Menu Zavřít

Exekuční džungle. Přijít o nemovitost lze i během nouzového stavu

Autor: Shutterstock

Nezaplatíte pár tisíc a skončíte na dlažbě. Podobných příběhů v Česku je dost. Jsou to mediálně silné kauzy, u většiny z nich ale nakonec zjistíte, že dražba byla zcela na místě, protože dlužník měl další věřitele, nesplácel a prodej sotva pokryl veškeré závazky.

Týdeník Euro zná detailně příběh jednoho prodeje milionové
nemovitosti kvůli drobné pohledávce. Okolnosti této nucené dražby jsou ale v
několika věcech zvláštní. Jistina vychází na 8167,5 koruny a žádné další
pohledávky v řádu statisíců korun nečekejte. Nemovitost poslal do dražby
kladenský exekutor Petr Kučera, známý bojovník za práva dlužníků a šéf
platformy pro teritorialitu, o kterou se na podzim strhne v poslanecké sněmovně
velký souboj.

Z 1,38 milionu korun, za které se nemovitost prodala, odejde dvěma věřitelům jen necelých 80 tisíc korun, a jelikož je dlužník plátce DPH, tak musí ještě odejít 289 tisíc korun finančnímu úřadu. Zbytek, tedy něco přes milion, dostane zpátky dlužník.

Jde o příběh olomouckého podnikatele Radima Černocha a jeho
firmy VKR-STAV
Olomouc
, která o zmíněnou nemovitost přišla. Černoch podal žalobu na určení
vlastnictví a kauzu nyní bude zkoumat olomoucký okresní soud. A podle informací
týdeníku Euro řeší řízení vedené Exekutorským úřadem Kladno proti VKR-STAV
Olomouc také kontrolní komise Exekutorské komory ČR.

Lex Covid

Exekutor Petr Kučera na dotaz týdeníku Euro, proč nestrhl
peníze z účtu dlužníka, uvedl, že u dlužníka nezjistil bankovní účet. Jelikož
je dlužníkem stavební firma, která je navíc plátcem daně z přidané hodnoty, je
vyloučeno, aby neměla bankovní účet. Týdeník Euro má k dispozici potvrzení
ČSOB, které existenci účtu potvrzuje.

Pohledávka, kvůli které byla nejprve nařízena exekuce a později prodaná nemovitost, je z roku 2018, tehdy přitom firma vlastnila tři auta, nebyly na leasing ani na jiné splátky, říká Černoch. Dnes už má auta jen dvě, protože jedno se prodalo. „Navíc jako stavební firma máme a měli jsme stavební materiál, vrtací kladiva, bourací kladiva, aku vrtačky, valník, to všechno lze přeci zpeněžit,“ namítá Černoch.

Radim Černoch

Dražba nemovitosti, která je zkolaudovaná jako garáž a
VKR-STAV Olomouc ji využívala jako zázemí a sklad, proběhla letos na konci
března, dva týdny po vyhlášení nouzového stavu a v době, kdy bylo jasné, že
začne platit takzvaný Lex Covid a některé druhy nucených dražeb se od 24. dubna
nebudou smět konat. Jelikož ale Černoch v nemovitosti nebydlí, dražit by se
mohla i tak. S Lex Covid ale přišla změna limitu výše jistiny všech pohledávek,
od které lze vůbec nemovitost dražit, a to ze třiceti tisíc na sto tisíc.

Kdyby se tedy dražba zmíněné nemovitosti posunula o měsíc
později, nemohla by se vůbec uskutečnit. Do dražby Černochovy garáže se totiž
přihlásila jen Okresní správa sociálního zabezpečení s nedoplatkem ve výši 41,5
tisíce korun. Jistina pohledávek, od kterého lze dražit nemovitost, by tedy na
limit sto tisíc zdaleka nedosáhla.

