Prodeje elektromobilů v západní Evropě dosáhly ve druhém čtvrtletí historického maxima. Růst táhne podle nové analýzy nástup menších a dostupných modelů i rozšiřující se síť dobíjecích stanic, díky nimž se elektromobilita poprvé stává atraktivní i pro běžné domácnosti.
Na evropské silnice nově vyjelo od dubna do června téměř 600 tisíc bateriových vozů, což převýšilo očekávání analytiků i čísla za minulý rok. A tento rekordní nárůst bude podle názoru německého odborníka Matthiase Schmidta zřejmě překonán i ve třetím čtvrtletí – usuzuje tak na základě rostoucí nabídky dostupných modelů a rychlejšího růstu prodejů v jižní Evropě. Pomoci by měl ale i tradiční zářijový nárůst zájmu ve Velké Británii, kdy se vydávají nové registrační značky a na kteréžto období řada lidí i firem nákup nového auta odkládá.
„Elektromobily se tak poprvé stávají cenově dostupnými a atraktivními i pro soukromé spotřebitele. Dříve je totiž kupovali hlavně firemní zákazníci a řidiči služebních vozů,“ vysvětlil Schmidt pro The Guardian.
Vyšší pořizovací cena, levnější provoz
Evropští výrobci, konkrétně například Renault, či nadnárodní automobilový koncern Stellantis, začali cílit právě na zákazníky, pro které je cena vozu nejdůležitějším parametrem při jeho koupi. Současně s tím také snižují průměrné emise svých vozových parků v souladu s předpisy EU.
Uvedení menších a levnějších modelů je vnímáno jako zásadní krok k tomu, aby i domácnosti s nižšími příjmy přešly od fosilních paliv na elektrický pohon. Pořizovací cena elektroaut totiž bývá vyšší než u vozu na benzin, ačkoliv samotné vlastnictví elektromobilu už vychází levněji.
Růst prodejů navíc podporuje i stále širší síť dobíjecích stanic. Ta pomáhá odbourávat obavy řidičů z nedostatku nabíjecích míst na cestách.
Čínská konkurence a vládní pobídky
Vedle západních značek rostou v Evropě prodeje i čínských elektromobilů, zejména výrobce BYD, který soupeří s Teslou o pozici největší světové automobilky. V hledáčku BYDu jsou především trhy ve Velké Británii, Španělsku a Itálii, přičemž zhruba čtvrtina vozů dodaných na Starý kontinent končí právě na britských silnicích. Důvod je přitom jednoduchý: Británie neuvalila na čínské elektromobily cla ve výši až 35 procent jako EU.
Podpořit růst poptávky ve zbytku letošního roku by dále mohlo i obnovení francouzského programu leasingu pro sociálně slabší domácnosti nebo také zavedení britských dotací na elektromobily, které sníží cenu vybraných modelů až o 3 750 liber (téměř 107 tisíc korun). Sleva do 10 procent se však v Británii vztahuje jen na ty „nejzelenější“ vozy s cenou do 37 tisíc (v přepočtu něco přes milion korun), takže se do podpory nevejdou ani čínské vozy BYD ani modely Tesla (vozy americké značky totiž stojí o zhruba další tři tisíce liber více).
V Česku táhnou trh firmy
Prodej osobních vozů s alternativním pohonem roste pochopitelně i v Česku – jen od ledna do červenec letos stouply jejich registrace meziročně téměř o 30 procent a na celkovém trhu se podílí více než třetinou. Nicméně co se týká čistých elektromobilů, tak ačkoliv byl jejich růst za zmíněné období 60procentní, tržní podíl překračuje sotva hranici pěti procent.
Stejně jako v předchozích letech táhnou trh zejména firemní nákupy – podíl firemních elektromobilů činí téměř tři čtvrtiny, zatímco zbytek připadá na privátní registrace. Může za to především skutečnost, že podpora státu směřuje spíše na podnikatele a municipality než na domácnosti. Svoji roli ovšem zcela jistě sehrávají i firemní ESG závazky.
Co se týká jednotlivých značek, nejvíce se na prodeji podílejí Škoda, Tesla a Volkswagen, následované automobilkami Hyundai a Kia. V červenci pak byly podle posledních dat Svazu dovozců automobilů v první pětce kromě zmíněné trojky největších výrobců také Ford a Volvo.
Dobíječky přibývají rychleji
Co se týká rozvoje samotné dobíjecí sítě v Česku, zde už zásluhou energetických gigantů, jako jsou ČEZ, PRE, E.ON, ale i dalších hráčů na trhu, vypadají čísla o něco optimističtěji. Aktuálně jich je podle ČTK k dispozici více než tři tisíce. A přidávají se i města – konkrétně třeba Praha, která chce v následujících letech vybudovat za necelou půlmiliardu korun až 1 500 veřejně přístupných pomalých dobíjecích stanic pro elektromobily, jež bude sama vlastnit.
Největší síť dobíječek provozuje nyní zmíněný ČEZ, který za posledních 12 měsíců navýšil počet svých stanic téměř o 170 a má aktuálně okolo 930 stojanů, přičemž do konce roku by jejich počet měl dosáhnout tisícovky. A roste i počet dobití u těchto stanic, za první polovinu roku se statistika zvýšila o více než polovinu na 270 tisíc. Nejčastěji se tak děje v Praze, ve Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
Díky roamingu mohou navíc zákazníci ČEZ, kterých je aktuálně zhruba 35 tisíc, dobíjet při cestách po Evropě i na stojanech jiných operátorů. Kromě Česka je toto možné také v Rakousku, Německu, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku, Belgii a Nizozemsku. Dohromady lze v uvedených zemích využít již přes 110 tisíc dobíjecích bodů, potvrdil pro Euro.cz mluvčí ČEZu Martin Schreier.
