Téma obranyschopnosti České republiky, respektive Evropské unie či Evropy jako takové, se po dlouhých desetiletích opět dostává do popředí. Děje se tak jak v důsledku neutichající ruské agrese na Ukrajině, tak vlivem stále asertivnějšího chování Číny, tak z důvodu rostoucích pochybností o roli USA v rámci NATO po nástupu nové americké administrativy s prezidentem Donaldem Trumpem v čele.
Pravda, řada evropských členů Severoatlantické aliance dlouhá léta neplnila své závazky vůči tomuto uskupení, podle kterých mělo na obranu vydávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu. I tak ovšem Trumpovy opakující se komentáře o tom, že by zemím, které vlastní obranyschopnosti nevěnují dostatek pozornosti, a především financí, nepřišel na pomoc, mnohé zaskočily.
Po nechvalně známé únorové schůzce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s hlavou USA v Oválné pracovně Bílého domu se každopádně na Starém kontinentu daly věci do pohybu. V čele této iniciativy stojí Německo, které oznámilo masivní navýšení investic do infrastruktury a obrany o 500 miliard eur, a to v horizontu příštích 12 let. O postupné a nezbytném růstu výdajů na zbrojení za účelem odstrašení nicméně v posledních měsících mluví i řada dalších států NATO, Českem nevyjímaje, což pochopitelně v mnoha lidech může evokovat otázku, zda by tímto směrem neměli investovat i své vlastní peníze, aby na změně nálady ve společnosti potenciálně vydělali.
Pečlivě vše zvažte
Faktem je, že i v Evropě se najde spousta zvučných firem, jejichž jména znají lidé po celém světě. A nemusíme chodit příliš daleko. „Společnosti jako Rheinmetall v Německu nebo Colt CZ Group u nás se těší pozornosti investorů již několik let. Za poslední rok zaznamenal Rheinmetall zhodnocení 189 procent, což jen potvrzuje, že trh už z velké části započítal očekávání vyšších obranných rozpočtů do ceny akcií,“ uvádí pro Euro.cz Vítězslav Bělica, finanční poradce ze společnosti Váš Konzultant. „To ale neznamená, že by jejich růst musel končit – jen je potřeba být obezřetný a chápat, že skákat do investice jen na základě emocí a titulků může být receptem na zklamání,“ dodává vzápětí.
Vývoj cen akcií společnosti Rheinmetall. Autor: Trading Economics
Než se člověk pustí do úvah o tom, do čeho investovat, měl by si podle Bělicy v první řadě zodpovědět otázku, proč vůbec hodlá své peníze investovat. Bez jasného cíle totiž není možné posoudit, jaké investice dávají smysl – a které jsou naopak pouze a jen nebezpečnou spekulací.
„Doporučuji si sestavit tři jednoduché přehledy. Zaprvé, zohledněte příjmy domácnosti – abyste věděli, kolik peněz se dá realisticky odkládat. Zadruhé, pečlivě si spočítejte vaše výdaje, ať víte, co vám každý měsíc zbyde a tedy jakou rezervu máte k dispozici. Zatřetí, zvažte své investiční cíle – na co budete tyto odložené finance potřebovat, za jak dlouho a v jaké výši,“ vyjmenovává Bělica.
Dlouhodobý investiční horizont
Že tápete v tom, jak správně definovat investiční cíl? Zkuste si v hlavě načrtnout konkrétní plán, termín a částku, radí Bělica. Pakliže víte, že si za pět let budete chtít koupit auto v hodnotě půl milionu korun, budete nejspíš peníze potřebovat jednorázově. Jiná situace je, pokud skrze takové investice člověk hodlá spořit svým dětem na studium vysoké školy, během kterého jim každý měsíc po dobu několika let bude přispívat 10 tisíc na ubytování a v rámci kapesného.
„Každý cíl má své přirozené investiční nebo spořicí místo. A právě podle časového horizontu se rozhoduje, jestli a jak vůbec může být zbrojní sektor jeho součástí,“ míní finanční poradce s tím, že obecně vzato by investice do tohoto odvětví měly tvořit jen malý dílek celkové skládačky.
Konkrétně v této souvislosti Bělica zdůrazňuje, že pokud jsou investorovy cíle spíše krátkodobého charakteru, tedy do tří let, pak by se zbrojním firmám měl zcela vyhnout: „Pokud víte, že budete peníze potřebovat brzy, volte spořicí účty nebo termínované vklady. Investice do obranného průmyslu by byla neadekvátní a příliš riziková.“
V případě delšího časového období – typicky od čtyř do deseti let – se už o určitém podílu v akciích zbrojařských firem uvažovat vyplatí. „Doporučuji ale nepřesahovat pět procent portfolia. Ideální volbou může být ETF (burzovně obchodované fondy) zaměřené na obranu a aerospace sektor, které rozkládají riziko mezi více společností,“ konstatuje odborník.
