Po nejdelším visutém mostě na světě přejdeme suchou nohou mezi světadíly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan gigantický most, který překlene úžinu Dardanely, slavnostně otevřel v pátek 18. března. Stavba spojující evropskou a asijskou část Turecka stála podle CNN dvě a půl miliardy eur (61,6 miliardy korun - některé zdroje však hovoří i o 3,41 miliardy dolarů, tedy 71 miliardách korun).
Most nese jméno 1915 Canakkale a má nejdelší hlavní rozpětí, respektive vzdálenost mezi dvěma krajními věžemi, ze všech visutých mostů na světě – od věže k věži měří úctyhodných 3,6 kilometru. Názvem mostu prezident uctil památku vítězství osmanského námořnictva nad britskými a francouzskými silami v bitvě, která se odehrála právě před 107 lety.
Zbrusu nový most není zdaleka prvním Erdoganovým megalomanským projektem – obří stavby mu zajišťovaly popularitu a přízeň lidu od roku 2002, kdy usedl do prezidentského křesla poté, co jeho strana AK poprvé vyhrála volby. Od té doby například vzniklo v Istanbulu zbrusu nové letiště a dělníci podkopali tři a půl kilometru široký Bosporský průliv silničními a železničními tunely, zatímco jejich kolegové nad ním vztyčili několik jiných mostů.
„Stát bude z těchto staveb profitovat ještě mnoho let,“ prohlásil Erdogan na ceremonii k výročí vítězné bitvy, kdy slavnostně přestřihl pásku. „Tyto projekty mají velký podíl na investicích, exportu a pracovních příležitostech v Turecku. Posouvají naši zemi vpřed,“ pokračoval v řeči.
Mostem to nekončí
Loni přitom Erdogan zahájil další projekt, jenž mnoho laiků i odborníků považuje za ,šílený‘. Plánuje totiž investovat 15 miliard dolarů (335 miliard korun) do vybudování kanálu přímo v centru největšího tureckého města. Účelem nové tepny pro lodní dopravu je ulevit rušnému provozu v přeplněném Bosporském průlivu. Jenže Turecko bojuje s vleklými ekonomickými problémy, a proto experti pochybují, že se povede dovést projekt ke zdárnému konci a že kanál zůstane v provozu tak dlouho, jak by k návratnosti celé investice bylo potřeba. Navíc je potřeba zohlednit i ekologické hrozby a odpor veřejnosti.
Občanům této orientální země, kteří sice byli ze začátku obřími projekty nadšeni, už totiž dochází s prezidentovými kroky trpělivost. A tak totéž, co Erdogana léta drželo nahoře, ho nyní stojí popularitu. Turecko chystá na rok 2023 celostátní volby a průzkumy veřejného mínění zatím ukazují na pokles preferencí strany AK, a tedy i současného prezidenta, což opozici dává naději, že by tentokrát mohl být sesazen.
Opoziční CHP aktuálně kritizuje především obrovské náklady na most, které putovaly ze státní pokladny na úkor financování služeb veřejnosti. Média navíc referovala o tom, že dohoda se stavebními firmami o výstavbě, provozu a převedení mostu obsahovala roční platební záruku ve výši 380 milionů eur (9,4 miliardy korun) po dobu trvání dohody, nebo jednorázovou platbu ve výši šesti miliard eur (140 miliard korun).
Prezident si každopádně stojí za tím, že investice do mostu se jeho zemi vrátí – prohlásil, že vygeneruje 5,3 miliardy eur (130,7 miliard korun) ekonomického zisku, vytvoří 118 tisíc nových pracovních míst a do státní kasy přinese 2,4 miliard eur (59,2 miliard korun). Erdogan také na ceremonii sdělil, že obousměrná doprava po šestiproudé silnici přes Dardanely Turecku každý rok ušetří 415 milionů eur (10,2 miliardy korun) za lodní přepravu a tuny uhlíkových emisí. Cestující za přejezd mostu osobním autem zaplatí 200 lir (300 korun), uvedla hlava státu.
Pět tisíc stavařů pracovalo pět let
Práce na mostě začaly před pěti lety a celkem se jich účastnilo pět tisíc konstruktérů. Délka středního rozpětí mostu je 2023 metrů, což má poukazovat na 100. výročí založení Turecké republiky, které nastane příští rok. Celý most včetně nájezdových viaduktů měří 4,6 kilometru a krajní věže dosahují výšky 318 metrů. Celkově se pak 1915 Canakkale stane čtvrtým tureckým mostem, jenž spojuje Evropu s Asií. První tři leží v Istanbulu, a kromě nich lze k podobné cestě využít i dva mezikontinentální tunely.
Cestující mezi Anatolií a poloostrovem Gallipoli dosud museli překonávat Dardanelskou úžinu na trajektu, což trvalo 30 minut až hodinu v závislosti na šíři průlivu v daném místě. Jenže na převoz se čekalo ve frontě klidně i další čtyři nebo pět hodin. Teď lidé přejedou z jedné strany na druhou autem za šest minut. Most má ulevit trajektové dopravě, vytížené především během státních svátků, protože nabízí další způsob přepravy mezi provinciemi Istanbul a Thrákie a do oblastí Marmary a Egejského moře.
Kromě urychlení dopravy přes úžinu most připojuje oba zmíněné přístavy na dálniční síť ve vnitrozemí. V okolí Marmary totiž žije téměř jedna třetina obyvatel Turecka, přičemž region jako takový je domovem největších průmyslových a obchodních center ve státě.
ČLÁNKY DO MAILU