Menu Zavřít

Investiční gramotnost Čechů se vloni vůbec poprvé zhoršila. K poklesu došlo napříč všemi skupinami obyvatel

Autor: Depositphotos
  • Index investiční gramotnosti, který už po dobu čtyř let sleduje znalosti Čechů v této oblasti, vloni poprvé poklesl. Z původních 113,9 bodu se hodnota propadla o 2,8 bodu níže
  • Podobný vývoj jako v Česku je možné vidět i na Slovensku. Také zde byla v roce 2024 investiční gramotnost nižší než předloni, když dosáhla hodnoty jen 97,3 bodu
  • Podle některých expertů není klesající trend nijak překvapivý a souvisí nejen se situací na trzích, ale také s rostoucí popularitou investování, do kterého se pouštějí i méně zkušení lidé s nižším vzděláním

Investiční gramotnost se v české populaci měří od roku 2021, přičemž vloni poprvé za tuto dobu poklesla. Nižší čísla přitom hlásí většina regionů kromě Hlavního města Prahy a týkají se všech sociodemografických skupin. Alespoň to vyplývá z ukazatele Indexu investiční gramotnosti tuzemské investiční platformy Portu, který vznikl ve spolupráci s agenturou Ipsos.

Analýza sleduje investiční vědomosti Čechů v několika klíčových oblastech. Patří k nim rozdíly mezi spořením a investováním, historický růst ve vztahu k budoucím výnosům a podobně. Průzkum za rok 2024 byl realizovaný na reprezentativním vzorku 1021 obyvatel, přičemž každý z nich průměrně získal 106,7 bodu. Oproti předloňským 113,9 bodu jde tedy o poměrně výrazné snížení a návrat k hodnotám z roku 2022, kdy bylo průměrné skóre 105,5 bodu.

„Investiční gramotnost je důležitá, protože pomáhá lidem lépe zvládat rizika a finančně se připravit na budoucnost. Meziroční pokles ale ukazuje, že v době růstu na akciových trzích se v lidech může vytvořit falešný pocit bezpečí a snížit zájem o vzdělávání v oblasti investic. Lidé pak mohou podceňovat rizika a jsou náchylnější k tomu dělat v investicích chyby,“ říká zakladatel Portu Radim Krejčí. A doplňuje, že pravidelné sledování investiční gramotnosti pomáhá odhalit slabiny a pracovat na jejich zlepšení, což je zásadní pro finančně stabilnější budoucnost Čechů.

Hůře si vede i Slovensko

Na Slovensku dosáhla průměrná hodnota investiční gramotnosti 97,3 bodu a stejně jako v Česku oproti roku 2023 klesla, v tomto případě z původních 98,8 bodu. Celkově horší výsledky mohou být podle odborníků způsobeny horší dostupností ke vzdělání v oboru financí a investic, zejména k nezávislým zdrojům, které se tímto tématem zabývají. Dalším faktorem pak je i nižší průměrná hodnota čistého jmění.

„Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 246 na 766 tisíc korun. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření v přepočtu ze 128 na 220 tisíc,“ vypočítává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, podle kterého je dnes průměrný Čech zhruba 3,5krát bohatší než průměrný Slovák, pokud se sečte movitý a nemovitý majetek a odečtou se dluhy. Nutno přitom podotknout, že ještě v roce 2013 nebyl rozdíl mezi oběma zeměmi ani dvojnásobný.

Index finanční gramotnosti Čechů se v roce 2024 snížil

Index finanční gramotnosti Čechů se v roce 2024 snížil, zdroj: Portu

S výrazně rychlejším růstem bohatství Češi disponují větším majetkem, který mohou zhodnocovat a také se musí o své volné prostředky starat více než Slováci. Rozvíjení investiční gramotnosti tak ekonom považuje za přirozený vývoj a řešení, jak o získané finance částečně nebo úplně nepřijít.

Regionální a sociodemografické rozdíly

Navzdory celkovému zhoršení investiční gramotnosti jsou ve výsledcích průzkumu vidět odchylky, a to z hlediska věku, pohlaví i vzdělání. Nejlépe jsou na tom lidé mezi 45 a 53 lety, zatímco v kategorii osob od 18 do 26 let věku byly výsledky nejnižší, což analytici přisuzují nedostatku zkušeností. V porovnání mužů a žen je pak poměr 125,7 ku 88 bodům.

Pokud jde o vědomosti, větší přehled o investování mají už tradičně absolventi vysoké školy. Vzhledem k popularitě tématu ale podle analytiků stoupá i počet investorů s nižším vzděláním. A právě to může být dle ředitele externí komunikace Burzy cenných papírů Praha Jiřího Kovaříka hlavním důvodem poklesu investiční gramotnosti.

„Díky makroekonomickým podmínkám v nedávném období v kombinaci se silnou kampaní prakticky všech subjektů, které investice nabízejí, se do investování pouští čím dál více Čechů. Nejde tak již jen o doménu lidí s vyšším vzděláním, a tudíž vyšším povědomím o rizicích,“ vysvětluje Kovařík s tím, že horší výsledek indexu není ve skutečnosti až takovým překvapením.

Jak si vedly investice v roce 2024 a co pro ně přinese rok 2025?
Přečtěte si také:

Jak si vedly investice v roce 2024 a co pro ně přinese rok 2025?

Podobného názoru je i partner společnosti Fichtner Wealth Managers Josef Podlipný, podle něhož jsou nyní investoři s nižším vzděláním sebejistější a podceňují nutnost získávání dalších znalostí a zkušeností: „Stále existují lidé, kteří mylně předpokládají, že historické výnosy zaručují budoucí zisky, což vede k chybným rozhodnutím. Navíc mladší generace vykazuje nejnižší znalosti, zatímco starší investoři se orientují lépe díky zkušenostem.“

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte historické spotřebiče z našich domácností?
1/12 otázek