Nový zákoník práce prý umožňuje větší smluvní volnost. Lze si tedy se zaměstnancem dohodnout i pokuty pro případ, že by neplnil své povinnosti? Petra V. Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) bohužel nesplnil očekávání a nepřinesl výraznější posun k liberalizaci pracovněprávních vztahů.
Nový zákoník práce prý umožňuje větší smluvní volnost. Lze si tedy se zaměstnancem dohodnout i pokuty pro případ, že by neplnil své povinnosti? Petra V. Nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) bohužel nesplnil očekávání a nepřinesl výraznější posun k liberalizaci pracovněprávních vztahů. I nadále v něm najdeme výslovný zákaz ukládat zaměstnanci peněžní pokuty (§ 13 odst. 2 písm. f), pokud nejde o škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. Nelze tedy udělovat pokuty například za „pořádková“ provinění typu pozdního příchodu do práce, protáhnutí oběda nebo vyřizování soukromých telefonních hovorů v pracovní době. Pokuty nelze udělovat ani tehdy, pokud by s tím zaměstnanec výslovně souhlasil, a to ani kdyby s nimi paušálně souhlasil předem (tedy již v pracovní smlouvě). Takové ujednání by bylo neplatné. Jestliže by zaměstnanec pokutu zaplatil, jednalo by se o bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele, které by mu muselo být vráceno. Zaměstnavatel nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou takzvaných srážek ze mzdy (podrobněji v Profitu č. 2/2007). Výjimkou je také nesplnění konkurenční doložky. Přesto nezoufejte: Existuje ideální a účinný způsob, jak legálně tyto „pokuty“ v praxi uplatňovat. Mzdu je totiž možné rozdělit na pevnou a pohyblivou složku, například v poměru 2:1. V pracovní smlouvě uvedete podmínky pro přiznání celé výše pohyblivé složky. Typicky jde například o plné využívání pracovní doby, aktivní přístup k práci a podobně. Na konci měsíce pak případné „pokuty“ sečtete a odečtete od plné výše pohyblivé složky mzdy. Nemluvíme však o pokutách, ale o „nesplnění všech podmínek pro přiznání kompletní pohyblivé složky“. Mgr. Zdeněk Bauer právník
