Na konci uplynulého pracovního týdne došlo ve vodách Tichého oceánu k nevšední situaci. Po dobu dlouhých 12 hodin nevyplula z Číny do přístavů na západním pobřeží Spojených států ani jedna nákladní loď. Ještě pár dní nazpět jich přitom tuto plavbu mělo absolvovat více než čtyřicet. Něco takového bylo k vidění naposledy v časech pandemie.
Příčinou nastalé situace pochopitelně je, totiž byla, probíhající obchodní válka, kterou v dubnu rozpoutal americký prezident Donald Trump, když uvalil vysoká cla na celou řadu zemí. A Čína jimi byla postižena zdaleka nejvíce.
Obchodování s druhou největší ekonomikou světa se vzápětí stalo de facto nemožným, neboť Američané zatížili čínské výrobky 145procentním clem, zatímco ze strany Pekingu šlo o přirážku ve výši 125 procent. A právě to následně vedlo k takto razantnímu propadu objemu dováženého zboží, jehož rychlost překvapila mnohé. „Máme důvod k obavám, když vidíme vyšší čísla zrušených plaveb a nižší počet připlouvajících lodí, než tomu bylo během pandemie,“ přiznal Mario Cordero, šéf přístavu v Long Beach.
Nepříznivé dopady na spotřebitele
Zmíněné problémy se podle CNN týkají těch nejvytíženější amerických přístavů vůbec. V kalifornském Long Beach zaznamenali oproti běžnému provozu pokles objemu až o dvě pětiny, nedaleký port v Los Angeles se přiblížil třetině, přičemž zpomalení očekávali také v New Yorku a New Jersey, tedy na východním pobřeží USA. A pokud jde o Seattle, který se nachází pro změnu zase na severozápadě země, tam nebyla minulou středu spatřena dokonce ani jedna jediná kontejnerová loď.
„Pokud se tato situace rychle nezmění, uvidíme brzy v obchodech prázdné regály. Spotřebitelé to pocítí během příštích třiceti dnů,“ řekl Cordero, podle kterého je brzká dohoda s Čínou nanejvýš nutná, neboť v opačném případě ceny vyletí vzhůru a nedostatek zboží v obchodech bude trvalý.
Obchodní příměří a přesuny výroby
Objem americko-čínského obchodu klesal kvůli rostoucímu napětí již od roku 2016. Asijská velmoc sice nadále zůstává hlavním dovozcem do USA, podle Vincenta Clerca, šéfa Maersku, tedy druhého největšího lodního přepravce na světě, se nicméně zbožová výměna mezi těmito dvěma státy v uplynulých dnech propadla oproti běžnému stavu o 30 až 40 procent. „Nedojde-li ke zmírnění obchodního napětí a neuzavřeme-li obchodní dohody, následné dopady by mohly být dlouhodobé a velmi nepříznivé,“ potvrdil.
Jeho přání se během víkendu naštěstí naplnilo. Tedy alespoň částečně. Stalo se tak poté, co Trump nejprve minulý pátek navrhl snížení celní sazby vůči Číně na 80 procent, načež během následných víkendových jednání zástupců obou zemí bylo domluveno, že po dobu devadesáti dní klesnou uvalená cla u zboží dováženého z Číny na třicet procent, respektive na deset v případě zboží putujícího opačným směrem.
Reakce amerických dovozců byla okamžitá – jakmile vyšly tyto zprávy na povrch, dalo se jimi zadržované zboží do pohybu. Ovšem i když nastolené obchodní příměří, a tedy i pokles cel, vesměs vítají, vyhráno ještě ani zdaleka nemají. Nadále je trápí především vysoké náklady a nejistota ohledně dalšího plánování.
Zástupci některých z nich navíc pro list The Wall Street Journal uvedli, že pokud se situace nezlepší, mohl by se potenciální nedostatek čínského zboží projevit v těch nejméně vhodných chvílích, tedy v období návratu dětí do škol a během vánočních nákupů.
Řada podniků už proto postupně přesouvá výrobu z Číny do jiných zemí, například do Vietnamu, kde je aktuálně clo jen něco přes 13 procent. Podobné přesuny i do jiných státu jihovýchodní Asie, jako je Kambodža či Indonésie, nicméně nejsou ničím novým, děly se už během prvního Trumpova mandátu v letech 2017 až 2021, kdy se zaváděním plošných cel republikánský prezident začal.
Tak či tak platí, že šéfové amerických firem jsou nyní znepokojeni nejistotou, která v odvětví panuje, a ptají se, co bude dál. „Pořád je tu spousta otázek. Co bude po uplynutí oněch 90 dní?“ nechal se slyšet Mark Barrocas, generální ředitel společnosti SharkNinja, která vyrábí vše od vysavačů po kávovary.
