Po měsících nejistoty si trhy mohou oddechnout – tedy minimálně ty v Evropě. Americký prezident Donald Trump a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili v neděli uzavření obchodní dohody, která odvrací celní válku mezi dvěma největšími ekonomickými bloky světa. Spojené státy a EU, jež dohromady tvoří přes 40 procent globálního HDP, se domluvily na zavedení základního cla ve výši 15 procent na většinu evropského exportu do USA, včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Což je do značné míry dobrá zpráva, neboť původně se hovořilo až o 30procentním clu.
Součástí dohody je závazek EU nakoupit americké energetické suroviny za 750 miliard dolarů (necelých 15,7 bilionu korun) a v delším horizontu podpořit i obrannou spolupráci, včetně většího objemu akvizic tamního vojenského vybavení v celkové hodnotě dalších 600 miliard (téměř 12,6 bilionu korun). Sama von der Leyenová tyto záměry označila podle listu The Wall Street Journal za krok k diverzifikaci energetických zdrojů a posílení bezpečnosti.
„Dnešní dohoda přináší jistotu v nejistých časech. Úroveň 15 procent je to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout,“ pronesla před novináři v Trumpově golfovém letovisku ve skotském Turnberry. „Myslím, že to bude skvělé pro obě strany,“ dodal šéf Bílého domu.
Zmíněná „evropská“ dohoda přichází po sérii předchozích podobných ujednání, na kterých se Trump dohodl s Japonskem a několika dalšími zeměmi. Také japonský vývoz do USA bude zatížen základní 15procentní sazbou. V případě Vietnamu se jedná o dvacet procent, zatímco Filipíny a Indonésie mohou počítat s devatenácti. Obchodní vztahy Spojených států s Mexikem, Kanadou a Čínou zůstávají zatím předmětem dalších jednání.
Lepší než celní válka
Trump již dříve uvalil základní 10procentní clo na většinu evropského zboží, přičemž tarify na ocel a hliník činily 50 procent. Vyhrožoval však, že pokud nebude dohody dosaženo do 1. srpna, zvýší původní sazby o dalších 20 procentních bodů, což by podle evropských představitelů fakticky zablokovalo některé obchodní toky. Přitom obě strany si denně vymění zboží a služby v hodnotě přes pět miliard dolarů (v přepočtu téměř 105 miliard korun).
Pro některé strategické produkty, jako jsou letadla a jejich součástky, specifické chemikálie, zařízení pro polovodiče a vybrané zemědělské produkty, bylo dosaženo nulových cel s tím, že se Washington a Brusel dohodly na rozšíření tohoto seznamu. Co naopak zůstává, jsou zmiňovaná cla na ocel a hliník – jejich snížení Trump odmítl, USA je nicméně budou uplatňovat až po naplnění stanovených kvót.
„Celkově mám za to, že z pohledu EU je dohoda nevýhrou. EU tahala v rámci obchodních jednání za kratší konec provazu, a to zejména kvůli své vyšší závislosti na obchodu, amerických technologiích, energiích a obraně. Svoji roli mohl sehrát i fakt, že práh bolesti evropských politiků byl nastaven relativně vysoko a s minimální ochotou nést krátkodobě vyšší náklady za cenou dlouhodobých zisků,“ podotkl pro Euro.cz hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.
Stejného názoru je i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, který pro naši redakci dodal: „Je to jistě horší než před nástupem nové americké administrativy, avšak mnohem lepší než jakákoliv eskalovaná celní válka. Zvlášť, když nové aranžmá vylepší pozici automobilek. V každém případě se evropské firmy s těmito cly vyrovnají, ale jejich konkurenční pozice poklesne. Už nyní ji devastují nesrovnatelně vysoké ceny energií, posilující euro a nekonečná drahá byrokracie.“
Nepřímé dopady na tuzemské firmy
Na Česko bude mít nová dohoda podle analytiků omezený přímý dopad, protože do USA míří jen asi tři procenta zdejšího exportu, což je jedna z nejnižších hodnot v EU. „Nepřímé dopady však mohou být silnější – zejména prostřednictvím německého automobilového průmyslu a strojírenství, do jejichž dodavatelských řetězců je česká ekonomika úzce zapojena,“ poznamenal šéf analýz finančního trhu J&T Banky Milan Vaníček.
Jinými slovy, dopad 15procentních cel pocítí zdejší firmy právě prostřednictvím zakázek od německých zákazníků. „Německo se totiž bude pohybovat dál na hranici recese, což není pro tuzemské podnikatele rozhodně dobrá zpráva. Ale z pohledu dodatečných nákladů na nekonkurenčně drahé energie a byrokracii a z pohledu posilujícího eura jsou cla jen třešničkou na dortu,“ nechal se slyšet Dufek.
Jak konkrétně se nejnovější vývoj v transatlantických obchodních vztazích projeví na českém HDP? „Odhadujeme, že tuzemská ekonomika letos poroste tempem okolo dvou procent, a na stole tak zůstává scénář jejího pokračujícího cyklického oživení. Jelikož EU neuvalila vůči USA žádná dodatečná cla, není důvod obávat se v Česku bezprostředně silnějších inflačních tlaků,“ uzavřel Rusinko.
