Trénink jazykových modelů je bezpochyby obtížnou disciplínou. Nejde ale jenom o čas a peníze. Náročný je tento proces také na životní prostředí. Jak zjistili výzkumníci z Kalifornské univerzity v Riverside a Kalifornského technologického institutu, například výcvik modelu Llama 3.1 od Mety znečišťuje okolí podobně jako cesta autem z New Yorku do Los Angeles a zpět, tedy pakliže se to celé vynásobí deseti tisíci.
S negativním dopadem na přírodu a zdraví obyvatel navíc souvisí i značné výdaje. Náklady, jež by celkové dopady jazykových modelů umělé inteligence (AI) „kompenzovaly“, by se během šesti let mohly vyšplhat na 20 miliard dolarů. To v přepočtu odpovídá více než 475 miliardám korun a zároveň představuje skoro čtyřnásobek aktuálního stavu.
Rostoucí počet úmrtí i pacientů s astmatem
Pokud jde o zdraví obyvatel, výroba elektřiny pro datová centra by do roku 2030 mohla způsobit takové znečištění, vlivem kterého každý rok může teoreticky předčasně zemřít dalších 1300 osob. Zároveň má potenciál vyvolat 600 tisíc příznaků astmatu ročně.
„Toto znečištění ovzduší ovlivňuje lidi právě teď a my tomu nevěnujeme vůbec žádnou pozornost,“ uvádí pro Insider vedoucí výzkumu Shaolei Ren, který se společně se svými kolegy zaměřil na emise oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a na jemné poletavé částice PM2,5.
Už nyní vedl boom kolem umělé inteligence k prudkému nárůstu poptávky po elektřině, přičemž do konce dekády budou datová centra spotřebovávat až 12 procent veškeré elektřiny v USA, což je ve srovnání s loňským rokem zhruba tří- až čtyřnásobná hodnota.
Odhady nákladů vycházejí z nástroje pro hodnocení rizik vyvinutého Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA), která zkoumá, kolik by stálo předejít negativním zdravotním dopadům, jako jsou právě předčasná úmrtí, příznaky astmatu, infarkty a zameškané dny školy či práce.
Z Virginie až na Floridu
V rámci studie, jež zatím ještě nebyla veřejně publikovaná, zkoumali vědci také znečištění ovzduší způsobené emisemi dieselových generátorů, které datová centra využívají jako záložní zdroj energie. Důležitou roli hrají rovněž při výrobě čipů používaných v odvětví AI. Analýze podrobili ta, která mají povolení ve státu Virginie, jež je domovem jedné z nejhustších sítí datových center na světě.
Výsledky ukazují, že tyto přístroje na každou jednotku vyrobené energie produkují 200 až 600krát více oxidu dusičitého než plynové elektrárny. „Dieselové generátory představují hlavní zdroj znečištění ovzduší v datových centrech a významné zdravotní riziko pro veřejnost,“ píší vědci s tím, že i za předpokladu, kdy by emise generátorů s povolením ve Virginii produkovali jen 10 procent toho, co povolují tamní předpisy, mohou ročně způsobit dalších 13 až 19 úmrtí a zároveň zapříčinit výdaje ve výši 220 až 300 milionů dolarů.
Výše uvedené se navíc netýká pouze obyvatel tohoto východoamerického státu. Ba naopak, ze zjištění odborníků vyplývá, že se znečištění napřímo šíří i do sousední Západní Virginie a Washingtonu DC, ale také do Delaware, New Yorku, New Jersey, Pensylvánie, či dokonce až na Floridu.
Sám Ren v souvislosti s tím podotýká, že pochopení širokého rozptylu negativních zdravotních dopadů by mohlo povzbudit společnosti zabývající se AI k tomu, aby změnily umístění svých zařízení, anebo alespoň pozměnily harmonogramy tréninků umělé inteligence. Zdravotní dopady jsou podle vědce totiž vyšší během dne, přičemž jednotlivé lokality navíc vykazují poněkud rozdílná zdravotní rizika.
Zároveň vědci také vyzývají k větší transparentnosti zmíněných firem, a to včetně Amazonu, Googlu, Microsoftu i Mety. Žádná z nich totiž ve svých výročních zprávách o udržitelnosti dopady provozu vlastních jazykových modelů AI na znečištění ovzduší neuvádí.
