Co všechno byste byli ochotni udělat pro své dítě? Většina lidí by pravděpodobně odpověděla, že opravdu hodně. A mnoho z nich by jistě nelhalo, jelikož existuje nespočet případů, kdy rodiče raději obětovali vlastní život, aby svého potomka ochránili. Výrazně odlišný důraz na své děti se nyní šíří i kalifornským technologickým centrem Silicon Valley, kde stále více rodičů utrácí značné peníze, aby si zajistili narození co možná nejchytřejšího potomka.
Zájem o tyto služby označované jako genetická optimalizace (nebo mnohými trochu pohrdavě šlechtění dětí) odráží přesvědčení velké části Silicon Valley, že vysoké IQ zajistí potomkům následně úspěšný život v blahobytu. „Mnozí manažeři to vnímají tak, že jsou chytří a úspěšní a že jsou tam, kde jsou, protože mají ‚dobré geny‘. Roste tedy jejich zájem o různé nástroje, s jejichž pomocí chtějí dosáhnout toho samého i u svých vlastních dětí,“ vysvětlil listu The Wall Street Journal Alexander Gusev, který se zabývá genetikou na Harvard Medical School.
Partner pouze z prestižní univerzity
Služeb, které mají vést ke zplození „co možná nejlepších“ dětí, je na trhu skutečně celá řada. Vše samozřejmě začíná u profesionálních dohazovaček, které spojují schopné technologické manažery s podobně chytrými a úspěšnými partnery právě kvůli tomu, aby se jim následně narodil výjimečně inteligentní potomek.
„Aktuálně mám mezi svými klienty tři generální ředitele velkých technologických firem a všichni chtějí, aby byl jejich partner absolventem jedné z prestižních univerzit Ivy League,“ řekla Jennifer Donnellyová, dohazovačka pro vyšší společenské vrstvy, která si za své služby účtuje až půl milionu dolarů (více než deset milionů korun).
Situace už dokonce došla tak daleko, že pro mnohé je kromě osobnostních vlastností jejich budoucího partnera stejně důležitá právě genetika. „O inteligenci a vysokém IQ se diskutuje neustále, jelikož o svých budoucích potomcích přemýšlejí prakticky všichni klienti. Chtějí vychovat vysoce výkonné děti, takže nemyslí jen na lásku, ale právě i na genetiku v souvislosti se vzdělávacími výsledky svých potomků,“ doplnila Donnellyová.
Samotným nalezením dostatečně inteligentního partnera ale celý proces „šlechtění dětí“ zdaleka nekončí. Následně na řadu přichází společnosti jako Genomic Prediction, Nucleus Genomics nebo Herasight, které se specializují na genetické testování embryí, konkrétně pak na stanovení budoucího IQ zárodku. Tato služba přitom stojí zhruba od šesti do padesáti tisíc dolarů (asi 125 tisíc až jeden milion korun).
„V současné době existuje rozsáhlá skupina lidí obvykle s velmi vysokým čistým jměním, kteří jsou téměř posedlí inteligencí, a tudíž chtějí znát IQ daného embrya, aby ho mohli následně použít jako jedno z kritérií pro výběr embrya určeného k umělému oplodnění,“ objasnil Stephen Hsu, spoluzakladatel Genomic Prediction.
Novou službu už využili třeba Simone a Malcolm Collinsovi, kteří oba pracují v oblasti technologií a rizikového kapitálu a nedařilo se jim otěhotnět přirozenou cestou. „Pro mé budoucí dítě jsem si vybrala embryo, které mělo hlášené nízké riziko rakoviny. Ale byli jsme opravdu šťastní, že podle jeho genetického skóre mělo percentil 99 na výjimečně vysokou inteligenci. Za to jsem vážně ráda, jelikož vyšší inteligence je spojena s mnoha dobrými věcmi, jako je například vyšší příjem,“ uvedla Collinsová.
