Menu Zavřít

Japonští vědci našli způsob, jak obalit roboty „lidskou“ kůží. Pokrok najde využití v kosmetice i plastické chirurgii, doufají

2. 7. 2024
Doba čtení: 2 minuty
Autor: University of Tokyo, Shoji Takeuchi a kol.
  • Tým vědců z Tokijské univerzity přišel na způsob, jak k humanoidním robotům „připevnit“ tkáň podobnou lidské kůži
  • Tento úspěch znamená, že jsou roboti zase o krok blíže k lidskému vzhledu. Práce tokijských výzkumníků by navíc mohla přinést nové možnosti v oblasti kosmetiky i plastické chirurgie
  • Do budoucna se vědci hodlají zaměřit na to, aby byla měkká tkáň ještě více podobná skutečné pokožce. Toho chtějí docílit třeba pomocí vrásek, ve hře je i zabudování „nervů“ a čidel

Když přijde na humanoidní roboty, postoj společnosti se značně rozchází. Zatímco někteří jsou toho názoru, že stroje by měly vypadat jako stroje, druzí jsou lidským vzhledem moderní technologie fascinováni. Mezi ty, kteří se „zlidštěním“ robotů aktuálně zabývají, patří třeba vědci z Tokijské univerzity, již přišli s nevšedním pokrokem. Našli totiž způsob, jak na složité formy humanoidních robotů navázat umělou kožní tkáň.

To robotům přináší celou řadu potenciálních výhod, jako jsou zvýšená mobilita, schopnost samoléčení či stále živější vzhled. Obecně by pak výzkum mohl být užitečný také v kosmetickém průmyslu, výzkumu stárnutí kůže nebo při trénování plastických chirurgů.

Inspirace lidskými vazy

Tým Tokijské univerzity vedený profesorem Šodžim Takeučim se při práci inspiroval lidskými vazy. Své nápady následně výzkumníci úspěšně otestovali na „obličeji“ robota.  

Outstream Placeholder

Nejednalo se přitom o první zkoušku tohoto typu. Jakožto průkopník v oblasti biohybridní robotiky pracoval na propojování měkkých a robotických komponentů Takeuči už dříve. V minulosti vytvořil například miniroboty, kteří se pohybují pomocí biologické svalové tkáně. A stojí rovněž za 3D tištěným masem vypěstovaným v laboratoři či umělou kůží schopnou regenerace.  

A právě při výzkumu poslední ze zmíněných oblastí pocítil Takeuči potřebu posunout výzkum robotické kůže dál. „Když jsme zkoumali robota ve tvaru prstu pokrytého tkání umělé kůže, kterou jsme vypěstovali v naší laboratoři, přemýšlel jsem o tom, jak zlepšit přilnavost mezi prvky robota a podkožní strukturou kůže,“ nechal se slyšet v tiskové zprávě Tokijské univerzity.

Humanoidní robot Apollo míří do skladů i do vesmíru. Se zvládnutím většiny lidských činností mu pomůže umělá inteligence
Přečtěte si také:

Humanoidní robot Apollo míří do skladů i do vesmíru. Se zvládnutím většiny lidských činností mu pomůže umělá inteligence

Způsob, jak kůži s povrchem robota spojit, nakonec našel v použití speciálně vytvořených perforací ve tvaru písmene V. Ty nakombinoval se speciálním kolagenovým gelem. „Přirozená pružnost kůže a silný způsob přilnavosti znamenají, že se tkáň může pohybovat s mechanickými součástmi robota, aniž by se odtrhla nebo odloupla,“ doplnil s tím, že přechozí metody se neobešly bez použití miniaturních kotviček a háčků. Jejich nevýhodou byl ale třeba fakt, že během pohybu robota docházelo k poškození umělé kůže.

Nutno podotknout, že manipulace s měkkými a vlhkými biologickými materiály, které se během procesu vývoje využívají, není zrovna snadná. „Pokud například není dodržena sterilita, mohou se do kůže dostat bakterie, kvůli které odumře,“ uvedl Takeuči s tím, že stejně jako lidská pokožka i ta robotická je schopná regenerace a lze k ní přidat další tkáně, jako jsou třeba nervy. Interaktivní schopnosti a lepší povědomí o prostředí by pak zase umožnilo ještě zabudování senzorů.

KL24

Přibudou i cévy, pot a nervy 

Už nyní tým tokijských vědců zkoumá například nutnost povrchových vrásek a silnější epidermis, tedy nejsvrchnější vrstvy kůže, díky čemuž docílí ještě více lidského vzhledu. „Věříme, že vytvoření silnější a realističtější pokožky lze dosáhnout začleněním potních a mazových žláz, pórů, cév, tuku a nervů,“ přiblížil Takeuči. 

Rozhodujícím faktorem dle něj bude samozřejmě pohyb, a to nejen materiálu. A výzvou je aktuálně rovněž vytvoření „svalů“ robota, dodal na závěr.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).