Na tento paradox ostatně upozorňuje i nová studie od společnosti crypto4me. Její odborníci srovnali bitcoin se zlatem pomocí zmíněného poměru stock-to-flow (S2F), který vyjadřuje vztah mezi existujícím množstvím určitého aktiva a jeho novou roční produkcí. Čím vyšší číslo je, tím je obtížnější stávající zásobu rozšiřovat. A zatímco u zlata dosahuje podle dat World Gold Council a U.S. Geological Survey tento ukazatel bezrozměrné hodnoty 59, u bitcoinu je to zhruba 120.
Zlom nastal po halvingu v roce 2024, kdy se odměna za vytěžení nového bloku bitcoinu opět snížila na polovinu. Před ním se S2F bitcoinu i zlata pohybovaly okolo šedesátky, následně se ale jejich cesty rozešly. Pokud se přitom produkce zlata výrazně nezmění, mohl by další bitcoinový halving v roce 2028 podle studie znamenat, že S2F této kryptoměny dosáhne přibližně čtyřnásobku hodnoty žlutého kovu.
Vzácnost sama o sobě cenu neurčuje
Omezená nabídka sama o sobě ještě neznamená, že musí bitcoin zdražovat. Na to ostatně upozorňují nejen autoři studie, ale také oslovení odborníci. „U bitcoinu přesně víme, kolik mincí může maximálně existovat, a po halvingu se tempo vzniku nových dále zpomalilo. Vzácnost je ovšem jen jednou stranou rovnice. Stejně důležitou roli hraje také poptávka,“ uvádí pro naši redakci zakladatel a ředitel společnosti Bit.plus Martin Stránský.
Podobně se na ukazatel dívá Rostislav Plachý z Golden Gate, který je vůči využívání S2F jako cenového modelu skeptický. Samotný poměr totiž pracuje s nově vznikající nabídkou, nikoliv s tím, kolik lidí chce bitcoin skutečně vlastnit.
„Omezené množství samo o sobě žádnou hodnotu nemá, tu mu dává až zájem lidí a firem. A tady se dá měřit něco skutečného. Za poslední dva roky vznikly burzovní fondy, které drží bitcoin přímo, v Evropě začala platit společná regulace MiCA a počet lidí, kteří bitcoin drží, rychle roste. To je u nové technologie ten správný ukazatel – jak rychle ji lidé přijímají,“ vysvětluje pro Euro.cz.
Pokles o více než polovinu
Význam poptávky dobře ukazuje nedávný vývoj ceny bitcoinu. Ta se v loňském roce vyšplhala až na přibližně 126 tisíc dolarů, od zmíněného maxima ale kryptoměna ztratila více než polovinu hodnoty. Podle Stránského je část poklesu přirozeným důsledkem předchozího výrazného růstu bitcoinu a následného vybírání zisků. K tomu se navíc přidala i nejistota na finančních trzích, změna očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb a slabší poptávka: „Bitcoin je stále velmi volatilní aktivum, takže ani výrazný propad automaticky nemusí znamenat změnu jeho dlouhodobého příběhu.“
Cena bitcoinu v posledním roce
Plachý kromě vybírání zisků označil za další zásadní důvod letošního vývoje změnu očekávání kolem americké centrální banky. Investoři původně počítali s výraznějším snižováním úrokových sazeb, přetrvávající inflační tlaky ale tyto vyhlídky oslabily. Vyšší sazby přitom obecně znevýhodňují rizikovější aktiva, mezi která bitcoin stále patří. Svoji roli navíc sehrál i přesun části spekulativního kapitálu k firmám a investicím spojeným s umělou inteligencí.
„Podstatné je, že příčina není v bitcoinu samotném, ten funguje sedmnáct let prakticky stejně. Změnilo se ale prostředí kolem něj a jeho vnímání. Dnes velcí správci investic veřejně doporučují malé procentuální zastoupení bitcoinu v portfoliu, což by ještě před pár lety bylo nemyslitelné. Pokles o polovinu je navíc v jeho historii běžná věc a kdo s tím nepočítá, měl by svoji investiční strategii přehodnotit,“ zdůrazňuje Plachý.
Někteří odborníci v minulosti očekávali, že cena bitcoinu poroste i díky zvyšujícímu se zájmu o kryptoměnu ze strany tradičního finančního sektoru, k čemuž došlo po spuštění spotových bitcoinových ETF (burzovně obchodovaných fondů). Letos se však situace otočila, přičemž podle poradenské společnosti CoinDesk jen během června z amerických bitcoinových fondů odteklo přibližně 4,5 miliardy dolarů (téměř 96 miliard korun).
Ani jeden z oslovených expertů to ovšem nevnímá jako důkaz, že by velcí investoři na bitcoin zanevřeli. Podle Stránského ETF institucím výrazně usnadnila nejen vstup na trh, ale také rychlé snižování pozic. Nedávné odlivy peněz tedy dle jeho názoru představují spíše normální součást investičního cyklu – s čímž souhlasí i Plachý.
Digitální zlato? Zatím jen v dlouhém horizontu
Ačkoliv cena bitcoinu v posledních dnech stoupá přes 75 tisíc dolarů, celkový letošní propad hodnoty znovu otevírá otázku, nakolik lze kryptoměnu označovat za „digitální zlato“ a uchovatele hodnoty. Jedním z hlavních argumentů je v tomto ohledu již zmíněná pevně omezená nabídka. Zároveň je ale potřeba zohlednit i ony krátkodobé výkyvy, které jsou v případě tradičních bezpečných aktiv spíše výjimkou.
„Něco, co za devět měsíců ztratí polovinu hodnoty, není uchovatelem hodnoty v běžném slova smyslu. Pro člověka, který bude peníze potřebovat za rok nebo za tři, je to nevhodný nástroj,“ upozorňuje Plachý. V delším horizontu podle něj může bitcoin představovat zajímavou pojistku proti znehodnocování měn, k cenové stabilitě a postavení skutečného bezpečného přístavu má ale stále daleko.
Podobně tuto problematiku vnímá i Stránský. Z krátkodobého hlediska je podle něj bitcoin příliš volatilní, v dlouhodobém pohledu mu ale pomáhá omezená nabídka a nezávislost na měnové politice centrálních bank. „Právě proto ho stále více investorů zařazuje do portfolia jako alternativní aktivum, byť zatím rozhodně není přímou náhradou zlata,“ poznamenává šéf Bit.plus.
Rozhodnou sazby, ETF i další zájem investorů
Vývoj ceny bitcoinu během následujících měsíců bude podle obou odborníků záviset na mnoha faktorech. K nim bude patřit třeba výše amerických úrokových sazeb nebo množství peněz na finančních trzích. Pokud totiž inflační tlaky poleví a znovu vzroste očekávání snižování sazeb, mohlo by to rizikovějším aktivům včetně bitcoinu pomoci.
Důležitým ukazatelem bude také množství peněz mířících do spotových ETF. Pakliže se podaří zvrátit současný odliv, může to představovat důležitý signál obnovené poptávky. Vedle toho budou investoři sledovat regulatorní vývoj, další zapojování institucí a náladu na finančních trzích.
Pro dlouhodobé vyhlídky bitcoinu bude každopádně podstatnější, jak poroste jeho celkové přijetí ve světě. „Držitelů bitcoinu jsou dnes celosvětově stovky milionů, v USA vznikla státní bitcoinová rezerva a jádro komunity bitcoinu je dále velmi silné. Tahle poptávka nevzniká ani nemizí během jednoho čtvrtletí, a právě ona podle mě dlouhodobě rozhoduje,“ uzavírá Plachý.
ČLÁNKY DO MAILU