Menu Zavřít

Jeden odstín šedi. Němci přestávají vyrábět polystyren

9. 9. 2018
Autor: Profimedia.cz

Před více než půl stoletím vymysleli Němci polystyren. Dnes od něj navzdory rostoucí poptávce upouštějí.

Počátkem 50. let minulého století vyvinul Fritz Stastny, německý inženýr rakouského původu s českým příjmením narozený v Brně, Styropor. Hmota obecně nazývaná polystyren byla sice známá už od 30. let 18. století, teprve Stastneho zdokonalení však vedlo k revoluci ve stavebnictví a rozšíření nového izolačního materiálu do celého světa.

Češi milují polystyren

Jen v Česku se loni spotřebovalo podle statistik Sdružení EPS ČR přes 60 tisíc tun polystyrenu. V posledních letech jde poptávka nahoru především v souvislosti se zateplováním domů a dotačními miliardami, které na úspory energií směřují. Během dvaceti let vzrostla spotřeba na šestinásobek. „Česká republika má největší spotřebu polystyrenu na počet obyvatel v celé Evropě a jeho obliba a spotřeba neustále rostou,“ pochvaluje si předseda sdružení Pavel Zemene. Pěnový materiál se v Česku i vyrábí. Kralupská chemička Synthos, která spadá pod stejnojmenný chemický koncern z polské Osvětimi, ročně vyprodukuje mezi 90 a 100 tunami.


Hliník místo lithia. Edison internetu chystá černou labuť v energetice

Recyklace hliníkových plechovek. Ilustrační foto.


Podle Pavla Zemeneho éra bílých lehkých kuliček přitom ještě zdaleka neskončila. „Spotřeba EPS (pěnového polystyrenu -pozn. red.) ve světě roste stálým tempem okolo pěti procent ročně, které lze očekávat i do budoucna. Pěnový polystyren slouží nejen jako tepelná izolace budov, ale vyrábějí se z něj dále potravinové obaly pro take away prodej, cyklistické i lyžařské helmy, dětské autosedačky, prvky do saun, nábytek, dekorační předměty, filmové a divadelní kulisy a mnoho dalších produktů“ dodává Zemene.

Pětiprocentní růst očekává i studie společnosti Market Density, podle které dosáhne světový trh s polystyrenem do pěti let hodnoty 19,9 miliardy dolarů. V Evropě a Severní Americe se sice kvůli komplikované recyklaci nebude poptávka zvyšovat tak rapidně, to by však měl vykrýt růst v Číně a především v jihovýchodní Asii.

Hubenější nástupce

Stastneho zaměstnavatel a jeden z předních světových výrobců, německý chemický gigant BASF, od klasického bílého polystyrenu paradoxně upouští. V současnosti ho vyrábí pod názvem Styropor už jen v chemičkách v německém Ludwigshafenu a v Ulsanu v Jižní Koreji. Podle Stefanie Gebhardtové z BASF přitom společnost produkci v Koreji ještě letos ukončí. „Koncem roku 2018 bude výroba Styroporu v Koreji ukončena ve prospěch Neoporu,“ vysvětluje Gebhardtová.

Neopor, neboli šedý polystyren, je nástupce klasického bílého polystyrenu, ve kterém BASF vidí budoucnost. S jeho vývojem odstartoval poté, co Styroporu vypršel patent, a výroba pěnového materiálu se tak otevřela pro veškerou konkurenci. Materiál s přídavkem grafitu má zhruba o pětinu lepší izolační vlastnosti než jeho předchůdce. Na fasádě tedy není potřeba tak široká vrstva a využití tudíž nachází především na stavbách, kde existuje nějaké prostorové omezení. Logicky je Neopor také dražší a pro výrobce ziskovější. Podle Zemeneho sice bílou izolaci nikdy úplně nenahradí, jeho spotřeba jde však nahoru.

V době, kdy se firmy po celém světě vrhly na bílý polystyren, až to částečně vedlo k přebytku výrobních kapacit, jeho vynálezce odstartoval útlum ve prospěch kvalitnějšího, pokrokovějšího a profitabilnějšího produktu. To je přístup, který německé firmy odlišuje od většiny světové konkurence a v konečném důsledku dělá z Německa největší evropskou ekonomiku. V mnoha ohledech je bohužel odlišuje i od těch českých.

Přečtěte si také:

Pět korun za plechovku. Zálohovat se budou možná i hliníkové obaly

EBF24

Pozdě, ale dražší. I Němci mají svůj "tunel Blanka"

Ozdravná kúra stavebního holdingu PSJ začala, další bude patrně následovat


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).