„Pokud plánujete dlouhodobě budovat kapitál, tedy po dobu více než deseti let, lze uvažovat o vyšším zastoupení akcií firem z obranného průmyslu, například desetiprocentním. I zde ale platí, že klíčem je diverzifikace. Nikdy nesázejte všechno na jeden sektor – a už vůbec ne na jednu firmu,“ varuje Bělica.
Rheinmetall a ti další
Pakliže je člověk na základě výše řečeného skálopevně rozhodnut, že své investiční portfolio chce skutečně obohatit o firmy z obranného sektoru, zbývá zodpovědět už jen jednu jedinou otázku: Jaké konkrétní společnosti to mají být?
Dobrou zprávou je, že i v tomto odvětví existují zavedení hráči na trhu s dlouhou historií i dobrým potenciálem. Tak třeba zmíněný německý Rheinmetall AG, jenž se zabývá výrobou obrněné techniky (včetně například tanků Leopard, které nedávno začala používat i Armáda České republiky), munice a vojenských systémů.
Jeho akcie se v době psaní tohoto článku (ve čtvrtek odpoledne) obchodovaly za cenu 1 780 eur (44 350 korun) za kus, což je o 189 procent více než na konci loňského roku. Z dalších konkrétních velkých jmen Bělica poukazuje na britský BAE Systems, jednoho z největších dodavatelů obranné techniky pro NATO (od začátku roku akcie zhodnotily o zhruba 52 procent), švédský Saab AB, jenž stojí například za letouny Jas-39 Gripen, které používají i Vzdušné síly ČR (+90 procent) či třeba český Colt CZ Group, který platí za tradičního výrobce ručních palných zbraní (+3 procenta).
Za povšimnutí pak podle finančního poradce společnosti Vás konzultant stojí rovněž firmy americký Palantir Technologies či francouzská Thales Group. „Pokud nechcete volit jednotlivé akcie a raději využijete širší přístup, existují také ETF fondy zaměřené na obranný a letecký průmysl, které rozkládají riziko mezi více společností. Konkrétně jde například o iShares U.S. Aerospace & Defense ETF, SPDR S&P Aerospace & Defense ETF, potažmo NATO Future of Defence UCITS ETF, což je nový fond reflektující aktuální evropské i transatlantické bezpečnostní výzvy.
Klíčem je diverzifikace
Ať už se člověk nakonec rozhodne investovat do čehokoliv, existuje jedno základní pravidlo, které se by podle odborníků měl snažit dodržovat za každých okolností. „Nezáleží na tom, jestli investujete do nemovitostí, akcií technologických firem nebo zvažujete zbrojní průmysl, vždy by měla být důsledně dodržena diverzifikace,“ potvrzuje Bělica. K ní lze přitom přistupovat různě.
„Diverzifikace má v praxi víc rovin, tak například se může jednat o diverzifikaci sektorovou, kdy investor rozloží prostředky mezi různá odvětví (technologie, zdravotnictví, energetika, finance, obrana apod.). Dále je tu geografická diverzifikace, která spočívá v investování napříč různými zeměmi a regiony, časová diverzifikace, tedy pravidelné investování rozložené v čase (například měsíční investice), měnová diverzifikace či diverzifikace podle typu aktiv,“ vyjmenovává s tím, že poslední dvě možnost znamenají investování do různých národních měn, respektive kombinaci akcií například s dluhopisy, hotovostí, nemovitostmi, komoditami a podobně.
Že zbrojní průmysl do diverzifikovaného portfolia patřit může, je zřejmé. Nikdy by však neměl tvořit jeho základ, myslí si Bělica. „Změna geopolitického prostředí nás nutí přehodnotit dosavadní jistoty. Ano, obrana bude prioritou států EU. Ano, firmy v tomto sektoru mají před sebou pravděpodobně silné roky. Ale to neznamená, že musíte slepě investovat do ,válečných akcií‘, jen protože o nich píšou média. Investice nejsou o novinových titulcích. Jsou o vás, vašich cílech, vašem investičním horizontu a vaší ochotě nést riziko,“ zdůrazňuje a na závěr dodává: „Pokud si nejste jisti, kde a jak začít, doporučuji vyhledat odborníka v oblasti financí. Ten vám pomůže udržet nadhled nad situací a sestaví finanční plán šitý na míru právě vám.“
