Americká streamovací společnost Netflix dnes už bezpochyby patří k nejvýznamnějším firmám ve filmovém průmyslu. Podle údajů z konce roku 2024 má totiž přes 300 milionů předplatitelů, což je mnohem více než třeba u Maxu od HBO nebo Disney+, které nedosahují ani polovičních čísel. Netflix chce každopádně i nadále růst, s čímž mu má pomoci stále častěji využívaná strategie – spolupráce s významnými hollywoodskými režiséry.
Streamovacímu gigantovi se podle CNBC v posledních letech podařilo nalákat mnoho známých jmen, k nimž patří třeba Martin Scorsese, Alfonso Cuarón, Greta Gerwig, Rian Johnson, Bong Joon-ho, Spike Lee nebo Guillermo del Toro. Všichni tito režiséři pro Netflix natočili nebo natáčí filmy, ačkoliv ví, že jejich snímky se nikdy nedostanou do běžné distribuce v kinech.
Do kina jen někde a jen na týden
Právě absence promítání v klasických kinech pro mnoho umělců dlouhou dobu představovala zásadní překážku případné spolupráce s Netflixem, jelikož tvrdili, že „kinozážitek“ je důležitý a nenahraditelný. Americká firma jim částečně vyšla vstříc a nyní u mnoha snímků povoluje promítání alespoň v omezeném množství kin pouhý jeden týden po premiéře. Ke zmíněnému kroku ovšem přistoupila hlavně proto, aby se její filmy mohly ucházet o Oscara.
A proč vlastně Netflix kinosály tak tvrdošíjně odmítá? Vedení společnosti v minulosti opakovaně uvedlo, že promítání filmů v kinech považuje za „zastaralý“ model, který navíc jde zcela proti tomu, o co se firma dlouhodobě snaží. To ostatně potvrdil i Ted Sarandos, jeden ze dvou generálních ředitelů Netflixu.
„Nemáme v plánu měnit naši strategii v oblasti tržeb. Účelem Netflixu je poskytovat obsah našim předplatitelům, přičemž publikum, které za tuto službu platí, by se k němu mělo dostat co nejdříve. Nepřijde nám vhodné, aby museli několik týdnů čekat na to, až daný film skončí v kinech,“ uvedl Sarandos.
Netflix natočí, co jinde odmítnou
Vzhledem k tomu, že strategii odmítání klasického promítání v kinech Netflix pravděpodobně hned tak neopustí, musí firma umělce nalákat výhodami, které jim klasické filmové společnosti většinou nechtějí poskytnout. Podle odborníků jde především o lukrativní smlouvy, tvůrčí svobodu a potenciálně velké publikum zmíněných 300 milionů předplatitelů. Platforma se tedy stala významným útočištěm pro autory, jejichž filmy by jinak nemohly být natočeny, ať už kvůli vysokým rozpočtům nebo žánrům, u nichž hrozí riziko nižších tržeb.
Dobře to ilustruje třeba snímek Pasáž (v originále The Electric State) od bratří Russoových, kteří vytvořili úspěšné filmy Captain America: Návrat prvního Avengera nebo Avengers: Endgame. Jejich nejnovější snímek měl být původně produkován v rámci Universal Studios, to se ale zaleklo vysokých nákladů na výrobu ve výši 320 milionů dolarů (asi 6,7 miliardy korun), takže nakonec práva získal právě Netflix, pro nějž taková suma nebyla problém. Stejný scénář se odehrál i u Scorseseho snímku Ir, který streamovací společnosti zajistil velkou pozornost díky deseti nominacím na Oscara.
„Netflix nabízí filmařům neodolatelnou kombinaci velmi štědrého rozpočtu a široké tvůrčí svobody. To stačí, aby přilákal některá z největších jmen současné filmové tvorby, ať už za kamerou, nebo před ní. I přesto je ale zmíněný vývoj pozoruhodný, protože většina těchto významných jmen si vybudovala kariéru na velkých plátnech, tedy v kině,“ řekl Paul Dergarabedian, hlavní mediální analytik společnosti Comscore.
Ať už si odborníci o současné strategii Netflixu myslí cokoli, minimálně z obchodních čísel se zdá, že funguje náramně. Akcie společnosti se aktuálně obchodují za téměř 1 300 dolarů (27 300 korun), přičemž od ledna vzrostly takřka o polovinu a za poslední rok – ruku v ruce s tím, jak přibývá i samotných předplatitelů – dokonce o více než 90 procent.
