Menu Zavřít

Extrémní počasí a klesající spotřeba ohrožuje tradiční vinařské regiony. Velké problémy mají v Itálii, Španělsku i v Bordeaux

20. 11. 2023
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • Mnoho známých vinařských regionů po celém světě letos vyprodukuje podstatně méně vína, a to především kvůli nepříznivému počasí
  • Vinaři se navíc obávají, že kvůli klimatickým změnám se tyto problémy budou nadále zhoršovat. Někteří už kvůli nim své vinice prodávají
  • Další komplikace celému odvětví způsobuje i klesající poptávka. Od roku 2017 do loňska se světová spotřeba vína snížila o téměř dvě miliardy lahví

Klimatické změny způsobující vysoké teploty, intenzivní deště nebo rozsáhlé záplavy v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování vína po celém světě. Kvůli stále běžnějšímu extrémnímu počasí se mnozí vinaři potýkají s klesající úrodou, což výrazně snižuje jejich výdělky. Někteří z nich vinou toho zvažují, že s pěstováním vína zcela skončí, jiní už to dokonce udělali.

Nepříznivý vývoj potvrzují i nejnovější data Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (OIV). Podle ní má letos světová produkce vína klesnout na nejnižší úroveň od roku 1961. Nejhorší situace panuje v Itálii a ve Španělsku, kde se má meziročně snížit o 12 a 14 procent. První jmenovaná země byla přitom loni největším producentem vína vůbec, zatímco Španělsko skončilo třetí.

V Itálii stojí podle CNN za výrazným snížením produkce především silné srážky, které vedly k rozsáhlému šíření plísní ve vinicích. Na Pyrenejském poloostrově byl problém zcela opačný, tamní vinaře trápilo především sucho a vysoké teploty. Podle údajů OIV se dá navíc čekat, že výrazný pokles produkce o 10 až 24 procent postihne i další významné vinařské regiony, jako je například Austrálie, Jižní Afrika nebo Chile. I tyto státy musejí pravidelně čelit řadě devastujících přírodních živlů v podobě povodní, lesních požárů, sucha či plísní.

Neprší a nesněží

Velmi špatnou úrodu hlásí třeba malé vinařství v katalánském městě Gratallops jménem Celler Devinssi. Jeho výkonný ředitel Jordi Ustrell očekává, že letos vyrobí asi polovinu z obvyklých 15 tisíc lahví vína. Za situací stojí podle něj především skutečnost, že v tomto městě ležícím asi 110 kilometrů západně od Barcelony už dva roky téměř nepršelo a ani jednou zde nenapadl sníh.

Česká vinařství bojují s dotovanou zahraniční konkurencí. Pomoci jim může třeba zavedení moderních technologií
Přečtěte si také:

Česká vinařství bojují s dotovanou zahraniční konkurencí. Pomoci jim může třeba zavedení moderních technologií

Vinice v Gratallops jsou kvůli nedostatku vláhy natolik vyprahlé, že tamní vinařství nedávno vytvořila sdružení, které u místních úřadů prosazuje zřízení dotací. Ty mají sloužit především ke zlepšení zásobování vodou pro účely zavlažování, což by v praxi mělo znamenat dodávky obrovských kádí pomocí kamionů. Pokud by se návrh prosadit nepodařilo, mohlo by to malé podnikatele přimět i k uzavření provozu. Celler Devinssi sice zatím nic takového nehrozí, ale podle Ustrella letos jeho firma skončí „v červených číslech“.

Z kvalitního vína bude dezinfekce

Na druhé straně Pyrenejí trápí vinaře zcela opačné problémy. Největším světovým producentem vína se letos pravděpodobně stane Francie, kde panovalo o poznání příznivější počasí. Naneštěstí ani to pro francouzská vinařství neznamená žádnou dobrou zprávu, jelikož rostoucí množství vyprodukovaného vína převýšilo klesající poptávku, což samozřejmě vede ke snížení prodejní ceny.

Francouzské úřady ve spolupráci s Evropskou unií už kvůli tomu zavedly program zpětného odkupu vína s rozpočtem ve výši až 200 milionů eur (téměř pět miliard korun). Ten vinařům umožní prodat své přebytečné zásoby do lihovarů, kde z nich budou vytvořeny jiné alkoholické produkty, jako je třeba dezinfekce rukou.

Chuť šampaňského se mění. Na produkci francouzského šumivého vína dopadají klimatické změny
Přečtěte si také:

Chuť šampaňského se mění. Na produkci francouzského šumivého vína dopadají klimatické změny

K poklesu ceny vína navíc došlo v období, kdy celý svět bojuje s prudce rostoucí inflací a vysokými cenami energií, což zvedlo vstupní náklady na hnojiva, lahve či pohonné hmoty. Mnozí menší vinaři si kvůli tomu stěžují na velmi nízkou marži, jež je nutí k zoufalým činům. Stovky nespokojených demonstrantů už dokonce před měsícem zaútočily na kamiony, které do Francie dovážely levnější víno ze zahraničí. Výsledkem akce bylo velké množství rozbitých lahví španělského původu.

Problémy trápí i známé Bordeaux

Za klesající poptávkou stojí především změna chování spotřebitelů. Lidé na celém světě totiž pijí stále menší množství vína, které často nahrazují pivem nebo silnějšími lihovinami. Mnozí další se pak alkoholu vyhýbají úplně, což podle OIV vede k tomu, že celosvětová spotřeba vína mezi lety 2017 a 2022 klesla asi o šest procent. V absolutních číslech to pak znamená, že se loni vypilo o téměř 1,9 miliardy lahví vína méně než před šesti lety.

Kombinace nižší spotřeby a nepříznivého počasí už výrazně ovlivňuje také vinařství v jednom z nejznámějších regionů vůbec – jihofrancouzském Bordeaux. Někteří tamní vinaři již své pozemky dokonce prodávají, a i když se to týká jen nepatrného zlomku všech producentů v Bordeaux, postupně se přidávají i další.

MMF24

Investiční vína se prodají dřív, než dozrají, říká someliér Pánek
Přečtěte si také:

Investiční vína se prodají dřív, než dozrají, říká someliér Pánek

„Je to doslova krvavá lázeň. Mnoho vícegeneračních rodin přichází o majetek, o nějž se staraly po mnoho let, což je opravdu velmi smutné. V nejisté pozici jsou ale i mnozí jiní. Špatná úroda, nová vývozní cla nebo zvýšení úrokových sazeb může v současnosti stačit k tomu, aby se několik generací staré vinařství definitivně uzavřelo,“ vysvětlil investiční poradce Michael Baynes, který se specializuje na vinařský obor. Dalším významným faktorem je podle něj také skutečnost, že francouzští vinaři nemohou soutěžit s levnější konkurencí z Chile, Argentiny nebo Austrálie.

Situaci potvrzuje i John Mitra, který svoji vinici v Bordeaux prodal během loňského roku. K rozhodnutí ho přiměly především klimatické změny, jež způsobily, že už si nemohl být jistý velikostí každoroční sklizně: „Je to zkrátka příliš riskantní. Některé roky byste z hektaru dostali třeba tři tisíce lahví, jindy byste ale skončili s pouhými padesáti. Pokud tedy za sebou nemáte značnou finanční podporu, nemůžete zkrátka fungovat.“ 

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).