S čínskými internetovými tržišti má alespoň nějakou zkušenost nadpoloviční většina Čechů nakupujících online. Na e-shopech, jako je třeba Temu, Shein či AliExpress, si obvykle pořizují nejrůznější doplňky do domácnosti, oblečení, hračky nebo elektroniku za pár korun. Celkově ale na těchto asijských marketplacech utratí desítky miliard ročně.
Důvody vysoké oblíbenosti nákupů v Číně jsou přitom jasné. „Je to kombinace velkého výběru, který mají české e-shopy problém nabídnout, a nesmyslně nízké ceny. Češi se na čínských tržištích naučili nakupovat s pocitem, že na kvalitě služby ani zboží tolik nezáleží. Pokud budou spokojeni aspoň v jednom případě z pěti, stále se to vyplatí. V mnoha ohledech má toto opakované nakupování až znaky zlozvyku nebo závislosti,“ vysvětluje David Filippov z platební služby Skip Pay.
Nakupujete na čínských e-shopech typu Temu a Shein?
Citelnou ránou pro obchodní model čínských tržišť by ale mohlo být právě nově zavedené evropské clo. Kvůli němu jsou od letošního 1. července zpoplatněny i drobné zásilky s hodnotou pod 150 eur (přibližně 3600 korun) fixní tříeurovou částkou (zhruba 73 korun) za každou položku. Pouze pokud zásilka obsahuje více kusů stejné položky, platí se clo jen jednou.
České e-shopy získají stovky milionů ročně
Nové clo bude mít na českou e-commerce nemalý dopad, protože většina spotřebitelů ho vnímá jako citelnou bariéru. Potvrzuje to i průzkum portálu Heureka, podle něhož změnu svého nákupního chování kvůli tříeurovému poplatku avizují téměř dvě třetiny lidí. Téměř pětatřicet procent Čechů uvádí, že je velmi pravděpodobné, že omezí nákupy na čínských tržištích, pro další tři z deseti spotřebitelů je to docela pravděpodobné. Naopak žádný vliv nebude mít nové clo jen na desetinu nakupujících.
„Průzkum jasně ukazuje, že český zákazník slyší na nízkou cenu a je zároveň velmi senzitivní na jakékoli dodatečné náklady. Fixní poplatek ve výši tří eur, který u levných položek může tvořit významné procento ceny, funguje jako silný psychologický i ekonomický blok. Bude velmi zajímavé sledovat, zda asijské platformy v reakci na toto clo změní svoji logistickou strategii v Evropě,“ uvádí David Chmelař, šéf společnosti Heureka Group.
Změna celních pravidel tedy bezpochyby zamíchá kartami v segmentu e-commerce. Ten sice v posledních letech rostl, v čele tohoto růstu ale stála právě čínská tržiště – což by se nyní mohlo změnit. Část peněz, jež Češi utráceli na Temu, Sheinu či AliExpressu, by se totiž měla „odklonit“ na tuzemské e-shopy. „V součtu se nejedná o malé částky, můžeme mluvit klidně o stovkách milionů ročně, které se s nástupem cel začnou každý měsíc vracet do českých obchodů, a to jak internetových, tak i kamenných,“ shrnuje Filippov ze Skip Pay.
Zahraniční tržiště stále nedodržují pravidla
Dle odborníků je nutné zdůraznit, že noví zákazníci českým e-shopům rozhodně nespadnou „jen tak do klína“. Podle Filippova za to může především fakt, že zhruba 90 procent nakupujících na čínských online tržištích jsou lidé, kteří budou i nadále hledat hlavně velmi nízkou cenu. V tomto boji přitom většina běžných tuzemských internetových obchodů tahá za kratší konec pomyslného provazu.
Problémem je navíc i skutečnost, že nové clo bylo zavedeno až příliš pozdě. Třeba spolumajitel společností ESHOP BOOSTER a Premium Barefoot Ruslan Skopal tvrdí, že Evropa dlouhé roky pouze přihlížela tomu, jak zahraniční marketplace platformy získávají obrovskou výhodu oproti domácím obchodníkům a výrobcům, a nic s tím nedělala.
Mnohé extrémně levné čínské výrobky zároveň stále nesplňují platnou evropskou legislativu a pojí se s nimi různá zdravotní rizika, což potvrdil i loňský průzkum společnosti Euroconsumers. Dle jeho výsledků zhruba dvě třetiny testovaných výrobků z Temu a dokonce 73 procent zboží ze Sheinu nesplňuje evropské bezpečnostní a chemické normy. Což je věc, kterou tříeurový celní poplatek pochopitelně nijak nevyřeší.
„Dnes už nejde jen o konkurenční boj mezi jednotlivými e-shopy. Ve hře je budoucnost českých a evropských výrobců, lokálních značek i samotného fungování evropského trhu. Pokud budou domácí firmy dál soutěžit s konkurencí, která často funguje mimo pravidla, tlak na evropské podnikatele bude dál sílit. Podpora místních výrobců a evropských obchodníků tak přestává být jen otázkou patriotismu. Stále více se stává otázkou ekonomického přežití evropské e-commerce,“ uzavírá Skopal.
