Tradice zpracování kůží v českých zemích sahá hluboko do historie. V meziválečném období bylo Československo dokonce velmocí, co se obuvnictví a kožedělné výroby týče, a jeho export mířil do celého světa. V devadesátých letech došlo v případě těchto odvětví k útlumu, dnes však celý segment zase oživuje – byť relativně pomalu.
A právě do poloviny devadesátek spadají i počátky skupiny Karo, kdy se čalouník Pavel Klvaňa pustil do obchodu s kůžemi pro nábytkářský průmysl, které vozil z Itálie, Latinské Ameriky, Indie či Pákistánu. K transformaci na obchodně-výrobní holding ho přiměla nemožnost finálních úprav kůží podle přání zákazníků. V bývalém areálu zemědělského družstva v Boršově u Jihlavy proto vybudoval výrobní závod a v listopadu 2015 spustil výrobu.
Úspěšné IPO a rozšíření portfolia
Rozvoj takové produkce není rozhodně nic lehkého, zejména pokud jde o nastavení kvalitních výrobních procesů. A tak Klvaňa oslovil Jakuba Hemerku, s nímž ho v roce 2016 propojil společný právník a z něhož se následně stal partner a finanční ředitel firmy Karo Leather.
Ta postupně rostla, načež se oba pánové na podzim roku 2019 rozhodli, že si pro peníze na další rozvoj půjdou přímo až na pražskou Burzu cenných papírů. Jejich vstup na trh Start byl úspěšný, dnes se akcie Karo Leather obchodují za téměř čtyřnásobnou cenu než na počátku – začínali na 40 korunách, zatímco nyní jsou k dostání mezi 140 až 150 korunami za kus. Do budoucna se přitom podle Hemerky očekává další zhodnocení.
Vydařené IPO (první veřejná nabídka akcií – pozn. red.) umožnilo výstavbu další fabriky, která v roce 2023 vznikla v Brtnici, kde se průmyslově kůže zpracovávalyod 19. století. „Chvíli jsme tehdy uvažovali o novém výrobním závodu v Uruguayi, ale covid nás ‚vyléčil‘, takže jsme se rozhodli pro Česko,“ popisuje původní záměry Hemerka. Maximální kapacita firmy se s novou továrnou zvýšila ze 120 tisíc na 140 tisíc metrů čtverečních kůže, přičemž investice do obou závodů přesáhly od doby vstupu na burzu částku 500 milionů korun.
„Finišování sice probíhá dál v Boršově, ale nový závod v Brtnici přinesl vyšší přidanou hodnotu – umožnil nakupovat surovinu, nikoli polotovar. Zásadně se tak rozšířilo naše produktové portfolio. Bez nového závodu bychom vyráběli hlavně ‚economy‘ useň pro výrobu nábytku, jaký produkuje třeba Ikea. Díky Brtnici jsme však vstoupili do nových odvětví, jako je prémiový nábytek či obuvnictví včetně výroby usní pro taktickou obuv,“ dodává Hemerka s tím, že během posledních dvou let Karo prodalo každoročně přes milion metrů čtverečních kůží ročně, což je pro představu více než 140 fotbalových hřišť.
Export míří na sever Evropy
Největšími odběrateli Karo Leather jsou výrobci nábytku, na export míří přes 95 procent produkce, převážně do severní poloviny Evropy – tedy hlavně do Polska, dále do pobaltských zemí, Skandinávie, Lichtenštejnska či Německa. Tam dodává firma kůže pro nábytek střední a vyšší kvality, jaký prodávají třeba XXXLutz.
„Co se týká Česka, výrobců nábytku tady moc není. Například bystřický Ton spotřebuje za rok kolem dvou tisíc metrů čtverečních kůže, přitom my jich vyrobíme kolem milionu,“ popisuje důvody významného podílu vývozu Hemerka.
V Česku se však Karo podařila spolupráce s výrobci obuvi, jako jsou Vasky, Botas či Prabos. Anebo také s jednou nejmenovanou slovenskou firmou, která vyrábí taktickou obuv, tedy obuv pro ozbrojené síly, záchranné složky, extrémní sporty, lov, horolezectví a aktivity v obtížném terénu. V letošním roce se rovněž rýsují dodávky pro výrobce armádní obuvi ve zmíněném Polsku a Německu.
Další plány i dobrý výhled
Karo zpracovává jen hovězí nebo buvolí kůže, které představují odpadní produkt masného průmyslu. A z nich díky novému závodu v Brtnici dokáže vyrobit z jednoho metru čtverečního vstupu až tři metry produktu, protože „tlustá“ a nezpracovaná kůže „wet blue“ se podélně štípe na dvě až tři vrstvy, z nichž se vytvářejí finální produkty. A tyto takzvané štípenky nyní firma začala vyvážet do Asie, hlavně do Číny a Vietnamu, pro výrobu pracovních pomůcek a obuvi. Ba co víc, nově také kůže z Karo míří do výroby nábytku v Turecku.
„Další investice do rozvoje skupiny vyhodnocujeme, ale v úvahu připadá zřízení logistického centra v Polsku, především kvůli významnému exportu do této země. Zvažujeme také investovat do práce s vodou či rekuperace,“ doplňuje Hemerka.
Téměř jistý je však přesun na regulovaný trh pražské burzy plánovaný na přelomu let 2025 a 2026. Jeho cílem je přinést vyšší likviditu stávajícím investorům a otevřít se investorům fungujícím pouze na regulovaných trzích, přičemž podle slov Hemerky jde hlavně o fondové investory typu Conseq nebo Allianz.
Optimistický je výhled na příští rok, i co se finančních výsledků týče. Ten loňský byl pro Karo Leather v tomto ohledu zatím nejúspěšnější v historii, když podle předběžných údajů vzrostl ukazatel EBITDA meziročně o 170 procent na 96 milionů korun, zatímco tržby překonaly čtvrtmiliardovou hranici.
Letos se očekává další růst – EBITDA by se měla zvýšit o dodatečných 37 procent na 132 milionů korun, kdežto zisk čistý dokonce o 130 procent na úroveň 62 milionů. V roce 2027 pak vedení počítá, pokud jde o zmíněný ukazatel EBITDA, s atakováním 200milionové hranice.