U soudu se bude Černoch snažit dokázat, že o zázemí pro svou
firmu přišel nezákonně. „Celý prodej byl připravený, nemovitost má dvojnásobnou
hodnotu, už jsem se obrátil na policii,“ tvrdí Černoch, který ale výrazně
přispěl k tomu, do jaké situace se dostal. Nepřebíral si poštu a osmitisícový
dluh „vypustil“. „Těch osm tisíc korun je nedoplatek za využití přenosných
toalet na stavbě, nedoplatek vznikl tím, že jsem je reklamoval, pak jsem se už
na to vykašlal. Na účtu jsem měl vždy potřebný zůstatek, pustil jsem to z hlavy
a řekl jsem si, ať si to strhnou z účtu. V důsledku druhotné platební
neschopnosti, kdy mi za provedenou práci nebylo zaplaceno, jsem totiž měl jiné
starosti, nyní vedu dva soudní spory, kde vymáhám peníze za provedenou práci,“
vypráví emotivně Černoch.

Bez šance

„Postupně se ke mně dostávají informace, které naznačují, že lidé, kteří to koupili, s tím běžně kšeftují a že to řeší hospodářská kriminálka. Pro mě je to likvidační, když přijdete o zázemí, je to stejné, jako když přijdete o bydlení,“ uzavírá Černoch. V katastru už je uvedený nový majitel, sice zatím s nemovitostí kvůli Černochově žalobě nemůže nakládat, ale šance, že se areál vrátí původnímu majiteli, je velmi malá. Pokud by soud prokázal nezákonné jednání, Černoch bude pravděpodobně smět žádat jen náhradu škody.

Soudní exekutor Petr Kučera odmítá Černochova obvinění, že
došlo k porušení zákona. Vše proběhlo dle platné legislativy, ujišťuje Kučera.
„Dlužník si opakovaně nevyzvedával poštu z datové schránky, vše je doručeno
fikcí. Bankovní účet jsme nezjistili. Povinný měl celkem čtyři exekuce, z toho
jednu u sociálky,“ vypočítává Kučera. Jak ale vyplývá z usnesení o rozdělení
podstaty, které má týdeník Euro k dispozici, u třech exekucí došlo k uhrazení,
proto nebyly pohledávky do dražby přihlášeny.

„Dražená nemovitost je garáž, cena byla stanovena srovnávací
metodou ve výši 1,18 milionu korun. Vydraženo za 1,38 milionu korun. Byly
přihlášeny další pohledávky ve výši asi čtyřicet tisíc korun, přeplatek bude
zaslán po nabytí právní moci rozvrhu povinnému,“ upřesňuje Kučera. Přeplatek
exekutor ve zmíněném usnesení o rozdělení podstaty vyčísluje na 1,01 milionu
korun, ty nyní dostane dlužník.

Žalobu podal Černoch letos v květnu okamžitě poté, co mu
volala Erika Pressfreundová, jednatelka firmy PSB Servis,
která v dražbě nemovitost koupila. Po Černochovi žádala, ať garáž ihned
vyklidí. Týdeník Euro oslovil s žádostí o vyjádření i Pressfreundovou. Ta to
odmítla, zaštítila se exekutorem Petrem Kučerou s tím, že vše proběhlo v
souladu se zákonem, a několikrát zdůraznila, že na týdeník Euro okamžitě podá
žalobu, pokud se v něm objeví byť jen nepřesnost týkající se celé kauzy.

Exekutoři oslovení týdeníkem Euro shodně tvrdí, že není obvyklé, aby se kvůli jistině osmi tisíc rozjela dražba a z dražby se pak vyplácela už jen jedna další pohledávka v řádech desítek tisíc korun. Zvlášť jestliže měl dlužník další majetek. „Exekuční řád paragraf 52 počítá s přiměřeností a je otázka, jestli jistina v řádu desítek tisíc korun a přes milion korun dražená nemovitost je adekvátní nebo přiměřená. Hodnotilo by se i to, zda tam nebylo možné nic vymoct anebo byla dražba jediná věc, kterou exekutor udělal,“ připomíná bývalý prezident Exekutorské komory a soudní exekutor Jiří Prošek.

Měl by stát přidělovat exekutory podle bydliště dlužníka?

