Nedávno jsem měl možnost zúčastnit se konference Arctic15 a několika dalších akcí v Helsinkách. Přestože se v Purple Ventures zaměřujeme především na investice v regionu střední a východní Evropy, severský model mě zaujal.
Finsko je výrazně orientované na deeptech, cleantech a sustainability. Tamní startupy často vznikají přímo z univerzit a výzkumných institucí. Nejde o náhodu. Finské technické školy patří k nejlepším v Evropě a celý systém tlačí na komercializaci výsledků. Místní jsou právem hrdí na vysokou míru přechodu akademických projektů do reálného podnikání. V Česku je ale něco takového stále spíše výjimkou.
Podstatný rozdíl je také v roli státu. Vládní agentura Business Finland nebo inkubátory srovnatelné s českým CzechInvestem poskytují startupům zázemí, mentoring i investice. V čem je ale ten zásadní rozdíl? Stát vkládá do startupové scény obrovské množství peněz – až to místní občas kritizují jako nezdravé.
Například model, kdy veřejný sektor znásobí investici od soukromých investorů bez nároku na podíl, je, řekl bych, až příliš štědrý. Jeho rizikem může být nižší selekce a někdy i nižší kvalita projektů. Na druhou stranu to ale posiluje ekonomiku a podporuje relokaci startupů do Finska. Zároveň tam fungují i menší organizace srovnatelné s brněnským JIC, podporující startupy v raných fázích.
Kompaktní scéna otevřená zahraničním příležitostem
Finská startupová scéna je kompaktní, navázaná na akademickou sféru a otevřená zahraničním investorům i startupům z jiných zemí. Silné propojení je patrné zejména se Švédskem – ať už díky kulturní blízkosti, společnému regionálnímu zaměření ze strany investorů, nebo i lehké rivalitě.
Asi nejvíce diskutovaný startup je švédský Lovable nabízející AI platformu pro tvorbu aplikací. Jeho zakladatel zaměstnává mladé teenagery hned po škole a razí tvrdý růstový přístup, který je v kontrastu s tradičně opatrnějším finským přístupem k byznysu.
Talentu je v Česku dost, podpora státu ale pokulhává
Jak si ve srovnání s Finskem vede Česko? Máme chytré lidi, kvalitní technické vzdělání i zkušenosti ze zahraničí. Ale stále nám chybí silnější důvěra v akademický výzkum a jeho praktické využití. A také nám chybí stát, který by do inovačního prostředí vstupoval strategicky, nikoliv pouze byrokraticky.
Finsko ukazuje, že když stát věří vědě, nastaví jasná pravidla hry a dlouhodobě podporuje komercializaci výzkumu, může vzniknout prostředí, kde startupy opravdu mění svět a dosahují byznysových úspěchů. A Česká republika by se jím měla inspirovat.
