlenného ústavního tribunálu, proti jehož
rozhodnutí se nelze odvolat.

Válka mladých proti katolické vládě

V Poznani protestující dokonce přerušili i mši. Je to poprvé, co se v Polsku
demonstruje i na církevní půdě, v kostelích.

Student Jasiek Gafke, účastník těchto nepokojů, neskrývá své rozhořčení. „Tohle
potratové rozhodnutí způsobilo opravdovou kulturní válku. Ze začátku to byla
roztržka mezi pravicovou vládou a levicovými demonstranty, pak se začali
přidávat středoví voliči, ale dnes je to válka mladých lidí, kteří jen chtějí
svobodu a svá práva, proti staré tvrdohlavé katolické vládě. Musíme se spojit i
přes rozmanitosti a dosáhnout svého. Můj kamarád donedávna podporoval krajní
pravici, dnes se účastní protestů. Moje babička, která dlouhodobě volí PiS, je
už příště nepodpoří,“ tvrdí Gafke.

Učitelé na Jagellonské univerzitě v Krakově dokonce povolují studentům, aby
se účastnili protestů, nemusejí se přitom omlouvat z výuky.

Přestože interrupce představují v Polsku výbušné téma, data publikovaná
liberálním deníkem Gazeta Wyborcza ukazují, že většina obyvatel nesouhlasí s
omezením dosavadního potratového kompromisu. Nález ústavního soudu přišel
zčistajasna uprostřed pandemie, bez předchozí debaty v parlamentu nebo
referenda mezi občany.

Proč polští zákonodárci protlačili přes Ústavní soud omezení interrupcí
právě teď v době dvacetitisícových denních přírůstků nakažených covidem?
„Potraty nebo také otázky LGBT se v Polsku už tradičně používají jako zástupná
témata, tentokrát se tím vláda snaží zakrýt nezvládání pandemie,“ myslí si
protestující právník Fuchs.

Polští komentátoři pak zátah na potraty hodnotí jako Kaczyńského krok jít na
ruku ultrakonzervativním vládním spojencům, straně Solidární Polsko ministra
spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, s níž se strana PiS před nedávnem zmítala v
koaliční krizi.

Zákazem potraty nezmizí

Nález polského ústavního tribunálu přináší ale i další důsledky spojené s potratovou turistikou. „Je naivní si myslet, že prostý zákaz přerušit těhotenství všechny smíří s tím, že budou pečovat o postižené dítě,“ říká Marta Smolíková, členka výboru České ženské lobby. Už nyní podle BBC cestuje každoročně kolem 100 tisíc Polek do zahraničí za interrupcemi. Mezi cílovými zeměmi bývá i Česko. Kvůli tomu dokonce nově vznikla organizace Ciocia Czesia (neboli Česká Teta), která bude Polkám pomáhat ukončení těhotenství v Česku zajišťovat.

Debaty kolem interrupcí jsou dále nevyhnutelně spojeny s tématy dostupnosti
antikoncepce nebo dostatku informací ohledně plánování rodiny. A tady Polsko
naráží na další problém, protože patří k zemím, kde se lidé dostanou k moderním
antikoncepčním metodám velmi složitě.

Třeba takzvaná nouzová antikoncepční pilulka je v Polsku podle Evropského
konsorcia pro nouzovou antikoncepci dostupná pouze na předpis lékaře. Podobná
je situace třeba v Maďarsku nebo na Slovensku, kde v parlamentu nedávno taktéž
padaly návrhy na zpřísnění interrupcí.

Protipotratové tažení má ale celosvětový rozměr. V den, kdy se polské ženy
dozvěděly, že ukončit nechtěné těhotenství bude čím dál obtížnější, podepsal
americký prezident Donald Trump spojenectví na ochranu rodiny s více než třiceti
převážně autoritářskými státy, jehož cílem je i omezení práva na potrat. Signatářem
je nepřekvapivě i Polsko.

Protesty již přinesly drobný výsledek. Vláda odložila publikování zákona
zakazujícího potraty ve sbírce zákonů, zatím tedy nevstupuje v platnost a není
vyloučeno přijetí nějakého kompromisního řešení. Nespokojenost, která vehnala
občany uprostřed zuřící pandemie do ulic, naznačuje, že by se polští přední
konzervativci v čele s Kaczyńským mohli strachovat o své místo.

Strana PiS, která před rokem touto dobou ovládla volby do Sejmu s téměř
44procentním ziskem, se aktuálně těší pouze zhruba třicetiprocentní podpoře,
což je jen oproti letošnímu září pokles o deset procentních bodů. Jak moc
hluboká kulturní válka u našich sousedů probíhá a jestli budeme svědky nové
sekulárnější verze společnosti, ale uvidíme za tři roky, až Poláci odevzdají
hlasy v řádných parlamentních volbách.

CONTENT24

Autorka je spolupracovnicí redakce

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).