Navíc dražba je poměrně administrativně náročná, jsou to
desítky úkonů a exekutor si bere patnáct procent z pohledávek, které se mu
dražbou podaří uspokojit. Je tedy motivován, aby se dražbou uspokojovalo co
nejvíc věřitelů.

„Nepamatuji si, že bychom někdy vydražili nemovitost a tak
velkou částku vraceli dlužníkovi, vždy to sotva pokrylo nároky přihlášených
věřitelů,“ říká třeba havlíčkobrodský soudní exekutor Stanislav Molák. Jeho
úřad na začátku nouzového stavu na své stránky pověsil upozornění, že v březnu,
dubnu a květnu bude kvůli koronavirovým opatřením tolerovat výpadky ve
splácení. „Dražby nemovitostí, kde dlužník nemá bydliště, ale běžely normálně,“
poznamenává.

Citlivější přístup některých exekutorů ostatně potvrzuje i
podnikatel Richard Černoch. „Zatímco ostatní exekutoři alespoň zvedli telefon
nebo někoho za mnou poslali, abychom se dohodli, a nakonec jsme se vždycky na
splácení nějak dohodli, tak s exekutorem Kučerou jsem nikdy nemluvil, nevolal
mi a nekontaktoval mě ani nikdo z úřadu, bylo to celé v tichosti,“ tvrdí
Černoch. 

Svůj příběh poslal i poslancům z Podvýboru pro problematiku
exekucí, insolvencí a oddlužení. „Ten příběh jsme dostali, jen těžko se tomu dá
uvěřit, vyžádal jsem si další dokumenty, abych se v tom zorientoval a abych
nešířil nějaké fake news. Tím spíš, že se jedná o exekutora Petra Kučeru, který
se staví do role, že prosazuje teritorialitu, aby pomohl dlužníkům, tedy že je
na jejich straně,“ tvrdí poslanec z podvýboru pro problematiku exekucí,
insolvencí a oddlužení Patrik Nacher.

„I kdyby ale de jure proběhlo všechno v pořádku, tak ty
okolnosti jsou naprosto tristní, navíc když jde o exekutora, který moralizuje
všechny ostatní exekutory a moralizuje i nás, poslance. On by měl být první,
který by se měl chovat morálně,“ uzavírá Nacher.

Exekutorská „rodina“

Trh exekucí v Česku vypadá velmi dramatiky. Ročně jsou u
neplatičů zahájeny stovky tisíc nových exekucí a v průměru je na jednu fyzickou
osobu vedeno 5,72 exekučních řízení, jak uvádí Exekutorská komora. Celkově se
eviduje 4,8 milionu exekucí s jistinou zhruba 300 miliard korun. S
příslušenstvím a náklady může být vymáhaná částka podle odhadů asi jeden bilion
korun.

Byznys s dluhy doslova kvete, ze stokorunových pohledávek v podobě nezaplaceného jízdného či nedoplatku elektřiny se díky nákladům na vymáhání stávají dluhy v násobcích původní jistiny. O tom, že v Česku vznikly exekutorsko-advokátní fabriky, které vydělávají na poplatcích za vymáhání drobných dluhů, lze dohledat desítky textů podložených reálnými a často jen těžko uvěřitelnými příběhy. „Stát udělal největší chybu v tom, že dovolil udělat z exekucí soukromý byznys, což vedlo ke vzniku exekutorské mafie,“ prohlásil letos v únoru ve sněmovně při rozpravě k novele exekuční-ho řádu premiér Andrej Babiš.

Na druhou stranu i dlužníci se často cíleně schovávají před
splácením, mají například trvalé bydliště na úřadě či nulový majetek.

Poslanci se už několik let snaží se situací něco dělat.
Některé návrhy přitom poslanecká sněmovna smetla ze stolu. Například když
senátor Jiří Dienstbier chtěl, aby u dluhů do pěti tisíc nemusel dlužník hradit
náhrady za advokáta. Přesně takové pohledávky totiž hravě udělají z dluhu
namísto st-korun desetitisícový ranec. A právě kvůli těmto nákladům, které
mnohdy převýší jistinu i několikanásobně, se dlužníci dostávají do pasti, dluhy
řeší novými půjčkami, které nesplácejí, přicházejí nové exekuce a z téhle
laviny už se nejsou nikdy schopni dostat.

