Rok 2024 byl pro finanční, a zejména akciové trhy rokem vydařeným. Dobře si přitom vedly jak akcie zahraniční, tak i ty české. Jen namátkou: index S&P 500 loni vzrostl zhruba o 24 procent, přičemž podobně na tom byl i hlavní index pražské burzy PX.
Akciové trhy loni navíc několikrát překonaly historické rekordy, což znamená, že ti, kdo do nich investovali, jsou nyní s největší pravděpodobností v plusu. „Za zhruba sedmiletou historii Fondee jsme to viděli několikrát. Když jdou akcie nahoru, investorů přibývá a také více investují,“ říká spoluzakladatel zmíněné investiční platformy Jan Hlavsa.
„Za rok 2024 se počet našich investorů zvýšil o 32 procent, respektive 4 400 osob na skoro 18 tisíc. Ti do svých investičních účtů vložili zhruba 700 milionů korun, což je dvakrát více než předloni. Na konci minulého roku jsme tak spravovali aktiva v hodnotě 1,59 miliardy korun, což je meziročně o 66 procent více,“ dodává.
Růst trhů i novinka v podobě DIP
K výraznému navýšení investorské základny i peněz pod správou Fondee vloni dle Hlavsy přispěl zejména takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), v rámci něhož stát nabízí daňové zvýhodnění, pakliže lidé vloží své peněžní prostředky do jimi určeného druhu investičních nástrojů. Ten platforma tehdy zavedla hned od 1. ledna.
„Zvýšený zájem byl jak na začátku, tak především koncem roku, kdy lidé do DIPu posílali peníze kvůli odpočtům z daní,“ přibližuje spoluzakladatel Fondee s tím, že jen v listopadu objem vkladů do investičních účtů v režimu DIP v rámci jeho platformy překonal dvojnásobně ty ze srpna, září i října. V prosinci počet vkladů narostl meziměsíčně o čtvrtinu, zatímco jejich objem dokonce o 150 procent. Za celý kalendářní rok 2024 si pak klienti v režimu DIP nechali zřídit více než půl druhého tisíce účtů.
Využili jste loni DIP?
„Hodně DIPů si založili lidé, kteří už s námi investovali i předtím. Podstatnou část ale představují i úplní nováčci, pro něž jde o první zkušenost s investováním do nízkonákladových ETF (burzovně obchodované fondy – pozn. red.). Pro početnou skupinu byl DIP důvodem, proč s investováním začali,“ doplňuje Hlavsa pro Euro.cz.
To ostatně ve své analýze retailových investičních produktů za rok 2024 potvrzuje rovněž produktový expert Pillow pojišťovny Martin Podávka: „Obohacení třetího penzijního pilíře o DIP bude mít možná větší dopad, než by kdokoli zprvu předpokládal. Potenciální klienti se díky němu začali zajímat o investice obecně.“
Z DIP může být masová záležitost
Za celý trh jsou zatím známé pouze údaje ke konci třetího kvartálu, kdy do dlouhodobého investičního produktu vložilo peníze 78 680 Čechů. Toto číslo zahrnuje data většiny poskytovatelů DIP z řad členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT), celkový počet lidí s DIP ale bude podle odborníků o několik tisíc vyšší.
„Ačkoliv řada poskytovatelů začala nabízet DIP až v průběhu roku a k DIP neprobíhala žádná masová kampaň ze strany státu, produkt se těší mezi investory velké popularitě,“ uvádí výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. Zmíněný nástroj si podle předsedy AKAT Jaromíra Sladkovského vede velmi dobře i ve srovnání s obdobnými produkty v minulosti – například doplňkové penzijní spoření si ke konci roku 2013, kdy bylo zavedeno, zřídilo necelých 77 tisíc lidí, kdežto o 10 let později to už bylo 1,787 milionu.
Zájem lidí o DIP si pochvaluje také Hlavsa, a to navzdory faktu, že nejen průzkum agentury STEM/MARK pro Fondee poukázal na relativně nízké povědomí veřejnosti o této novince – neznalo ji 67 procent respondentů v produktivním věku. „Když se podívám na tempo přírůstku klientů dnes masově rozšířeného penzijního spoření, tak je DIP dokonce rychlejší. Za pár let tedy může jít taky o ‚masovku‘, což by s ohledem na důchody bylo jen a jen dobře,“ myslí si podnikatel.
Ženy dohánějí v investování muže
Loni byl na Fondee poprvé mezi novými klienty vyšší podíl žen než mužů. V říjnu tvořily tři pětiny nově registrovaných uživatelů. Celkově má sice na inkriminované platformě investiční účet stále více mužů, dlouhodobě se ale jejich podíl snižuje – žen je zde aktuálně asi třetina.
Podobná data přitom uvádí i konkurenční Portu, kde má zainvestováno už přes 200 tisíc lidí. Z toho tvoří ženy již 37procentní podíl, ačkoliv ještě před dvěma lety byl méně něž třetinový.
Podle Hlavsy stojí za zvyšujícím se podílem investorek jednak překonávání stereotypu, že investování je doménou mužů, jednak rostoucí obliba dětských investičních účtů. „Narození potomka bývá silným impulsem k založení investičního účtu, ale jde také o cestu, jakou u nás ženy investování objevují. Nezřídka si pak otevřou také účet pro sebe,“ míní s tím, že o osvětu investování mezi ženami se soustavně zasazuje také jeho partnerka Eva.
Trhy zřejmě porostou i letos
Sám Hlavsa je přesvědčen, že optimismus na trzích vydrží i v průběhu letošního roku: „A pokud přijde nějaký propad, tak věřím, že naši klienti ho v klidu překonají. V minulosti už se párkrát potvrdilo, že jakmile trhy zakolísají, tak spíše vyčkávají na opětovný růst. Nejen já bych takovou situaci bral jako příležitost dokupovat za lepší peníze.“
Jinak ale dle spoluzakladatele Fondee platí, že začít s investováním například do zmíněných ETF je možné prakticky kdykoliv – tedy pokud má člověk v plánu tak činit dlouhodobě. „Hodnota akciového trhu v dlouhodobém časovém měřítku vždy rostla,“ podotýká.
V podobně pozitivním duchu vzhlíží k letošnímu roku i řada dalších analytiků, ačkoliv současně varují i před některými riziky. Letos investice podle jejich názoru ovlivní zejména technologický, finanční a energetický sektor.
„V roce 2025 bude důležité sledovat jednotlivá zasedání centrálních bank v čele s Fedem (americkou centrální bankou – pozn. red.) a také první kroky Donalda Trumpa. Velkým tématem bude udržitelnost datových center a jejich energetická náročnost, která s trendem AI neustále roste,“ přidává se investiční analytička společnosti Swiss Life Select Petra Hrdličková.
„Využití umělé inteligence ve zdravotnictví a při vývoji léků bude zřejmě jedním ze zajímavých sektorů, přičemž rostoucí důraz na kybernetickou bezpečnost bude tento trend doprovázet. Nelze však zapomenout na geopolitická rizika a konflikty nejen na Blízkém východě nebo růst inflace nad cílové hodnoty centrálních bank,“ uzavírá.