O vítězném embryu rozhodly Google tabulky
Ačkoliv většina párů podstupujících genetické testování embryí nemůže počít děti přirozenou cestou, jsou i tací, kteří se pro umělé oplodnění rozhodli právě kvůli možnosti otestovat zárodek. Patří k nim třeba manželé, jež se báli, že jejich potomek zdědí po prarodičích vážné nemoci jako Alzheimerovu chorobu či rakovinu. Kromě toho je ale velmi zajímali také předpovědi IQ, protože doufali, že jejich děti budou schopny podílet se na vyřešení důležitých světových problémů.
Po otestování několika svých embryí si tedy budoucí rodiče vytvořili sdílenou tabulku Google, v níž seřadili jednotlivé vlastnosti různých embryí podle důležitosti. Dle svých slov se následně zabývali různými otázkami, jako například „Jaké procento dodatečného celoživotního rizika Alzheimerovy choroby vyvažuje jednoprocentní snížení celoživotního rizika bipolární poruchy?“ nebo „Kolik dodatečného rizika ADHD se vyruší oproti deseti dalším bodům IQ?“.
Po dlouhé diskuzi a mnoha složitých výpočtech budoucí rodiče dospěli ke stanovení skóre pro každé z embryí. Zárodek s nejvyšším celkovým skóre, který měl také třetí nejvyšší předpokládané IQ, se po úspěšném umělém oplodnění i těhotenství nakonec stal jejich dcerou.
Ochrana před apokalypsou?
Kromě zajištění úspěšného života pro svého potomka mají někteří lidé ke genetickému testování ještě o něco bizarnější důvod. V Silicon Valley totiž existuje i malá skupina počítačových expertů, kteří se obávají, že umělá inteligence představuje pro lidstvo závažné existenční riziko. Takzvaní racionalisté tedy chtějí zplodit co nejchytřejší potomky právě proto, aby tyto děti uchránili svět před údajně blížící se apokalypsou.
„Tito lidé si myslí, že bychom mohli vytvořit bezpečnou umělou inteligenci, pokud by ji vytvářeli chytřejší lidé. Mnozí z racionalistů se tak zavázali k dlouhodobému eugenickému programu, jehož hlavní záměrem je snaha zajistit narození chytřejších lidí, kteří učiní umělou inteligenci výrazně bezpečnější,“ prozradil Hsu z Genomic Prediction.
Vědci jsou k metodě skeptičtí
Zásadní otázkou celé genetické optimalizace pochopitelně zůstává, jestli je doopravdy možné na základě testů embrya zajistit, že z něj zrozené dítě bude skutečně výrazně inteligentnější. Podle docentky Shai Carmiové z Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě sice vědci našli určitou korelaci mezi lidským genomem a kognitivními schopnostmi, ta je však relativně malá. „Pokud rodiče seřadí svá embrya podle předpokládaného IQ, mohli by získat v průměru tři až čtyři body IQ ve srovnání se zcela náhodným výběrem. Není to tedy způsob, který by z vašeho potomka udělal zázračné dítě,“ sdělila Carmiová.
Další odborníci pak varují před možnými neočekávanými důsledky celého procesu. „Pokud vybíráte embryo, které by mělo mít nejvyšší IQ, můžete zároveň nevědomky vybírat embryo s nejvyšším rizikem poruchy autistického spektra,“ zdůraznil Gusev z Harvardu.
Negativními aspekty genetické optimalizace jsou pak podle některých i etika a morálka. „Je to vlastně skvělá sci-fi zápletka – bohatí lidé vytvoří s pomocí genetiky superkastu, která převezme vládu, a my ostatní budeme proletáři. Kromě toho spousta lidí kritizuje, že výběr dětí podle jejich očekávaných schopností není férový,“ zmínil Hank Greely, ředitel Centra pro právo a biologické vědy na Stanfordské univerzitě.
Mnozí vědci se shodují, že existují tradičnější a několika tisíci lety ověřené způsoby, jakým lze usilovat o bystřejší dítě. K nim patří třeba poskytnutí kvalitního vzdělání nebo reprodukce s jiným chytrým člověkem, kterého ale druhý rodič potkal zcela běžným způsobem. „Tato možnost je pravděpodobně i mnohem zábavnější,“ uzavřela Paula Amatová, lékařka specializující se na plodnost na Oregonské univerzitě zdraví a vědy.