Nyní leží v poslanecké sněmovně průlomový návrh, který by měl exekuce nejen zmírnit, ale také zvýšit nezávislost exekutorů, kteří jsou velmi často kritizování nejen pro svou tvrdost či nepřiměřenost, ale i kvůli tomu, že „jdou na ruku“ věřiteli. Návrh vypracoval pirátský poslanec Lukáš Kolařík, má zavést exekutorskou teritorialitu, jinými slovy jde o systém přidělování exekucí jednotlivým exekutorům a to podle trvalého bydliště dlužníka.

Radim Černoch

Zatímco nyní může mít dlužník i několik exekutorů, nově by
měl je jednoho. Bitvu o přidělování dlužníků exekutorům svedou poslanci na
podzim. Příznivci i odpůrci mají své argumenty a oba tábory se obviňují, že
podléhají tlakům exekutorské lobby. Zatímco teritorialita vyhovuje těm menším
exekutorským úřadům, stávající stav nahrává těm velkým.

„Pokud má člověk víc exekucí, bude-li mít na to jednoho
exekutora, zlevní se mu náklady, příslušenství je totiž kolikrát mnohem vyšší
suma než samotná jistina,“ říká za pirátské poslance Lukáš Kolařík. „Pokud se
jeden exekutor jednou zeptá na katastru, tak to je levnější, než když se na katastru
zeptá pět exekutorů,“ upřesňuje.

Na druhou stranu ale věřitel zase bude mít díky tomu více exekutorů než dosud. A to je podle České advokátní komory (ČAK) důvodem, proč by naopak mohly exekuce spíš zdražit. „Odpadnou dnes běžné obchodní zvyklosti jako nepožadování záloh na náklady exekuce a nepožadování nákladů v případě zastavení exekuce,“ píše ČAK ve svém stanovisku, kde vypočítává rizika teritoriality.

Podle komory také klesne vymahatelnost pohledávek, už nyní
totiž panují mezi jednotlivými úřady rozdíly v úspěšnosti vymáhání v řádu
desítek procent. Pokles vymahatelnosti by měl podle komory advokátů za příčinu
ekonomický výpadek a následně zohlednění věřitelů v cenové politice. „Reálně
tak lze očekávat negativní dopady na celou společnost v podobě zdražení
služeb,“ tvrdí ČAK ve veřejně dostupném dokumentu. Exekutoři navíc nejsou
orgánem veřejné moci, proto u nich místní příslušnost nepřichází do úvahy, jde
o podnikání, kde omezení místní příslušností lze považovat za protiústavní,
varují advokáti.

Musíme to změnit

„Je nepochybné, že některé změny jsou potřeba. Například se
vypořádat se starými věcmi. Měli bychom se také zamyslet i nad tím, zda ten
poměr mezi vymáhanou pohledávkou a draženou nemovitostí by neměl být nějak
upraven. Opravdu nejde, aby se milionová nemovitost prodávala kvůli pohledávce
za tisíce nebo i desetitisíce, na druhou stranu chápu, že pokud ten dlužník
roky nekomunikuje a schovává se, že jiná možnost pak není,“ říká například
poslanec Marek Benda z ODS.

DT24

Teritorialitu jako pirátský návrh odmítla kromě ČAK také
vláda, připomínkovalo ji Ministerstvo spravedlnosti a proti je i Česká asociace
věřitelů nebo Svaz průmyslu a obchodu. Poslanec Nacher dokonce přišel s
kompromisním návrhem, že by se dlužníkům přiděloval exekutor jen u dluhů do
určité výše. Zhruba polovina veškerých exekuci totiž stejně nepřekročí částku
deset tisíc korun vymáhané pohledávky, takže by se i částečná teritorialita
mohla týkat většiny dluhů. Poslanci se téměř bez výjimky shodují, že změna v
exekučním řádu je absolutně nezbytná, nicméně na konkrétních opatřeních, která
by situaci změnila k lepšímu a ne naopak, se nedokážou dohodnout.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).